Článek
Tématu se věnoval zpravodajský portál Novinky.cz v reportáži Taťány Kynčlové a Jakuba Kynčla. Alma Prague obsadila v novém žebříčku Europe’s 50 Best Bars 25. místo a získala titul nejlepšího baru v Česku, zatímco Forbína skončila na 38. příčce. Výsledky premiérového ročníku byly vyhlášeny 30. června 2026 v Amsterdamu. Praha tak konečně pronikla mezi evropskou elitu také jinak než cenami bytů, počtem turistů a schopností prodat kus skořicového těsta za cenu oběda.
O pořadí rozhodovalo více než tři sta anonymních odborníků z barové branže.
Pevná kritéria žebříček nemá, protože každý hlasující posuzuje kvalitu podle vlastních zkušeností. Zní to trochu jako televizní pěvecká soutěž, pouze místo falešných tónů létají vzduchem citrusy, kouř a fermentované jahody. Alma se navíc stala nejlépe hodnoceným českým podnikem, takže národní hrdost už nemusíme nalévat výhradně z půllitru.
Za oponou se šeptá, u kovového pultu začíná chuťová ofenziva
Forbína sídlí naproti Národnímu divadlu a svůj koncept postavila na světě jeviště. Host nevstupuje obyčejnými dveřmi, ale prochází těžkou oponou do tlumeně osvětleného interiéru s mramorovaným barem, pohodlnými stoličkami a diskrétními stolky ozdobenými čerstvými květinami.
Člověk si zde nepřipadá jako zákazník, nýbrž jako hlavní postava večerního představení. Vedlejší roli hraje doprovod a zápornou postavu může po půlnoci převzít účet.
Koktejlové menu čerpá z baletu, činohry, opery a Laterny magiky. Každý drink má vlastní příběh, protože obyčejně smíchat alkohol s několika dalšími surovinami by v podniku naproti Národnímu divadlu působilo téměř jako kulturní sabotáž. Barmani proto nevydávají jen sklenici, ale také krátký výklad, díky němuž host přesně ví, co pije a proč by u toho měl vypadat dojatě.
Madame Butterfly odkazuje na tragický příběh gejši a amerického důstojníka Pinkertona. Koktejl spojuje gin, tonik, zelený čaj, sakurový květ a citrus yuzu, přičemž jej doplňuje modrý led z motýlího čaje a zelený list. Výsledná chuť je jemná a snadno pitelná. Jde o drink, který vás neuhodí, neurazí ani nevyžene z baru – pouze vás zdvořile pohladí a nechá přemýšlet, zda nebyl možná až příliš vychovaný.
Pokud hostovi jeho podoba nestačí, obsluha nabízí možnost dalšího chuťového doladění. Ve Forbíně se tedy koktejl může vrátit k úpravě podobně jako divadelní hra po nepříznivé generálce. Rozdíl je pouze v tom, že režisér obvykle nepřidává více ginu.
Doporučovaný Phoenix má být lehký, svěží a kouřový. Kouřová složka skutečně vede, ale nerozbíjí dveře ani nespouští evakuaci budovy. Koktejl zůstává příjemný a uhlazený, jen nemusí být natolik výrazný, aby se hostovi navždy vypálil do paměti. Phoenix tak povstane z popela, elegantně se ukloní a poté nenápadně zmizí v šatně. Největší devizou Forbíny je proto atmosféra. Podnik se hodí pro intimní setkání, klidný rozhovor nebo schůzku, při níž chce člověk působit kulturněji, než jak se běžně chová doma u lednice. Tlumené světlo navíc milosrdně pomáhá všem, kteří už dávno zjistili, že romantika začíná tam, kde přestává být vidět každý detail obličeje.
Alma se nachází jen několik minut chůze od Národního divadla, ale romantické přítmí nechává konkurenci. Velký industriální prostor spojuje restauraci, kavárnu, vinárnu a koktejlový bar. Je zde světlo, ruch a otevřená kuchyně, takže host nejen pije, ale zároveň vidí, slyší a téměř cítí, jak celý gastronomický organismus pracuje. Klidný večer ve dvou se zde snadno změní v exkurzi do továrny na moderní životní styl.
