Článek
Tématu se dnes věnoval server Novinky.cz, který informoval o neshodách mezi ukrajinským ministrem obrany Mychajlem Fedorovem a vrchním velitelem ozbrojených sil Oleksandrem Syrským. Spor dospěl tak daleko, že jej musel personálně rozseknout prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina tak vedle boje s ruskou agresí zvládla otevřít ještě jednu frontu – tentokrát mezi ministerstvem obrany a armádním velením.
Fedorov prosazoval digitalizaci, technologické inovace a řízení založené na datech.
Syrskyj a armádní velení požadovali větší respektování bezprostředních potřeb vojáků a konkrétních operací. Jeden chtěl budovat armádu budoucnosti, druhý potřeboval dodat vybavení do války, která bohužel probíhá už dnes.
Vzájemná komunikace se podle dostupných informací postupně změnila v úřední obdobu zákopové války.
Syrskyj tvrdil, že pro některé operace nedostává požadované prostředky. Fedorov namítal, že prostředky dodány byly, jen je armáda používá nesprávně, jinde nebo jiným způsobem. V civilní státní správě by následovala porada, kontrolní porada a porada o výsledcích předchozí porady. Ve válce ovšem podobný kolotoč může stát podstatně více než několik termosiek kávy.
Zelenskyj poslancům své strany Sluha národa vysvětlil, že nemůže připustit, aby ministerstvo obrany válčilo s generálním štábem ve chvíli, kdy země čelí Rusku. Jde o závěr tak logický, že by se mohl tesat do kamene, případně alespoň pověsit na dveře obou institucí. Armáda totiž obvykle potřebuje porážet protivníka, nikoli kolegy na druhém konci telefonní linky.
Digitální ministr narazil do analogové zdi velení
Prezident připustil, že ideálním řešením by bylo odvolat Fedorova i Syrského. Oba však podle svého vyjádření nemohl vyměnit současně, a proto si musel vybrat. Politika někdy připomíná chirurgii: problém je rozsáhlý, času málo a odstranit lze jen jednu část najednou. Zelenskyj nakonec zachoval současné vojenské velení a Fedorov ve funkci ministra obrany končí. Prezident mu zároveň vytkl, že nedokončil slibovanou reformu mobilizačního systému. Ani digitální armáda totiž neumí stáhnout nové vojáky z internetu a nainstalovat je jediným kliknutím.
Fedorov stál v čele resortu obrany přibližně šest měsíců. Své působení spojil především s technologickou modernizací, rozvojem dronů, změnami ve veřejných nákupech a efektivnějším řízením. Při odchodu zveřejnil souhrn výsledků své práce a zdůraznil význam inovací, rychlosti a lepší organizace. Na poměry politiky šlo o nezvykle dlouhý seznam – většinou se odcházející funkcionáři spokojí s tvrzením, že za všechno mohl předchůdce.
Jako možný Fedorovův nástupce byl uváděn dosavadní ministr vnitra Ihor Klymenko. Zelenskyj od něj očekává zejména nastolení pořádku v systému doplňování ozbrojených sil. Ukrajinská obrana se tak může přesunout z režimu „digitalizujeme budoucnost“ do režimu „nejprve spočítáme, kdo je skutečně k dispozici“.
Fedorovův přístup nebyl zbytečný a Syrského požadavky nebyly absurdní. Moderní válka skutečně potřebuje technologie, drony, data a rychlé inovace, ale současně vyžaduje jasné velení, vojáky, munici a vybavení na správném místě. Problém vznikne ve chvíli, kdy každá část systému mluví jiným jazykem a obě jsou přesvědčeny, že překladatele potřebuje výhradně ta druhá.
Zelenskyj proto nevybíral pouze mezi ministrem a generálem. Rozhodoval mezi dvěma představami o vedení války, které se nedokázaly setkat ani uprostřed konferenčního stolu. V takové situaci nakonec rozhoduje prezident – a zároveň přebírá odpovědnost za to, zda odstranil příčinu problému, nebo pouze člověka, který na ni ukazoval.
Když se obránci přou, účet vystavuje nepřítel
Ukrajina si během ruské agrese nemůže dovolit luxus další vnitřní fronty. Ministerstvo obrany a armádní velení musejí spolupracovat, i když se jejich představy o správném postupu rozcházejí. Fedorov přinesl technologický pohled, bez něhož se moderní válka vyhrávat nedá. Syrskyj zastupuje vojenské potřeby, které nelze odsunout do příští softwarové aktualizace. Zelenskyj jejich spor ukončil personálním rozhodnutím, nikoli skutečnou shodou. Nový ministr proto nezdědí pouze kancelář, ale také všechny nevyřešené rozpory ukryté v jejích zásuvkách. Na dlouhé seznamovací porady však nebude mít čas. Rusko totiž nebude čekat, až si Kyjev schválí zápis z jednání a rozešle jeho opravenou verzi. Ve válce nerozhoduje, kdo měl nejpřesvědčivější prezentaci, ale zda vojáci dostali včas to, co potřebovali. A pokud se obránci přou příliš dlouho mezi sebou, největší radost z dobře odvedené práce nakonec nemá ani jeden z nich, ale nepřítel.
_______________
Použité zdroje: Novinky.cz
