Článek
Probudit se s bolestí v bedrech nebo se zády tak ztuhlými, že první kroky nejsou příjemné, ještě automaticky neznamená, že problém způsobila postel. Lůžko však může patřit mezi faktory, které obtíže ovlivňují.
Také původní článek na webu Magazín.cz upozorňuje na souvislost mezi spánkovou plochou a ranními bolestmi zad. Odborné poznatky tuto možnost podporují, současně ale ukazují, že vztah mezi matrací a bolestí je složitější než jednoduché dělení na měkkou a tvrdou.
Bolesti dolní části zad jsou mimořádně rozšířeným zdravotním problémem.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace žilo v roce 2020 s bolestí dolní části zad přibližně 619 milionů lidí a WHO ji označuje za celosvětově nejvýznamnější příčinu disability. Přibližně devět z deseti případů spadá do kategorie nespecifické bolesti, u níž nelze obtíže jednoznačně připsat konkrétní nemoci nebo přesně identifikované strukturální změně páteře. Matrace proto může být jedním z dílků skládačky, nikoli univerzálním vysvětlením každé bolesti.
Právě ranní souvislost může být užitečnou stopou. Pokud je člověku po ulehnutí nepříjemně, během noci často mění polohu a ráno pravidelně vstává se ztuhlostí či bolestí, stojí za to podívat se vedle dalších faktorů také na podmínky, ve kterých spí.
Nejnovější systematický přehled odborné literatury z roku 2026 zahrnul 47 prací a zjistil, že charakter spánkové plochy může ovlivňovat rozložení tlaku, kvalitu spánku, ranní ztuhlost i intenzitu bolesti dolní části zad. Autoři však současně upozorňují na značnou různorodost použitých studií.
Tvrdá matrace není automaticky nejlepší
Po desetiletí se tradovala jednoduchá rada: bolí-li záda, člověk by měl spát na tvrdé matraci. Výzkum však tak jednoznačný závěr nepotvrdil. Známá randomizovaná dvojitě zaslepená studie publikovaná v časopise The Lancet sledovala 313 lidí s chronickou nespecifickou bolestí dolní části zad, kteří měli obtíže při ležení a po vstávání. Účastníci dostali buď tvrdou, nebo středně tvrdou matraci a jejich stav byl hodnocen po 90 dnech. Lidé spící na středně tvrdých matracích dosáhli v této studii lepších výsledků u bolesti při ležení, bolesti po probuzení i omezení běžného fungování než skupina s tvrdými matracemi. Výsledek neznamená, že jedna konkrétní tvrdost bude ideální pro každého člověka. Ukazuje však, že představa o mimořádně tvrdém lůžku jako automaticky nejlepší volbě pro bolavá záda nemá oporu ani v tomto klinickém experimentu.
Podobným směrem se vydal také systematický přehled kontrolovaných studií publikovaný v časopise Sleep Health. Autoři vyhodnotili 24 odborných prací zabývajících se matracemi, bolestí, kvalitou spánku a postavením páteře. Za nejlépe podloženou možnost označili středně tvrdé a v některých případech individuálně nastavitelné matrace, které byly spojovány s lepším komfortem, kvalitou spánku a podporou přirozeného postavení páteře.
Ani pojem „středně tvrdá“ však není univerzálním návodem k nákupu.
Aktuální odborný přehled z roku 2026 zdůrazňuje, že při výběru mohou hrát roli tělesné proporce, věk, preferovaná poloha při spánku i způsob, jakým matrace rozkládá tlak. Dva lidé proto mohou na stejné matraci reagovat odlišně, aniž by jedna z jejich zkušeností musela být nesprávná.
Důležitá je také poloha, ve které prospíme noc
Matrace není jedinou částí postele, která ovlivňuje polohu těla. Podstatné je také to, jak na ní člověk leží a zda má jednotlivé části těla přiměřeně podepřené.
Cílem není udržet páteř v nějaké dokonale rovné pozici, protože páteř má přirozená zakřivení, ale vyhnout se dlouhodobé poloze, která je pro konkrétního člověka nepříjemná nebo zvyšuje jeho obtíže.
Praktická doporučení Mayo Clinic pro spaní při bolestech zad například uvádějí, že lidem spícím na boku může pomoci mírné pokrčení nohou a polštář mezi koleny. Taková poloha může usnadnit vzájemné postavení páteře, pánve a boků. Nejde o léčbu příčiny bolesti, ale o jednoduchou úpravu polohy, která může některým lidem během spánku ulevit.
