Článek
Tématu se věnoval portál Memento Historia, který připomněl výrazné rozdíly mezi postavením žen v Athénách a ve Spartě. Přestože obě města patřila do stejného řeckého světa, každé na ženy nahlíželo zcela odlišně. Zatímco Athény stavěly ideál ženy na poslušnosti a uzavřeném domácím životě, Sparta ženám poskytovala podstatně větší prostor i samostatnost.
Když se dnes mluví o starověkém Řecku, často vzniká dojem jednotné civilizace se stejnými pravidly a hodnotami.
Ve skutečnosti ale jednotlivé městské státy fungovaly velmi rozdílně. Nejvýrazněji to bylo patrné právě u Athén a Sparty, dvou nejslavnějších center antického Řecka.
Athény bývají spojovány s filozofií, uměním a demokracií.
Sparta naopak s vojenskou disciplínou a tvrdou výchovou obyvatel. Přesto se ukazuje, že ženy měly výrazně volnější postavení právě v militaristické Spartě. Athénská společnost zůstávala silně patriarchální a veřejný život zde téměř výhradně patřil mužům.
Žena v Athénách byla vnímána především jako správkyně domácnosti. Jejím úkolem bylo starat se o děti, dohlížet na chod domu a zajistit pokračování rodiny. Ideálem byla tichá a nenápadná manželka, která se veřejně příliš neprojevuje. Athénské ženy neměly volební právo, nesměly zastávat úřady ani se podílet na rozhodování o fungování státu.
Ve větších domech existovaly oddělené prostory určené ženám, známé jako gynaikeion. Právě zde ženy trávily velkou část života. Věnovaly se tkaní látek, péči o děti i organizaci domácnosti.
Bohatší rodiny sice využívaly otrokyně, hlavní odpovědnost za chod domu ale nesla manželka.
Mladé dívky se často vdávaly už kolem čtrnáctého roku života. Sňatky většinou domlouvaly rodiny a důležitější než osobní city byly majetkové vazby nebo společenské postavení. Manžel býval zpravidla výrazně starší než nevěsta.
Athénské ženy navíc nebyly z právního hlediska zcela samostatné. Po většinu života podléhaly mužskému poručníkovi, nejprve otci a později manželovi nebo jinému příbuznému. Bez jeho souhlasu nemohly samostatně uzavírat významnější dohody ani nakládat s majetkem.
Sparta dala ženám více prostoru
Ve Spartě byla situace výrazně odlišná. Spartští muži procházeli od dětství tvrdým vojenským výcvikem známým jako Agoge a velkou část života trávili službou státu. Právě to otevřelo ženám mnohem větší prostor pro správu domácností i majetku.
Když byli muži mimo domov, ženy přebíraly odpovědnost za hospodářství a kontrolu půdy. Podle některých antických autorů vlastnily spartské ženy značnou část půdy v celé Spartě. V porovnání s většinou řeckého světa šlo o výjimečné postavení.
Velký rozdíl panoval také ve výchově dívek. Sparta podporovala fyzickou zdatnost žen a dívky se běžně účastnily sportovních aktivit. Běhaly, zápasily i cvičily podobně jako chlapci. Ostatní řecké státy něco podobného téměř neznaly. Spartané věřili, že silné a zdravé ženy porodí silné bojovníky. Fyzická kondice žen proto nebyla vnímána jako něco nevhodného, ale jako součást fungování celého státu. Athéňané naopak považovali spartské ženy za příliš hlučné, sebevědomé a svobodomyslné.
Pozornost vzbuzovalo také jejich veřejné vystupování nebo způsob oblékání. Z pohledu mnoha Athéňanů překračovaly hranice toho, co bylo v tehdejší řecké společnosti považováno za přijatelné ženské chování.
Co se o Spartě často nepřipomíná
Přesto ani Sparta nepředstavovala společnost založenou na moderní představě rovnosti mužů a žen. Větší svoboda spartských žen nevycházela ze snahy o emancipaci, ale především z praktických potřeb militaristického státu.
Hlavní role žen byla stále spojena s fungováním Sparty a výchovou budoucích bojovníků. Celá společnost byla podřízena vojenské disciplíně a potřebám obce. Jednotlivec měl menší význam než stát jako celek.
Významnou roli v životě Sparty navíc hráli heilóti, tedy nesvobodní obyvatelé pracující pro spartské občany. Právě jejich práce umožňovala spartským mužům věnovat se vojenskému výcviku a ženám správě majetku. Fungování Sparty tak stálo na systému, který byl tvrdý nejen vůči podrobenému obyvatelstvu, ale i vůči vlastním občanům.
Rozdíly mezi Athénami a Spartou zároveň ukazují, jak pestrý a různorodý byl starověký řecký svět. Dvě nejznámější řecké polis sdílely jazyk i část kultury, přesto nabízely ženám zcela odlišné postavení i každodenní život.
Dvě města, dva odlišné světy
Athény zůstávají symbolem demokracie, filozofie a kulturního rozvoje antiky. Přesto právě zde ženy žily převážně mimo veřejný prostor a jejich role byla pevně svázána s domácností. Sparta naopak ženám umožnila větší samostatnost, i když důvodem nebyla rovnost, ale potřeby vojenského státu.
Pohled na postavení žen v těchto dvou městech připomíná, že starověké Řecko nebylo jednotným světem s jedním společenským modelem. Každá polis fungovala podle vlastních pravidel a představ o fungování společnosti. Právě proto zůstává Sparta v dějinách antiky výjimečná i dnes.
__________________
použité zdroje: Memento-historia.cz
