Článek
Regulovaná složka ceny elektřiny a plynu se má od ledna znovu změnit podle návrhu Energetického regulačního úřadu, který každoročně stanovuje výši distribučních poplatků a dalších regulovaných položek. Návrh cen pro příští období detailně popsaly Seznam Zprávy v článku věnovaném růstu regulované části energií a jeho dopadu na domácnosti. Zároveň specializovaný portál oEnergetice.cz rozebral, jak se jednotlivé položky promítají do konečné ceny pro odběratele. Z veřejných materiálů ERÚ vyplývá, že změny se týkají všech odběrných míst bez ohledu na dodavatele.
Energie: regulovaná část účtu znovu poroste
Cena elektřiny se skládá ze dvou hlavních částí – silové elektřiny obchodované na trhu a regulované složky, kterou určuje stát. Právě regulovaná část zahrnuje distribuci, systémové služby, příspěvek na podporované zdroje energie a další zákonem stanovené položky.
Tyto položky nepodléhají konkurenci mezi dodavateli a mění se rozhodnutím regulátora.
Podle návrhu ERÚ může dojít k úpravám distribučních tarifů i dalších regulovaných poplatků. Důvodem jsou investice do přenosové soustavy, náklady na provoz sítí i změny v energetickém mixu.
Podobný mechanismus platí také pro plyn, kde distribuční náklady reagují na stav infrastruktury a objem přepraveného plynu.
Domácnosti s vyšší spotřebou, například rodinné domy s elektrickým vytápěním nebo tepelným čerpadlem, pocítí změnu výrazněji než maloodběratelé v bytech. Regulovaná složka je totiž pevně navázána na jistič nebo rezervovanou kapacitu a na skutečný odběr. Fixace ceny silové elektřiny tak nemusí znamenat fixaci celkové faktury.
Daně: úpravy, které se projeví postupně
Vedle energií vstoupí v platnost i další daňové změny, které se mohou nepřímo promítnout do cen.
Ministerstvo financí již v minulosti avizovalo postupné navyšování spotřebních daní u vybraných komodit, například tabákových výrobků. Takové změny se zpravidla projeví s určitým zpožděním, kdy obchodníci doprodají zásoby nakoupené za původní sazby. Spotřební daně se promítají přímo do konečné ceny zboží. U pohonných hmot může navíc hrát roli i vývoj cen ropy a kurz koruny vůči dolaru. Pokud se zvýší daňová zátěž nebo distribuční náklady, rozdíl se rychle objeví na cenovkách u čerpacích stanic.
Další úpravy mohou nastat v oblasti místních poplatků, které stanovují obce. Typicky jde o poplatky za odpad nebo za psa. Ačkoliv jednotlivé částky nejsou vysoké, v kombinaci s růstem cen energií a služeb představují další položku, kterou musí domácnosti zahrnout do svého rozpočtu.
Služby a bydlení: náklady se přelévají dál
Růst nákladů na energie a daně se postupně promítá i do cen služeb. Restaurace, provozovatelé obchodů nebo poskytovatelé služeb reagují na vyšší výdaje za elektřinu, plyn i nájemné úpravou ceníků. Zdražení o několik procent může působit nenápadně, ale v součtu za celý rok znamená tisíce korun navíc.
V oblasti bydlení hrají roli nejen energie v samotných bytech, ale i náklady na provoz společných prostor, výtahy nebo osvětlení. Společenství vlastníků jednotek a bytová družstva přizpůsobují výši záloh aktuálním cenám. Pokud se zvýší distribuční poplatky nebo cena tepla, promítne se to do měsíčních plateb nájemníků i vlastníků.
Vyšší provozní náklady mohou zároveň ovlivnit ceny stavebních prací a oprav. Firmy zahrnují do kalkulací vyšší ceny energií i materiálů, což prodražuje rekonstrukce i běžnou údržbu nemovitostí.
Doprava a širší ekonomika: řetězový efekt
Ceny pohonných hmot reagují nejen na daňové změny, ale i na globální vývoj cen ropy. Jakmile vzrostou náklady na dopravu, projeví se to ve vyšších cenách zboží napříč ekonomikou. Logistické firmy přizpůsobují své ceníky vývoji nákladů, což se následně promítá do cen v obchodech i e-shopech.
Podnikatelé tak čelí dvojímu tlaku – vyšším nákladům na energie a zároveň na přepravu. Tento efekt se může projevit i v cenách základních potravin nebo spotřebního zboží. Ekonomové dlouhodobě upozorňují, že právě kombinace regulatorních a tržních vlivů vytváří prostředí postupného, nikoli skokového zdražování.
Celkově tak příští rok nepřinese jedinou dramatickou změnu, ale soubor dílčích úprav. Regulované ceny energií, daňové změny i růst nákladů ve službách vytvářejí kumulativní efekt. Domácnosti i firmy budou muset přizpůsobit své rozpočty realitě vyšších fixních výdajů.
Zdražování v roce 2027 je výsledkem rozhodnutí regulátora, daňové politiky státu i tržního vývoje. Přestože jednotlivé položky mohou působit nenápadně, v součtu představují významnou zátěž. Pečlivé sledování faktur a plánování výdajů se tak stává důležitější než kdy dříve.
_________________________
Použité zdroje: Seznam Zprávy.cz, oEnergetice.cz, Energetický regulační úřad
