Článek
Když se v roce 1912 Viktor Kaplan procházel laboratořemi Německé vysoké školy technické v Brně, trápil ho problém, který inženýři považovali za neřešitelný. Tehdejší turbíny (Francisova a Peltonova) fungovaly skvěle pod velkým tlakem vody – tedy na vysokých přehradách nebo pod vodopády. Ale na klidných, líných řekách v nížinách byly bezmocné. Voda jimi jen protekla bez užitku. Kaplan, inspirován lodním šroubem, přišel s revoluční myšlenkou: co kdyby se lopatky turbíny nenatáčely pevně, ale mohly se za chodu naklápět podle průtoku vody?
Byl to kacířský nápad. Odborné kapacity se mu smály. Tvrdily, že takový stroj se roztrhne kavitací (vznikem podtlakových bublin, které ničí kov). Kaplan se ale nevzdal. V malé slévárně Ignáce Storeka v Brně nechal vyrobit prototyp. A stal se zázrak. Turbína nejenže fungovala, ale dosahovala účinnosti přes 90 % i při minimálním spádu vody. Bylo to, jako byste vymysleli motor, který jede 200 km/h na lžičku benzínu. Světový potenciál byl obrovský – najednou bylo možné stavět elektrárny na Dunaji, Rýnu nebo Volze.
Úspěch však probudil mocné nepřátele. Německé a švýcarské strojírenské koncerny (především gigant Voith), které měly monopoly na staré typy turbín, ucítily ohrožení miliardových zisků. Místo aby licenci koupily, rozhodly se Kaplana zničit. Rozpoutaly jednu z nejbrutálnějších patentových válek v historii techniky. Zpochybňovaly jeho prvenství, vytahovaly zaprášené patenty z USA, vláčely ho po soudech. Kaplan, který byl geniálním technikem, ale mizerným obchodníkem, se pod tímto tlakem zhroutil.
Boj trval desítky let. Kaplan vyhrál, jeho priorita byla uznána, ale cena byla strašlivá. Utrpěl nervové zhroucení, několik mrtvic a zbytek života strávil v ústraní na svém statku v Rakousku, zlomený a vyčerpaný. Zemřel v roce 1934, právě ve chvíli, kdy se jeho vynález začal masově šířit do světa. Nedžil se toho, aby viděl obří Kaplanovy turbíny na přehradách v Brazílii, Číně nebo na českém Orlíku.
Dnes je Kaplanova turbína králem vodní energetiky. Bez ní by neexistovala moderní rozvodná síť v mnoha zemích. Je to paradox – Brno dalo světu technologii, která je pilířem zelené energetiky 21. století, ale jméno Viktor Kaplan zná málokdo. Je to příběh o tom, že v inženýrství nestačí mít pravdu. Musíte mít také žaludek na to, abyste ustáli tlak těch, kteří na pokroku tratí.
Zdroje:
- Slavík, Jaromír: Viktor Kaplan – život a dílo.
