Článek
Zaregistrovali jste to taky? Motoristé chtějí prosadit sobě do Ústavy trvalé používání České koruny tak, aby nebylo u nás možno zavést Euro, nebo lépe řečeno zavést ho jenom na základě lidového referenda. Což je totéž jako nezavést ho vůbec.
Jakožto Kinderstube Institutu Václava Klause plní jeho vlhký sen, který ho drží od 90 let. Co na tom že při vstupu do EU jsme se k přijetí evropské měny zavázali? Když nemohl tento ruský šváb hodit vidle do našeho členství v EU, tak se rozhodl škodit alespoň takto. Babyministr Macinka a dětská skupina kolem něho jen pokračují v zadání ruských speciálních operací. Řekneme si tedy něco málo k té naší pevné české koruně.
Zákonem 84/1919 z 25. února 1919 byl ministr financí Rašín pověřen provedením měnové odluky od rakouské měny. 10. dubna 1919 byl přijat takzvaný měnový zákon číslo 187/1919, který ustanovil jako peněžní jednotku v Československé republice Korunu československou, tedy nikoli českou. Koruna československá byla s různými přestávkami platná do 7. února roku 1993. Ale vraťme se do doby vzniku Československé republiky.
Ustanovení československé koruny byl vlastně jen plynulý přechod z rakousko-uherské měny, kdy korunová měna byla v Rakousku zavedena 2. srpna 1892.
Takže bod 1: Žádná Česká koruna, ale pokračování rakouské měny a koruna se jmenovala československá.
Bod číslo 2: Po vzniku Protektorátu Böhmen und Mähren byla 31. března 1939 ustanovena protektorátní koruna s kurzem k říšské marce 1 RM za 10 K, přičemž skutečný kurz odpovídal spíše šesti korunám. Na Slovensku souběžně začala platit Slovenská koruna. A v odtržených Sudetech přičleněných k Říši platila samozřejmě říšská marka.
Koruna československá byla pak opět zavedena po válce v říjnu roku 1945. V roce 1953 ji komunisté devalvovali v poměru 5:1 do částky 300 Kč a 50:1 u jakékoliv částky nad 300 Kč. Tato tzv. měnová reforma byla vlastně krycím manévrem pro státní bankrot.
1. ledna 1993 bylo rozděleno Československo na dva státy a koruna československá skončila o půlnoci ze 7. na 8. února 1993. 8. února začala platit Koruna česká a na Slovensku Koruna slovenská. Ta naše „tvrdá měna“ tedy k dnešku platí přesně 12 281 den, což je 33,62 roků. Má tedy k dnešnímu dni něco málo přes Kristova léta. Copak to je nějaká tradice?
Bod číslo 3: Čím argumentují demagogové, kteří chtějí zachovat českou korunu ústavně? Jsou to většinou populistické a tudíž zástupné argumenty. Tvrdí, že ústavním zakotvením nemůže dojít k takzvanému tichému zavedení Eura bez celospolečenské shody. Vůbec přitom neberou v potaz, že mnohé podniky si už dlouho mezi sebou účtují v eurech. Nesmyslným ústavním zakotvením koruny by logicky tyto platby dostali mimo zákon.
Dalším takovým populistickým argumentem je takzvaná měnová suverenita. Ta vychází z jejich permanentního a všeobecného odporu vůči Evropské unii. Vadí jim, že o měnových záležitostech by rozhodovala cizácká Evropská centrální banka. No, a řeči o národní identitě a státní symbolice jsou už čistokrevný populismus.
A konečně bod číslo 4: Pokud jsou to opravdu takoví vlastenci jak se tváří, měli by spíš prosazovat zavedení Pražského groše jako skutečně české měny. Ten totiž v zemích Koruny české fungoval skoro 250 let jako takzvaná věčná berná mince a jako takový byl uznávaný i v okolních zemích. To jsme ovšem v době, kdy jsme měli na našem území bohatá ložiska stříbrné rudy, která ale nebyla nevyčerpatelná, a tak po těch 250 letech skončila i „věčná mince“. Nicméně čtvrt tisíciletí je už přece jen jiná tradice oproti 33 rokům.
Tyto, spíše ideologické než ekonomické argumenty pro zachování České koruny, svědčí o tom, že zastánce tohoto nesmyslu nepohání nějaké vlastenectví, ale spíš snaha izolovat Českou republiku od pevného zakotvení v Evropské unii, což je stálá a neměnná touha Kremlu. Ruští řídící důstojníci Institutu Václava Klause se snaží očerňovat euro jak to jen jde. Vykreslují například takzvané řecké scénáře a podobné konstrukce, zatímco se řecký scénář u nás velmi rychle blíží i bez ohledu na to jakou máme měnu.
Uveďme si ještě jeden příklad z historie. V roce 1992 George Soros destabilizoval podle něho nadhodnocenou britskou libru několika operacemi na finančním trhu. Tato operace měla objem odhadem 10 miliard dolarů, čím během několika týdnů vznikla Velké Británii ztráta zhruba 3,3 až 3,4 miliardy liber. S britskou ekonomikou to zatřáslo, ale ustála to. Co myslíte, jak dlouho by trvalo takto zlomit všespasitelnou českou korunu? Osobně odhaduji, že by na to stačilo pár hodin. To se samozřejmě může stát každé měně, ale v takovém případě záleží na síle ekonomiky. Nepochybuji o tom, že ta naše výrazně proexportní by se zhroutila jako domeček z karet.
Proto je nad slunce jasnější, že být součástí mnohem silnějšího měnového a ekonomického spolku, jakým eurozóna nesporně je, je po všech stránkách rozumnější a koneckonců i výhodnější. Prosperita je tedy dána něčím úplně jiným, než je zkratka za částkou na účtence od vašeho nákupu v supermarketu.
Tahanice kolem zavedení Eura jsou prostě jedním z rozporů, který je uměle rozdmýcháván k destabilizaci společnosti, aby si v Kremlu mohli odškrtnout další splněný úkol. Anebo se naší proruští „vlastenci“ těší na to, až si z pětitisícových bankovek s hodnotou akorát tak toho papíru, ze kterého jsou vyrobeny, budou moci dělat lodičky a pouštět je po vodě, jak tomu bylo v roce 1953?
