Článek
Kdo si myslel, že vězení je jen ticho, beton a zvuk klíčů, tomu sportwin.cz připomněl, že moderní doba má i za mřížemi svůj „sportovní“ rozměr. A hlavně: je to téma jako stvořené pro satiru, protože když se z cely stane šatna a z pokeru měnový systém, realita už dělá vtipy sama.
Podle pestrého vyprávění Pavla Novotného z Flip King Podcastu se těžiště dění soustředilo k jednomu stolu, u kterého se prý odehrávaly emoce hodné finále ligy. Do hry naskočil jako nováček, zatímco režii měl držet Tadeáš Růžička alias Mawar – a poker tu najednou nezněl jako kratochvíle, ale jako disciplína s dopadem na jídelníček.
Pokerový parlament a jídelní lístek z dluhů
Novotný líčí, že karta uměla víc než jen rozhodnout, kdo bere bank. Kdo vyhrával, ten si kupoval klid, respekt i praktické drobnosti, které v uzavřeném provozu chutnají jako pětihvězda.
A kdo prohrával, ten se učil, že „dluh“ není abstraktní pojem, ale společenská měna s velmi konkrétním kurzem.
Zvláštní kapitolou měl být Mawarův styl: chladnější hlava, méně gest, více výpočtů. Zatímco ostatní hráli srdcem, on měl působit dojmem, že hraje spíš tabulku než karty. V prostředí, kde se každá slabost mění v pozvánku k testování hranic, je prý právě tohle výhoda, která se neodpouští ani nezpochybňuje.
Režim „Mawar“: ranní nástup, večerní ticho a role v posádce
Vedle stolu měl existovat ještě druhý pilíř: řád. Novotný naznačuje, že Mawar si v cele držel systém, který občas působil tvrdě i na někoho, kdo má pro konflikty dlouhodobě vyšší toleranci. Nešlo o teatrální dominanci, spíš o manažerský model: pravidla, role a jasné „kdo co dělá“, aby se věci nehromadily do chaosu.
Do vyprávění se dostala i vězeňská hierarchie a lidé, kteří v ní figurují jako vykonavatelé každodenních úkolů. Novotný to popsal bez romantiky, ale zároveň s dovětkem, že prý nejde o temné scénáře, spíš o tvrdou, zaběhlou logistiku: někdo velí, někdo zajišťuje provoz, a hlavně se drží stabilita, protože stabilita je ve vězení luxus.
Na závěr přišla otázka „kdy ven“. Mawar má podle Novotného věřit, že už příští rok bude na svobodě, jenže Novotný jeho optimismus shodil na zem jako žeton, který spadl mimo stůl.
Reálněji prý vidí horizont dvou až tří let – a pokud se jednou dveře opravdu otevřou, spekuluje, že taková zkušenost může člověka odnaučit touze zkoušet systém znovu. Protože některé lekce se údajně učí nejrychleji tam, kde se za ně neplatí kartou, ale časem.
________________
Použité zdroje: sportwin.cz
