Článek
Politicko-zpravodajský portál Forum24.cz s velkým zaujetím oznámil, ve svém „názorovém“ článku, že Evropa se konečně probrala a vstává z postele dějin jako sebevědomý hrdina. Podle textu tamních autorů to skoro vypadá, že nám stačilo pár ruských tanků na Ukrajině a jedna trumpovská brožurka, aby se starý kontinent proměnil v odhodlaného obránce Západu.
Tenhle názor si Forum24.cz poctivě podepsalo – a my se na něj podíváme s respektem k faktům, ale taky s trochou ironie, kterou účet za vlastní bezpečnost přímo vyžaduje.
Evropa jako pozdní příchozí na cvičák místo na wellness
Evropa ještě před pár lety fungovala jako klient, který si platí wellness, ale doufá, že za něj někdo jiný cvičí.
Vojenské rozpočty se roky krátily, sklady munice se vyprazdňovaly, zbrojní výroba se nechala odplynout stejně pohodlně jako levný ruský plyn. Všechno to stálo na předpokladu, že „někde za oceánem“ vždycky přijde velký spojenec a případné problémy vyřeší.
Válka na Ukrajině tenhle sen roztrhala velmi konkrétně: evropské vlády musely přiznat, že moderní konflikt znamená tisíce kusů techniky, miliony kusů munice a obrovské náklady, které nejde schovat do poznámky pod čarou. Místo debat o „mírové dividendě“ přišla naprosto střízlivá realita – a s ní rozhodnutí zvyšovat výdaje na obranu, obnovovat průmysl a řešit, jak dlouhou válku by kontinent vůbec dokázal ufinancovat. Fakticky vzato: většina evropských států dnes vydává na obranu výrazně více než před rokem 2022, několik zemí už překročilo hranici dvou procent HDP a další se k ní tlačí, protože vědí, že papírové sliby nikoho nezastaví.
Satira na tom není v tom, že by čísla byla přikreslená – spíš v tom, jak pozdě Evropě došlo, že bezpečnost není volitelný doplněk, ale základní položka v rozpočtu.
Trump by rád slabou Evropu, Putin ještě slabší – a oba mají problém
Názor z Forum24.cz připomíná i druhý rozměr: jak se na Evropu dívají dva muži, kteří ztělesňují opačné póly současné geopolitiky.
Na jedné straně Donald Trump s týmem lidí, kteří Evropu léta popisují jako upadající, měkkou a neschopnou bránit vlastní civilizaci. V nové strategii je Evropa vykreslována jako prostor na cestě k rozpadu – a celá ta rétorika má jediný cíl: zatlačit evropské státy k ještě vyšším výdajům, ale zároveň je politicky oslabit.
Na druhé straně Vladimir Putin, který dlouhodobě počítal s tím, že Evropa je rozhádaná, energeticky závislá a vojensky pohodlná. Jeho strategie stála na představě, že kontinent se zalekne drahého plynu, vnitřních sporů a rizika konfliktu, a nakonec raději ustoupí. Ruská propaganda roky opakuje, že Západ je dekadentní a slabý – a že se nedokáže postavit autoritářskému tlaku.
Jenže čím déle válka trvá, tím méně se tyhle představy potkávají s realitou. Evropa dodává Ukrajině zbraně, munici, finanční pomoc a zároveň – byť pomalu a často bolestivě – přizpůsobuje svou ekonomiku dlouhodobému konfliktu.
Může se diskutovat, zda je to dostatečné, rychlé nebo spravedlivě rozdělené, ale už není možné tvrdit, že kontinent jen sedí v křesle a čeká, jak rozhodne Washington nebo Moskva.
Ironie spočívá v tom, že Trump i Putin by z různých důvodů uvítali slabou, rozpolcenou Evropu.
Místo toho dostávají partnera, který sice není dokonalý, hádá se a improvizuje, ale přesto dokáže držet společnou linii sankcí, podpory Ukrajiny a postupného zbrojení. To není triumfální mýtus, jaký by se hodil na plakát, spíš účetní přiznání: Evropa začíná platit víc, než by si oba pánové přáli.
Budoucnost bez americké slevové kartičky
Skutečný spor, který názor z Forum24.cz jen naznačuje, se přitom odehrává uvnitř samotné Evropy. Jak dlouho budou voliči ochotni podporovat vyšší zbrojní rozpočty, když současně rostou ceny energií, tlak na sociální výdaje a potřeba investic do klimatu či digitalizace?
A jak rychle jsou evropské vlády schopné přiznat, že dosavadní model „amerického deštníku“ se mění v něco mnohem podmíněnějšího?
Evropa dnes posiluje svou obranu nejen proto, že chce pomoci Ukrajině, ale také proto, že si začíná připouštět scénář, v němž Spojené státy svůj zájem o evropské bojiště výrazně omezí. Ať už kvůli vnitropolitickým prioritám, nebo protože se pozornost Washingtonu soustředí na Čínu a indo-pacifický region.
To je okamžik, kdy satira přestává být legrační a stává se spíš metodou, jak snesitelně říct nepříjemnou pravdu: žádná „sleva na obranu“ neexistuje.
Všechno, co kontinent od roku 2014 odkládal, se vrací v podobě vyšších výdajů, náročných modernizačních projektů a nepříjemných politických rozhodnutí.
Forum24.cz má pravdu v tom, že Evropa už není jen pasivním divákem. Zároveň je ale fér dodat, že tohle „probuzení“ není heroický film, nýbrž náročný restart systému, který si dlouho myslel, že žije v pohodlné historii po dějinách.
Ať už si to Trump nebo Putin představovali jakkoliv, kartička „bezplatná bezpečnost“ je zrušena – a Evropa se teprve učí, jaké to je platit plnou cenu.
____________________
Použité zdroje: Forum24.cz
