CO JE A CO NENÍ KOALICE? Jak se v tom vyznat?

Definice koalice podle Wikipedie:

Koalice (z lat. co-alescere, „srůstat“) obecně označuje spojenectví států, organizací, politických stran, frakcí nebo osob k prosazení určitých konkrétních cílů. Koaliční partneři podnikají některé společné kroky, ale každý zpravidla sleduje své vlastní zájmy, někdy dokonce i protichůdné. Koalice může být dočasná, trvající kratší nebo delší dobu, otevřená nebo skrytá.

(Ten, kdo nepovažuje Wikipedii za zdroj relevantních informací, nechť si vyhledá definici koalice z jiných zdrojů. Dostane týž výsledek.)

V případě předvolebních koalic stran a hnutí je konkrétním cílem zejména:

1) snaha dostat se do sněmovny, mít možnost promlouvat do politiky a být viděn (to platí především pro slabší strany a hnutí)

2) snaha získat co nejvíce mandátů pro podporu svého politického programu (to platí především pro silnější strany a hnutí).

Slabší strany akcentují především první bod 1) a silnější strany především bod 2), přičemž slabší strany se často smiřují se slibem podpory politického programu silnější strany, i když třeba není zcela či dokonce z velké části vůbec v souladu s jejich vlastním politickým přesvědčením.

Společným krokem k dosažení cílů je pak spojování stran a hnutí do předvolebních koalic se společnou kandidátkou, které mohou být otevřené (pokud si strany jsou jisté překonáním limitů platných pro koalice pro vstup do sněmovny), nebo skryté (zejména pokud si strany a hnutí překonáním limitů pro vstup do sněmovny pro koalice 8 a 11 procent jisty nejsou).

Pro rozhodnutí, zda se jedná o koalici, není tedy určující, co o své koalici prohlašují strany a hnutí, vystupující na společné kandidátce, ale pouze záměr směřující k naplnění cílů 1) a 2). Ten se může (ale také nemusí) odrážet jak v různých předvolebních krocích a prohlášeních jednotlivých stran, tak také v předvolebních průzkumech.

Ve volebním zákoně jsou stanoveny tři limity pro vstup do sněmovny

L1 (5 %) je spodní limit počtu hlasů jedné strany nebo hnutí, nutný pro vstup do sněmovny

L2 (8 %) je spodní limit počtu hlasů dvou stran nebo hnutí, nutný pro vstup do sněmovny

L3 (11 %) je spodní limit počtu hlasů tří a vícestran nebo hnutí, nutný pro vstup do sněmovny

Důvodem pro stanovení limitů je snaha zákonodárců, aby ve sněmovně nebylo příliš mnoho stran, protože příliš mnoho stran způsobuje politickou nestabilitu.

Jestliže tedy více stran kandiduje na společné kandidátce a tvrdí, že netvoří koalici, aby nemusely splnit limity L2 nebo L3, je to snaha o podvod směřující k porušení zákona.

Ukažme si několik příkladů koalic (ať už otevřených, nebo skrytých).

Supersilná strana nebo hnutí – v předvolebních průzkumech je jí přisuzována stabilně a s dostatečnou jistotou podpora nad limitem L3 (11 %). Taková strana se nemusí obávat vytváření žádných předvolebních koalic. Existuje však teoretická možnost, že kandidáti některé z menších koaličních stran získají díky kroužkování více preferenčních hlasů, a tedy i mandátů, což může supersilné straně po volbách vadit. (Vzpomeňme si na překroužkování Pirátů voliči STAN ve volbách v roce 2021, kdy podle předvolebních průzkumů získali kandidáti STAN díky překroužkování přibližně 20 mandátů na úkor Pirátů.) To však lze ošetřit předvolební smlouvou koaličních stran.

Silná strana nebo hnutí – v předvolebních průzkumech je jí přisuzována stabilně a s dostatečnou jistotou podpora nad limitem L1 (5 %), avšak podpora pod limitem L3 (11 %) nebo L2 (8 %), tedy volební podpora v rozmezí cca 7-11 %. Taková strana se nemusí obávat vytváření předvolebních koalic se stejně silnými stranami, případně s jistou obezřetností se stranami hraničními (cílem může být maximalizace počtu mandátů díky volebnímu systému, který silným stranám a hnutím umožňuje získat jeden mandát za méně hlasů, než kdyby kandidovaly samostatně), musí však být opatrná při vytváření předvolebních koalic se stranami slabými či případně mikrostranami. Opět je třeba si uvědomit „nebezpečí“ kroužkování, které však lze řešit předvolební smlouvou, jak už bylo zmíněno.

Hraniční strana nebo hnutí – v předvolebních průzkumech je jí přisuzována podpora kolem limitu L1 (5 %), tedy volební podpora v rozmezí cca 3-7 %.

Statistická odchylka volebního průzkumu nedává straně jistotu vstupu do sněmovny. Proto je pro takovou stranu žádoucí předvolební koalice především se supersilnou nebo silnou stranou nebo hnutím a za jistotu vstupu do sněmovny je připravena k přiměřeným programovým ústupkům ze svého politického programu (tak to bylo v případě STAN v koalici Pirstan ve volbách 2021).

Nenajde-li hraniční strana nebo hnutí koalici se supersilnou nebo silnou stranou či hnutím, hledá koaličního partnera mezi dalšími hraničními stranami a případně i slabými stranami, aby zvýšila pravděpodobnost vstupu do sněmovny.

Zejména pokud se jedná o slabé strany, je třeba sdružit do koalice více či dokonce mnoho slabých stran, což je přesně to, proč zákon stanovuje pro vícečetné koalice vyšší limit pro vstup do sněmovny (L3: 11 %).

Pokud hraniční strany v koalici s hraničními nebo slabými stranami nemají jistotu překročení některého z koaličních limitů (L2 nebo L3), budou mít snahu se uchýlit ke skryté koalici vyjádřené tím, že nechají na své kandidátce na volitelných pozicích kandidovat volební kandidáty jiných stran (zpravidla i s uvedením názvu těchto stran, zejména pokud se nejedná o známé osobnosti z oněch stran).

Slabá strana nebo hnutí – v předvolebních průzkumech je jí přisuzována podpora hluboko (tzn. více než je statistická odchylka volebních průzkumů) pod limitem L1 (5 %), tedy volební podpora v rozmezí cca 0,5 až 3 %.

Pokud taková strana chce mít jistotu vstupu do sněmovny, je pro ni předvolební koalice nutností – nejlépe se supersilnou nebo silnou, ale i s hraniční stranou nebo hnutím, a za jistotu vstupu do sněmovny je připravena k velkým programovým ústupkům ze svého politického programu, případně i obětovat stranu pro uspokojení politických ambic svých leaderů, pokud to bude potřebné.

Nenajde-li slabá strana nebo hnutí koalici se supersilnou, silnou či hraniční stranou či hnutím, hledá koaliční partnery mezi dalšími slabými stranami, aby získala určitou pravděpodobnost vstupu do sněmovny.

Do koalice musí vstoupit mnoho slabých stran, což je přesně to, proč zákon stanovuje pro vícečetné koalice vyšší limit pro vstup do sněmovny (L3: 11 %).

Protože slabé strany v koalici s dalšími slabými stranami zpravidla nemají jistotu překročení nejen koaličních limitů (L2 nebo L3), ale často ani limitu L1, budou mít silnou snahu uchýlit ke skryté koalici vyjádřené tím, že jejich kandidáti budou kandidovat na společné kandidátce na volitelných místech, přičemž kandidátka neponese název žádné ze slabých stran, ale ponese název nový.

Mikrostrana nebo mikrohnutí – v předvolebních průzkumech je jí přisuzována zanedbatelná podpora v řádu nižších desetin nebo setin procent a tedy pod 0,5 %.

Taková strana kandiduje zpravidla sama, aby zviditelnila svůj program pro příští volby, kdy chce získat více voličů. Přínos takové strany pro koalici je malý, a tak není v hledáčku žádných stran, usilujících o koalici kvůli vstupu do sněmovny. Naději na vstup do sněmovny mají mikrostrany jen tehdy, pokud je jejich program značně odlišný od ostatních, a osloví tak buď dostatečný počet voličů (na to však mikrostrany nemají zpravidla dostatečné finanční prostředky a dostatek lidí), nebo pokud jsou osloveny silnějšími stranami s nabídkou kandidovat na kandidátce silnější strany kvůli zajímavému programu.

Toto je jediný případ, o kterém lze prohlásit, že se nejedná o účelovou koalici, protože spojení stran není primárně vedeno snahou o zisk většího počtu mandátů pro podporu politického programu silnější strany. Není však vyloučeno, že takové spojení více voličských hlasů přinese.

Dvojstrana (nebo vícestrana) je také projektem, který neusiluje o obcházení zákona kvůli vstupu do sněmovny a zisku většího počtu mandátů. Dvojstrana je politický subjekt, ve kterém se spojují dvě strany se stejným nebo téměř stejným politickým programem, které si nekonkurují, protože působí v různých volebních okrscích. Typickým příkladem je německá (dvoj)strana CDU/CSU nebo u nás STAN/SLK. Přestože někdy bývají taková uskupení označována za koalici, o účelovou koalici se nejedná. Kdyby totiž jedna z obou stran přestala na svém volebním území existovat a byla by nahrazena stranou druhou, volební výsledek by se nezměnil.

V podstatě lze říci, že je to něco, jako Plzeňský prazdroj. Patří sice do japonské skupiny Asahi, ale název Plzeňský prazdroj si z důvodu tradice zachoval.

Z příkladů je zřejmé, co musí hraniční a slabé strany či hnutí dělat, aby se dostaly do sněmovny. Jsou pro to ochotny vytvářet koalice, což je v pořádku, ale také ty koalice zatajovat, což v pořádku není.

Pro to, zda se o koalici jedná či nejedná, není důležitý název, ale především snaha o naplnění cílů dostat se do sněmovny na straně jedné a/nebo získat větší podporu pro svůj politický program na straně druhé.

A z tohoto úhlu pohledu by mělo být pohlíženo i na otevřené či skryté koalice pro nadcházející volby. Důležitá totiž nejsou slova, ale úmysly.