Hlavní obsah
Názory a úvahy

Zahulákat si

Foto: Adobe Firefly, prompted AI image. Umělá inteligence.

Text pojednává o významném fenoménu, občanských iniciativách, a jejich významu.

Článek

Léta plynou a bylo tu více okamžiků, kdy si to chtěli autoři petic a výzev s politiky pořádně vyřídit. Děkujeme odejděte (1999), Inventura demokracie (2008), poslední roky je to Milion chvilek pro demokracii. Aktivita „Děkujeme odejděte“ vyzvala dva významné činitele k odchodu z veřejného života. Představa, že se oba dva stanou hlavami státu, to by pro tvůrce petice znělo asi jako špatný vtip. Ten se ale stal o několik let později realitou. Ani poradci šéfa vlády a Sněmovny, nemuseli dlouho vysvětlovat svým šéfům, že mají argumentovat výsledky voleb a výzvou k souboji ve volebním klání. Nakonec měla iniciativa v zásobě kromě demonstrace a výzvy v ruce ještě jeden zlepšovák. Výzva občanům, aby se svých poslanců na něco zeptali. Zda-li to mělo nějaké významnější důsledky, o tom již není moc známo.

Inventura demokracie, studentská iniciativa se svým sloganem „dejte nám dárek“ jako aktivita také chtěla zlepšit demokracii v Česku. Rozhodla se navrhnout konkrétní kroky. A to tím, že navštívila některé poslance a nabádala k legislativním změnám. Tuším nějaký zákaz lobbingu. Popřípadě další, ale není známo, že by něco uspělo. Svoji stopu v novinách, na internetu to tehdy zanechalo.

Milion chvilek se zatím drží nejdéle. Pořádal již několik demonstrací, sepsal kdoví kolik prohlášení a výzev. Výsledky? Žádná celá, nic moc. Či spíše vůbec nic. Bombastické demonstrace na Letné a „Václaváku“ či „Staromáku“ sice plnily rubriky zpráv na zpravodajských webech, ale k žádným změnám nevedly. Svolávání demonstrací, happeningů, shromáždění a ruku v ruce s tím i nejrůznější výzvy, petice, provolání, prohlášení a manifesty a kdoví co ještě nezkultivovala politický život, právní prostředí vůbec nijak. Navzdory vyřvávání hesel do mikrofonu, naléhání známých tváří, sugestivně líčených hrozeb pro svobodu a demokracii. Něco jiného jsou takové demonstrace v opravdu nesvobodných režimech, kdy mají svoji váhu a jsou s to zavést k zamyšlení ostatní váhající obyvatelstvo sedící doma. To se netýká jen Milionu. Však bombastický předvolební pochod na Hrad s hurónským pokřikem, aby prezident respektoval výsledky voleb jednomu ze subjektů ve volbách také dvakrát nepomohl. Spíše vůbec, prostě to nestačilo. Jistě lze přece jen odvodit i jeden sympatický rozměr, že lidé nejsou lhostejní, jakkoliv jsou jejich očekávání od té či oné milionové (statisícové) demonstrace prostě nereálné. Hulákání do mikrofonu a výzvy k podpisům ledasčeho k ničemu většímu nepovedou. Jistě se zdá celkem logické ze strany Milionu vyzývat lidi, aby se angažovali v politických stranách. Každopádně členství ve straně ještě nezaručuje , že se dotyčné osobě ihned dostane příležitosti aktivně zastávat funkce v zastupitelstvech, obcí, krajů, jejich komisích a výborech, neřkuli ve Sněmovně a Senátu. Ona je totiž touha po solidních místech na kandidátkách docela velká v každé partaji. Stejně jako nepopsatelná nechuť tyhle funkce opouštět. Však jsou toho dokladem osoby sloužící, jako poslanci starostové, krajští zastupitelé atp. Autor jinak nabízí i osobní zkušenosti devatenácti let členství v jedné ze stran. Rozhodně ale nechce lidi odrazovat od veřejného angažování. Jen poukazuje na úskalí s tím spojená.

Pokud chce začínající běžec napoprvé zaběhnout maraton, neuspěje. Ukřičené sebevědomé výzvy k rezignaci vrcholných papalášů a kdovíjakým změnám na politické scéně či v právním řádu ale také ne. Nemají tu schopnost je k tomu donutit. Mocenskou schopnost mít nesmějí, a nějakou zásadně přesvědčovací schopnost na širokou veřejnost takové výzvy mít sotva budou. Jistěže tisíce či desetitisíce lidí na demonstraci přijdou. Ti ostatní si dají uzený bůček a pivo a volí hnutí ANO nebo SPD. Snahy Milionu odradit voliče od volby ANO jednoduše ztroskotaly. Nejen u posledních sněmovních voleb. Žádná rezignace se neudála, zato šéfové Milionů se měnily jako loutky na orloji. Kdo se chce angažovat, má možnost vstoupit do pokud možno demokratické strany (ale je třeba počítat zpočátku s drobnou trpělivou prací a trpělivostí obecně), má tu svobodný přístup k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.), pochopitelně volby, samozřejmě petiční právo, publikační možnosti (blogy), neziskový sektor.

informační zroje

Otevřené zdroje, zpravodajské weby, výsledky voleb

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz