Článek
Představte si tu situaci: Je vrchol studené války a Sovětský svaz potřebuje tisíce nových pilotů pro své MiGy. Aby je vycvičil, potřebuje moderní proudový cvičný letoun. Logika velela, že tak strategickou zakázku dostane sovětská konstrukční kancelář. Legendární Alexander Jakovlev připravil svůj elegantní Jak-30. Poláci přivezli svou Iskru. A pak tu byli Češi s letounem L-29 Delfín, který vznikal pod vedením konstruktérů Vlčka, Rubliče a Tomáše.
Rozhodující srovnávací zkoušky probíhaly v srpnu a září 1961 na letišti v Moninu u Moskvy. Sovětští generálové očekávali formální potvrzení vítězství svého stroje. Jak-30 byl sice lehčí a obratnější, ale Delfín byl robustní „dělník nebes“. Češi vsadili na jednoduchost, spolehlivost a odolnost. Delfín dokázal startovat z nezpevněných travnatých ploch, což byla v podmínkách polních letišť Varšavské smlouvy klíčová výhoda. Měl velká kola, prostornou kabinu a odpustil žákovi i tvrdé přistání, které by jiný stroj zničilo.
Když testy skončily, verdikt komise vyrazil dech všem: Vítězem se stává Československo. Bylo to jedno z mála vítězství rozumu nad politikou v rámci RVHP. Moskva uznala, že pro výcvik nováčků je české „létající kanoe“ lepší než jejich vlastní stroj. Aero Vodochody získalo monopol. Rozjela se sériová výroba, která neměla obdoby. Z linek sjelo přes 3 600 Delfínů. Československo se stalo leteckou velmocí, která cvičila piloty od Vietnamu přes Egypt až po Sibiř.
Delfín byl vstupenkou do světa nadzvukového letectví pro statisíce pilotů. Říkalo se, že kdo zvládne Delfína, zvládne všechno. Na jeho úspěch navázal ještě slavnější L-39 Albatros, který se stal nejrozšířenějším cvičným proudovým letounem v historii lidstva. V jednu dobu cvičilo na českých letadlech 80 % všech vojenských pilotů východního bloku a rozvojového světa.
Je to příběh, na který se dnes trochu zapomíná, ale jeho význam je obrovský. Malá země uprostřed Evropy dokázala technologicky a výrobně utáhnout program, na kterém si vylámaly zuby mnohem větší státy. Delfín nebyl jen letadlo, byl to důkaz, že české ruce a hlavy umí vyrobit produkt, který snese nejpřísnější světová měřítka a porazí i velmocenské zájmy. Když dnes vidíme Aero Vodochody bojovat o místo na slunci s novým L-39NG, je dobré si připomenout, že máme v DNA zakódováno být světovou jedničkou.
Otázka do diskuse: Byla orientace našeho leteckého průmyslu výhradně na vojenské cvičné letouny (Delfín, Albatros) moudrou specializací, která nám zajistila trhy, nebo chybou, která nám zabránila vyvinout vlastní nadzvukovou stíhačku nebo větší dopravní letadla?
Zdroje:
- Kučera, Pavel: Aero L-29 Delfín.
- Vraný, Jiří: Československé letectví 1945–1989.
