Článek
Ceny benzínu a nafty v Česku opět rostou a spolu s nimi se vrací i politická debata o tom, zda má stát zasáhnout do trhu s pohonnými hmotami. Na situaci upozornil server Forum24.cz, který připomněl výroky dnešního premiéra Andreje Babiše z doby, kdy byl ještě v opozici a ostře kritizoval vládu Petra Fialy kvůli drahým palivům. Tehdy požadoval rychlá opatření, která by ceny pro řidiče snížila.
Politika levného benzínu se vrací do debaty
Před čtyřmi lety byla situace na trhu s palivy velmi napjatá. Po ruské invazi na Ukrajinu začala prudce zdražovat ropa a ceny benzínu i nafty v Česku rychle překročily hranici čtyřiceti korun za litr. Pro mnoho domácností to znamenalo výrazný zásah do rodinných rozpočtů, protože zdražení paliv se okamžitě promítá také do cen dopravy, potravin i služeb.
Tehdy patřil mezi nejhlasitější kritiky vlády právě Andrej Babiš. „Vláda by měla okamžitě odpustit DPH distributorům pohonných hmot a tzv. zastropovat cenu nafty a benzínu na 35 korunách,“ uvedl tehdy Andrej Babiš jako opoziční politik, jak připomněl server Forum24.cz. Podobně mluvili i další představitelé hnutí ANO. „Cena benzínu i nafty je problém. Tak jako jsme navrhli snížení DPH na energie, navrhneme totéž i u pohonných hmot. Skoro polovinu jejich ceny tvoří daně! Státní pokladna kvůli růstu cen vydělává více, ale ty peníze tahá z kapes lidí,“ uvedla tehdejší šéfka poslanců ANO Alena Schillerová, jak rovněž informoval server Forum24.cz.
Proč jsou pohonné hmoty tak citlivé politické téma
Ceny paliv patří mezi nejcitlivější ekonomická témata, protože jejich růst dopadá prakticky na každého. Podle ekonomů se zdražení benzínu a nafty velmi rychle přelévá do celé ekonomiky.
Dražší doprava zvyšuje náklady firem, které následně promítají vyšší ceny do výrobků a služeb.
Velkou část ceny paliv navíc skutečně tvoří daně. Do konečné ceny benzínu i nafty se promítá především spotřební daň a daň z přidané hodnoty. V době vysokých cen tak stát z každého litru paliva inkasuje více peněz, což bývá častým argumentem politiků, kteří volají po daňových úlevách.
Zásahy do cen paliv však nejsou jednoduché. Ekonomové dlouhodobě upozorňují, že administrativní regulace může narušit fungování trhu. Příkladem bývá často Maďarsko, kde vláda v minulosti ceny benzínu zastropovala. Opatření sice krátkodobě snížilo ceny pro řidiče, ale zároveň vedlo k nedostatku paliv a dlouhým frontám u čerpacích stanic.
Vláda dnes volí opatrnější postup
Dnešní vláda vedená Andrejem Babišem však k podobným krokům nepřistupuje. Přestože ceny paliv znovu rostou v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě a zdražením ropy na světových trzích, kabinet zatím přímé zásahy do cen neplánuje.
Premiér Andrej Babiš situaci komentoval poměrně zdrženlivě. „Zatím určitě není důvod k panice. Energetické trhy jsou dnes mnohem diverzifikovanější než před pár lety a Evropa má více zdrojů. Situaci ale pečlivě sledujeme, protože podobné konflikty mají vždy tendenci se přelévat do ekonomiky,“ řekl Andrej Babiš v rozhovoru pro server iDnes.cz.
Zároveň upozornil, že česká ekonomika je silně závislá na vývozu a vývoji světových trhů. „Česká republika je velmi otevřená a exportně orientovaná ekonomika, takže jakékoli větší otřesy ve světě se u nás dřív nebo později projeví,“ uvedl dále premiér pro server iDnes.cz.
Co může zdražení paliv znamenat pro řidiče
Data z trhu naznačují, že růst cen může pokračovat. Podle údajů společnosti CCS se cena nafty v Česku během jediného týdne zvýšila o 5,79 koruny na průměrných 40,89 koruny za litr. Od začátku konfliktu na Blízkém východě je tak diesel u tuzemských čerpacích stanic o 7,79 koruny dražší.
Pro řidiče to znamená citelný nárůst výdajů. U běžného osobního auta, které měsíčně natankuje kolem 80 litrů paliva, může zdražení o několik korun za litr znamenat stovky korun navíc každý měsíc. Právě proto se téma cen paliv pravidelně vrací do politických debat.
Když se sliby z opozice střetnou s realitou vládnutí
Příběh kolem cen benzínu a nafty zároveň připomíná širší politický fenomén. Strany v opozici často navrhují razantní řešení, která však po převzetí vládní odpovědnosti hodnotí opatrněji. Důvod je jednoduchý – každé snížení daní nebo zásah do trhu má přímý dopad na státní rozpočet i fungování ekonomiky.
Debata o pohonných hmotách proto pravděpodobně jen tak nezmizí. Pokud by ceny ropy na světových trzích dál rostly, tlak na vládu, aby přišla s konkrétními kroky, se může rychle zvýšit.
A právě tehdy se znovu ukáže, jak obtížné je hledat rovnováhu mezi politickými sliby, ekonomickou realitou a očekáváním veřejnosti.
_____________________
Použité zdroje: Forum24.cz, iDnes.cz.
