Článek
Když jsem poprvé napsal seriózní text o tom, jak například poznat příznaky cévní mozkové příhody, čekal jsem, že mě Seznam vystřelí na titulku. Místo toho jsem byl rád, že si to otevřel můj bratr a jeden pán z Dolní Poustevny, co si spletl článek s reklamou na „cévy v akci.“
O týden později jsem v zoufalství (v uvozovkách) napsal: „Zemřel Ježíš. Víme, kde leží!“ s podtitulem „Máme tajný e-mail s jeho selfie.“ Do 12 minut jsem měl 8000 kliků. Komentáře jako: „Tohle by měli ukázat ve škole!“ nebo „Konečně někdo píše pravdu.“ V tu chvíli jsem pochopil, že pravidla hry jsou jiná. A že Ježíš má pravděpodobně Gmail.
Na Seznámku – jak si to pracovně přejmenovávám – totiž platí jednoduchá rovnice: Čím větší nesmysl, tím větší zásah. Odborník na virologii? 230 čtenářů. Nadpis „Po citronu je mozek modřejší“? 14 tisíc zobrazení, 200 sdílení a jeden pán volal na ministerstvo zdravotnictví, že žádá citronové injekce.
Zkusil jsem být vtipný: „Vědci zjistili, že krávy spí lépe než Češi.“ Smálo se tomu celé internetové Česko. Psali mi z redakcí, že to je geniální glosa. Přitom to byla chyba v překladu z angličtiny. Mělo tam být „crowds“, ne „cows“. Ale „božský Seznámek“ žije z krav stejně jako z davu. Ironie dokonalá.
A tak dnes už přesně vím, jak psát. Odbornost je sprosté slovo. Humor je bůh. Nesmysl je král. A národ? No… ten to žere. A někdy i doslova. Třeba když jsem napsal, že česnek léčí Wi-Fi. Komentář číslo 2: „Dávám si ho večer do zásuvky. Vážně to pomáhá.“
Takže ano, soudruzi z NDR, chyba možná nebyla v přijímači. Možná jsme jen celkově ladění na jinou frekvenci. Hlavně že to kliká.
A „božský“ Seznámek všichni milujeme.
O seznámkovém gustru a síle algoritmu
Dnes už vím, že napsat článek nestačí. Nestačí ani, když si jej přečte 8000 lidí za 12 minut. Důležité je totiž to, jestli projde… „filtrem Seznámku.“ A že ten má kritéria hodná svatého inkvizitora digitálního věku:
- Text psala AI? → „Nezveřejníme. 100% jistota, že to generoval stroj. (Jakkoliv je 100% jistota u AI textů spíš sci-fi.)“
- Jen tři funkční odborné zdroje? → „Magazínový článek o zdravotnictví? Nestačí. Chceme alespoň jeden výzkum z NASA, dvě studie z Peru a jednu citaci z písně Karla Gotta.“
- Zní to pravdivě, ale bez emoce? → „Fake news? Ne. Jen moc suché. Klikat to nebude. Stopka.“
Ano, pravda bez vtipu je nuda. Věda bez blábolu nezajímavá. A fakta bez fotky Ježíše? No to snad ani není obsah.
A tak tiše poklekneme před gustrem Seznámku – algoritmem, který miluje šok, nesmysl a úsměv s kapkou demence.
Ale co. Klikáme dál. Sdílíme dál. A Seznámek? Ten ví, co národ chce. A národ chce kraviny.
Svaté partnerství? Ale jedině přes „Seznam Illumináty“
Provozovat vlastní weby a spolupracovat se Seznámkem je jako zkusit adoptovat pandu z Číny – papírově to jde, ale v realitě vám spíš pošlou plyšovou hračku a účet za bambus.
Pokud nejste velký mediální dům, příbuzný šéfredaktora, nebo aspoň člověk, co jednou držel dveře Novotnému v pasáži, vaše šance proniknout do božského feedu připomíná hru „Dostaň článek přes niagarský algoritmus poslepu a pozpátku.“
Jak spolupráce vypadá?
- Pošlete text – odpověď: „Váš článek nesplňuje naše kritéria. Pravděpodobně proto, že obsahuje text.“
- Vložíte humor – „Neakceptujeme ironii bez registrace u Ministerstva zábavy.“
- Dáte si záležet, vymazlíte článek jako svatební dort – výplata? 48 haléřů a poděkování od robota.
- Píšete pravidelně? – „Jste přetíženi. Doporučujeme si dát pauzu. Například na pořádný mediální dům.“
Seznámek vás pak láskyplně pošle na homepage. Totiž ne na svou, ale vaši – ať si to sdílíte sami s babičkou.
Ale co – jsme přece tvůrci. Bojovníci. Digitální sparťani ve světě algoritmických Atén. A když občas dostaneme za měsíc připsané dvě koruny a banner s reklamou na kloubní výživu? Stojí to za to. Protože jsme byli na Seznámku. Byť v kolonce „nezveřejněno.“
________________________
Použité zdroje:
Tento článek/glosa je autorskou fikcí. Nevychází z žádných převzatých nebo faktických zdrojů. Vznikl jako humoristická glosa ze života. *
