Článek
Zvýšení platů politiků prošlo díky hlasům koaličních poslanců, přestože poslanec Babiš a předseda hnutí ANO podal protinávrh, aby byly platy politiků poslány k ledu na dalších 5 let. Odůvodnil to mimojiné tím, že koaliční poslanci vůbec nevědí, jak se žije normálním lidem. A Babiš by vědět měl - vždyť nejspíš kvůli tomu, aby se normálním lidem vyrovnal, loni prodal svůj zámeček ve Francii. Že se s miliardářem nežije dobře, může konec konců svým odchodem potvrdit i manželka Monika.
Poslanci ANO A SPD teď mají skvělou možnost, jak potvrdit, že návrh na zmrazení platů na pět let mysleli vážně, a každý z nich může 7 % ze svého platu posílat pravidelně zpět státnímu rozpočtu (anebo třeba matkám samoživitelkám, kterým už léta posílá svůj celý plat poslanec Babiš). Státní rozpočet by si tím polepšil zhruba o 10 miliónů Kč ročně, což by byla hezká kompenzace poslanců ANO a SPD za to, že připravili svým návrhem a hlasy pro zákon o zrušení superhrubé mzdy na návrh poslance Babiše státní rozpočet o příjem zhruba 100 miliard Kč ročně. A to není málo. Zvlášť když poslanec Babiš nesplnil svůj slib o tom, že výpadek potrvá jen dva roky, i když jej splnit mohl novým poslaneckým návrhem.
Nabízí se úvaha, že kdybychom rozšířili parlament tak, že by v něm sedělo milión opozičních poslanců, byl by roční výpadek 100 miliard „zmrazením“ jejich mzdy zcela kompenzován. Otázkou ovšem je, zda by se všichni poslanci do parlamentu vešli.
Když se ptal redaktor poslance a bývalého ministra Karla Havlíčka (nikoliv Borovského), zda by byli poslanci ANO ochotni se navýšení svých platů vzdát, řekl sice něco o symbolech, ale nebylo jasné, zda tím nemyslel jen vládní poslance.
Kdyby se však poslanci ANO a SPD zdráhali svého navýšení platů vzdát a říkali, že sami mají málo, mohli by jim to bezesporu nařídit (a možná i kompenzovat) šéfové jejich stran resp. hnutí - Babiš a Okamura. Přestože jsou to oba původem cizinci, vědí nejlépe, jak hájit české národní zájmy. A českým národním zájmem bezesporu je, aby sousedovi chcípla kozu a poslanci měli co nejméně.
