Hradní garáž otvírá brány: Generál Pavel otestuje emise nového europoslance

Podle investigativních špiček zpravodajského portálu České televize ČT24, které se opírají o své neviditelné, leč všudypřítomné interní zdroje, se na Pražském hradě chystá diplomatické setkání, které by v rámci protokolu čekal málokdo.

Prezident Petr Pavel se totiž v rámci seznamovacího kolečka s nově zvolenými zástupci v Evropském parlamentu rozhodl, že nevynechá ani Filipa Turka. Informaci, kterou jako první vypustila veřejnoprávní obrazovka, potvrdila i samotná prezidentská kancelář, čímž dala jasně najevo, že brány Hradu jsou otevřené i pro milovníky vysokých otáček a kontroverzních gest.

Tato schůzka není jen tak nějakým náhodným setkáním u automatu na kávu. Jde o oficiální potvrzení faktu, že politický nováček, který svou kampaň postavil na spalovacích motorech a odporu ke všemu „zelenému“, se nyní stává legitimním partnerem pro hlavu státu. ČT24 ve své zprávě cituje zdroje, podle kterých prezident hodlá s europoslanci diskutovat o jejich vizích, což v případě Turka slibuje diskuzi, u které by i zkušení diplomaté možná potřebovali ochrannou helmu a špunty do uší.

Hradní mluvčí se sice snaží celou věc zarámovat jako „standardní konzultaci“, ale každému, kdo sleduje českou politickou scénu, je jasné, že tady o standardu nemůže být řeč. Je to fascinující podívaná: muž, který ještě nedávno dráždil internetové diskuze svými názory na klimatickou politiku a sbírkou předmětů, které by většina lidí raději nechala hluboko ve sklepě, teď bude kráčet po historických kobercích, kde se psaly dějiny.

Petr Pavel tak ukazuje, že jako vrchní velitel dokáže zachovat klid i v momentě, kdy mu do pracovny vtrhne politický hurikán s vůní benzínu.

Zatímco ostatní europoslanci pilně studují unijní směrnice a nacvičují anglickou výslovnost, Turek pravděpodobně řeší, zda se mu jeho nablýskaný veterán vejde na první nádvoří, aniž by mu hradní stráž dala botičku.

Podle dostupných faktů se prezident chystá vyslechnout plány všech vítězů voleb, ale je to právě tato audience, která budí největší vášně. Je to střet dvou světů – jednoho, který věří v pevné instituce, a druhého, který do nich vletěl smykem a s jasným cílem se hlavně pořádně zviditelnit.

Tento fenomén, kdy milionář už neví, do čeho by píchnul, a tak si usmyslí, že bude „dělat politiku“, dostává na Hradě svůj finální štempl.

Je to klasický příběh dnešní doby: lidé jako takoví jsou pro tento typ politických dravců až na druhém místě. Hlavním motorem je vlastní ego a potřeba být vidět v záři reflektorů, i kdyby dotyčný o fungování Evropského parlamentu věděl asi tolik, co průměrný motorista o výrobě křemíkových čipů. Satira se zde píše sama – důležité není, co máte v hlavě, ale jak moc dokážete vytočit otáčky veřejného mínění.

V této souvislosti je úplně jedno, co dotyčný dělal v minulosti nebo jaké kontroverze se na něj lepí jako mouchy na přední sklo auta. Jakmile si „usmyslíte“, že budete politikem, stává se z vás rázem postava, kterou musí brát vážně i prezident republiky. Ironie celé situace spočívá v tom, že čím méně rozumíte politickému řemeslu, tím autentičtěji pro část voličů působíte.

Turek tak na Hrad nejede s prosíkem, ale jako vítěz, který si jde pro potvrzení, že jeho strategie „vidět a být viděn“ zafungovala na jedničku.

Celá schůzka, kterou Hrad potvrdil po prvotních zprávách ČT24, tak v podstatě jen podtrhuje bizarnost současného stavu věcí. Místo hlubokých debat o směřování kontinentu se budeme pravděpodobně dozvídat, jak si tito dva muži „věcně vyměnili názory“.

Skutečným vítězem je však Turek, který si do svého portfolia může připsat další zářez. Je mu úplně fuk, zda jeho politické angažmá přinese lidem něco konkrétního; důležité je, že on tam bude, bude vidět a bude moci dál budovat svůj kult osobnosti, zatímco skutečná politika se bude dít někde úplně jinde.

Závěrem lze říci, že tato audience je jen dalším dílem nekonečného seriálu o tom, jak se v Čechách dělá kariéra. Stačí mít dostatek peněz na kampaň, dostatečně hlasitou fanouškovskou základnu a schopnost ignorovat jakoukoliv kritiku.

Hradní brány se pak otevřou samy a vy můžete s úsměvem na rtech tvrdit, že to všechno děláte pro lidi, i když v hloubi duše víte, že jediný, o koho tu jde, jste vy sami a váš nablýskaný obraz v zrcadle politické moci.

_________________

Použité zdroje: České televize ČT24