Článek
Nadpis článku v sobě nese tři otázky, a sice:
1) Má Evropa jednat vůči Rusku aktivně?
2) Má Evropa jednat s Ruskem, jak k tomu vyzývá Orbán?
3) Kdo má Evroupu zastupovat?
Ad 1) Na první otázku, zda Evropa má přistupovat k jednání s Ruskem o ukončení konfliktu na Ukrajině aktivně, je třeba odpovědět, že nikoliv. Ten, kdo stojí o dosažení míru na Ukrajině nejvíce, je podle prezidenta Trumpa Rusko. Takže iniciovat jednání by mělo Rusko nebo jeho advokát - USA. Na straně Evropy je třeba dodržovat jistou zdrženlivost, která bude pro pozdější vyjednávání přínosem.
Ad 2) Druhou otázkou je, zda má Evropa jednat s Ruskem. Na tu otázku dává částečnou odpověď vyjádření europoslance Turka, který přibližně řekl: „Nemůžete označovat za agresora toho, s kým chcete uzavřít mír.“ A ve stejném duchu se nese i jednání administrativy Donalda Trumpa, která odmítla schválit usnesení Valného shromáždění OSN, v němž bylo Rusko označeno za agresora.
A protože Evropa nechce a ani nemůže přestat označovat Rusko za toho, kdo přepadl Ukrajinu, s Ruskem o míru jednat nemůže. Ale může o něm jednat s advokátem Ruska - Trumpem a jeho administrativou. Proto je dobře, že se USA v Oválné pracovně postavily proti Zelenskému a že z toho Kreml byl nadšen. To USA na advokáta Ruska plně kvalifikuje (a není to myšleno ve zlém).
Takže se rýsuje jednání o ukončení konfliktu na Ukrajině mezi USA a Evropou, kde USA zastupují Rusko a Evropa zastupuje Ukrajinu. Zda se jednání zúčastní Rusko a Ukrajina, je otázkou. Každopádně s nimi musí USA a Evropa výsledky svých jednání konzultovat tak dlouho, dokud nedojde ke shodě.
Ad 3) A konečně ke třetí otázce - kdo má při jednáních Evropu zastupovat? Přestože mnozí nad touto otázkou krčí rameny, odpověď se nabízí v podstatě sama. Předně je třeba si uvědomit, že Evropa podporující Ukrajinu sestává nejméně ze dvou velkých subjektů - z Evropské unie a Velké Británie. A zástupci obou subjeků již s Donaldem Trumpem jednali - byli to francouzský premiér Emanuel Macron a britský premiér Keir Starmer, kteří si tím o účast u jednacího stolu řekli. Dalším subjektem, který si řekl o účast u jednání je, pak Evropská komise v osobě Kaji Kallasové. Mark Rubio si sice na ni čas ve Washingtonu neudělal, ale to nic neznamená. Evropa by tedy měla být zastoupena Macronem a Starmerem a ještě třetí osobou, kterou může být např. předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která je zároveň občankou nejlidnatější země EU - Německa, nebo Roberta Meloniová, která byla rovněž potvrzena Evropským parlamentem a zastupuje další velkou zemi EU - Itálii. A navíc je naladěna na konzervativní notu, podobně jako Trump.
Trumpově administrativě ve složení Trump - Vance - Rubio, zastupující Rusko, by se tedy mohla postavit evropská trojice či čtveřice ve složení Starmer - Macron - von der Leyen/Meloni, zastupující Ukrajinu.
Je třeba ještě, aby své zastoupení posvětily Rusko a Ukrajina, a jednání o ukončení ruské agrese proti Ukrajině mohou začít. Na jajich souhlasu se uvidí, jak moc o mír stojí, nebo zda mají postranní úmysly.
