Článek
V říjnu to bude to 60 let od publikace práce, kterou nejdříve odmítl špičkový evropský časopis a poté po malé úpravě přijal americký, za níž byla Peteru Higgsovi v roce 2013 udělena Nobelova cena za, trochu zjednodušeně řečeno, předpověď „jeho“ bosonu, který byl v červenci 2012 objeven v experimentech na urychlovači LHC v CERN. Nobelovu cenu s ním sdílel i Francois Englert, ale Higgsův boson a Higgsův mechanismus, dva pojmy, na nichž je založena podstatná část dnešní teorie elementárních částic, jsou dílem výlučně Higgse.
K významu těchto pojmů pro dnešní fyziku a cestě, jak k nim Peter Higgs dospěl, se vrátím v dalším příspěvku, zde jsem chtěl jen krátce vzdát hold člověku, který byl v pravém smyslu slova rytířem vědy, jíž zasvětil celý svůj život. Jeho skromnost a schopnost sebereflexe jsou přitom příkladem pro dnešní generaci vědců, kteří pracují ve velmi konkurenčním prostředí boje o citace a granty.