Vysoký kovový bar působí chladně a barové židle podle reportáže příliš pohodlí nenabízejí. Alma zřejmě vychází z přesvědčení, že kdo chce poznávat nové chutě, nemá se u toho zbytečně rozvalovat. První dojem nevylepšila ani zaslechnutá nelichotivá poznámka servírky o jedné z návštěvnic. V evropsky oceněném podniku by však host měl dostat koktejl s příběhem, nikoli se sám nečekaně stát příběhem personálu.
Skutečnou sílu Almy představují drinky využívající moderní postupy, fermentaci, bylinky, sezonní české suroviny i zbytky z kuchyně. Co jinde skončí v odpadu, zde dostane druhou šanci, odborné zpracování a podstatně lepší společenské postavení. Alma tak provozuje něco mezi barem, laboratoří a rekvalifikačním centrem pro suroviny, které už nad sebou dávno zlomila hůl běžná domácnost.
Menu tvoří čtyři části: Mimo vyšlapané stezky, Dědictví aneb…, Všude dobře, doma nejlépe a nealkoholická Lehká hlava.
Host tak není nucen vybírat pouze podle názvu alkoholu, ale může nejprve určit, jak hluboké chuťové dobrodružství je ochoten podstoupit. Jedna část slibuje návrat ke kořenům, druhá české suroviny a třetí cestu mimo bezpečnou stezku. Komu by po večeru začala cesta připadat vyšlapaná dvojmo, měl pravděpodobně ochutnat sekci Lehká hlava.
Elderflower+Peach Highball kombinuje whisky, bezový květ, broskvový likér, suché sherry a perlení. Navzdory bezince nejde o sladký sirup, který někdo omylem nalil do luxusní sklenice. Drink působí svěže, květinové tóny se rozvíjejí postupně a upravený led přesně drží na svém místě. V Almě má zkrátka pevně stanovenou pozici dokonce i kostka ledu, což je organizační úroveň, o níž si mnohé české instituce mohou nechat jen zdát.
Red Snapper už žádnou diplomatickou misi nepředstírá. Gin Mare, aquavit, rajčatová směs, vinný ocet, med, koření a jahodové umeboši vytvářejí výraznou, pikantní a silně umami kombinaci. Jeden host může sklenici odložit, zatímco druhý ji s nadšením zabaví. Tohle není kompromisní kandidát pro celou rodinu, ale chuťový radikál, který si na předvolební průzkumy nepotrpí.
Malé No Espresso Martini spojuje whisky, fino sherry, ostružinu, bobkový list, ghí a cold brew.
Právě tento drink dokáže přesvědčit i člověka, kterého předchozí experimenty nechaly chladným. Není nudný, předvídatelný ani zaměnitelný. Alma jím definitivně oznamuje, že bar v jejím podniku nehraje doprovodnou hudbu k večeři, ale právě převzal celý orchestr.
Konečně český úspěch, který lze vypít bez hořké pachuti
Praha získala dva evropsky oceněné bary, které se nepokoušejí prodávat stejný zážitek v rozdílných sklenicích.
Forbína sází na příběhy, intimitu a chutě, které vstupují do místnosti po špičkách. Alma naopak otevře dveře laboratoře a vypustí suroviny bez bezpečnostního doprovodu. Jedna hosta svádí, druhá jej zkouší, zda má jeho jazyk dostatečně pevné nervy. Forbína dokazuje, že jemnost nemusí znamenat nudu, přestože se k její hranici občas nebezpečně přiblíží. Alma potvrzuje, že fermentace není jen slovo, kterým lze zdražit zelí, ale také základ mimořádného koktejlu. Žebříček samozřejmě není svaté písmo, nýbrž výsledek vkusu několika stovek lidí. Přesto je příjemné vidět Prahu mezi evropskou špičkou kvůli schopnostem barmanů, nikoli kvůli rekordní ceně kávy na Staroměstském náměstí. Kdo hledá elegantní večer za oponou, najde jej ve Forbíně. Kdo chce zjistit, zda může rajče, jahoda a fermentace rozpoutat ve sklenici revoluci, zamíří do Almy. A kdo stále tvrdí, že jediným správným koktejlem je rum s kolou, může alespoň hrdě sledovat, jak česká barová scéna postupuje Evropou bez jeho odborné pomoci.
________________
Použité zdroje: Novinky.cz