Při spaní na zádech lze podle stejného odborného doporučení vyzkoušet polštář pod koleny. Ten může pomoci uvolnit zádové svaly a zachovat přirozené zakřivení bederní oblasti. Potřebuje-li člověk další oporu, lze v některých případech použít i malý srolovaný ručník pod pas. Důležitá je rovněž výška polštáře pod hlavou, protože krk by měl být přiměřeně sladěn s postavením hrudníku a zad. Spaní na břiše může být pro některé lidi problematičtější, protože může zvyšovat zatížení zad a krku. Mayo Clinic doporučuje lidem, kteří jinak spát nedokážou, zvážit nízkou oporu pod oblastí boků a spodní částí břicha. Ani v tomto případě však neexistuje jediná správná spánková poloha platná pro všechny; rozhodující je také konkrétní zdravotní stav a to, zda určitá pozice obtíže zhoršuje, nebo naopak zmírňuje.
Když výměna matrace nestačí
Bylo by chybou připisovat dlouhodobé bolesti zad pouze posteli. WHO mezi faktory spojené s nespecifickou bolestí dolní části zad řadí mimo jiné nízkou fyzickou aktivitu, kouření, obezitu a vysokou fyzickou zátěž při práci. Péče proto obvykle nespočívá pouze ve změně matrace, ale podle individuální situace může zahrnovat pravidelný pohyb, rehabilitaci, návrat k běžným aktivitám a další opatření.
Také dlouhé nehybné ležení zpravidla není univerzální cestou k uzdravení. Doporučení NICE pro bolesti dolní části zad a ischias klade u běžných případů důraz na podporu samostatného zvládání obtíží a pokračování v běžných aktivitách podle možností člověka. Současně upozorňuje, že zobrazovací vyšetření se u nespecifické bolesti zad nemá rutinně provádět pouze proto, že člověka záda bolí.
Existují ale situace, kdy by experimentování s novým polštářem nebo matrací nemělo nahrazovat lékařské vyšetření.
Doporučení NICE vyžaduje okamžité posouzení například při silné bolesti dolní části zad vystřelující do nohy, pokud se současně nově objeví porucha ovládání močového měchýře či střev, porucha sexuálních funkcí nebo necitlivost v oblasti hráze. Tyto příznaky mohou upozorňovat na syndrom kaudy equiny, který představuje urgentní neurologický stav.
Pozornost si zaslouží také bolest, která se rychle zhoršuje, je spojena s celkovou schváceností či horečkou nebo se objevila po závažném úrazu. U takových příznaků není rozumné automaticky předpokládat, že za ně může nevhodná postel.
Bolest zad může mít mnoho příčin a některé z nich vyžadují jiný postup než úpravu spánkového prostředí.
O zádech může rozhodovat i osm hodin, které nevnímáme
Člověk stráví podstatnou část života spánkem, a proto není překvapivé, že prostředí, v němž tělo každou noc několik hodin odpočívá, může ovlivnit jeho pohodlí. Matrace, která nedokáže tělu poskytnout vhodnou oporu, může být jedním z faktorů spojených s ranní ztuhlostí nebo zhoršováním již existujících obtíží. Současná evidence však nedovoluje označit jediný typ matrace za univerzální řešení všech bolestí zad.
Nejlépe podloženým obecným směrem se zatím jeví středně tvrdá spánková plocha, nikoli extrémně tvrdá matrace.
Ani tento závěr ale není receptem pro každého člověka. Tělesná stavba, hmotnost, spánková poloha, konkrétní obtíže i osobní vnímání pohodlí mohou rozhodnout o tom, zda se člověk na určém lůžku skutečně dobře vyspí.
Stejně důležité je nepodlehnout představě, že nová matrace dokáže vyřešit každý problém s páteří. Bolesti zad vznikají v souhře řady biologických, pohybových, pracovních i psychosociálních faktorů. Postel je pouze jednou částí tohoto obrazu. Pokud se však člověk pravidelně probouzí bolestivější než večer, obtíže začaly po změně lůžka nebo jsou výrazné především během noci a po probuzení, má smysl spánkové prostředí kriticky zhodnotit. Někdy může pomoci jiná poloha, vhodně umístěný polštář nebo matrace poskytující přiměřenější oporu. Jindy se ukáže, že skutečná příčina leží úplně jinde.
Právě v tom spočívá nejdůležitější rozdíl mezi rozumnou úpravou spánku a hledáním zázračného řešení. Bolest není signál, který bychom měli automaticky připsat prvnímu podezřelému předmětu v ložnici. Je to informace těla, kterou stojí za to vnímat v širších souvislostech. A protože noc tvoří tak velkou část našeho života, stojí za pozornost i místo, na kterém ji každý den trávíme.
