Hlavní obsah
Názory a úvahy

Co kdyby Heydrich přežil? Scénář tiché a postupné likvidace českého národa

Foto: AI, Google Gemini

Je 27. května 1942, zatáčka v pražských Holešovičkách. Gabčík skáče do vozovky, odhazuje kabát a míří na blížící se mercedes. V naší historii se samopal Sten zasekl, ale následný granát Jana Kubiše vykonal dílo zkázy. Ale co kdyby selhalo obojí?

Článek

Pokud by „Kat českého národa“ přežil, jeho plán na konečné řešení české otázky by nabral děsivé obrátky. Heydrich nebyl jen brutální, byl především efektivní. Pohrdal chaotickými represemi, dával přednost systematickému inženýrství. Jeho vize, kterou nastínil hned po nástupu do funkce, byla jasná: část Čechů poněmčit, část vysídlit na východ (což byl eufemismus pro likvidaci) a zbytek, „rasově nehodnotný a nepřátelský“, postavit ke zdi. Pokud by zůstal u moci, Protektorát Čechy a Morava by byl do konce války zcela integrován do Říše. České školy by zmizely mnohem dříve, kulturní instituce by byly uzavřeny a národní identita by byla systematicky vymazávána, nikoliv jen potlačována.

Parašutisté by byli s největší pravděpodobností stejně pochytáni – zrada Karla Čurdy by přišla tak jako tak, motivována strachem či chamtivostí. Ale bez mučednické smrti Heydricha by český odboj ztratil onen zásadní symbol, který ukázal světu, že se Češi nehrbí. V Londýně by exilová vláda Edvarda Beneše měla mnohem slabší pozici. Atentát byl totiž klíčovým argumentem pro anulování Mnichovské dohody. S živým Heydrichem, který by z Protektorátu udělal vzorovou zbrojnici Říše, kde „české bestie pracují a drží hubu“ (jak si přál), by Spojenci mohli na Československo po válce pohlížet spíše jako na kolaborující stát než jako na oběť.

Nejhorším aspektem tohoto scénáře je však absence katarze. Lidice a Ležáky jsou strašlivou jizvou, ale zároveň vykřičníkem, který probudil svědomí světa. Bez atentátu by pravděpodobně k takto demonstrativním masakrům nedošlo. Místo toho by probíhala „tichá genocida“. Zatýkání by bylo cílenější, popravy skrytější, ale o to masovější. Heydrich by dokončil germanizaci prostoru tak důkladně, že by v roce 1945 možná nebylo koho osvobozovat, respektive český živel by byl tak zdecimován a morálně zlomen, že by se už nikdy nevzpamatoval. Atentát byl sice sebevražednou misí, která přinesla krutou daň, ale byla to daň za to, že na mapě Evropy dnes stále existuje slovo „Česko“.

Otázka do diskuse: Byla cena za atentát – vypálené vesnice a tisíce popravených vlastenců – přijatelná výměnou za to, že jsme jako národ morálně přežili a obnovili své hranice, nebo by bylo lepší Heydricha nechat žít a doufat, že válku nějak „přečkáme“?

Prameny:

  • Šustek, Vojtěch: Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo.
  • Kokoška, Stanislav: Praha v květnu 1945.
  • MacDonald, Callum: Úder z Londýna: Atentát na Obergruppenführera Reinharda Heydricha.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz