Článek
Krásný vánoční čas, přátelé !
Tak mě znovu vyprovokoval článek k napsání úvahy, opět, jako vždy podotýkám, je to jen můj úhel pohledu a moje zkušenost a nikomu ji nenutím, ale je minimálně k zamyšlení…
Emotivní nadpis článku, že ? Takže kdo je podle vás na tom nejhůře ? Těžko říct, ale mnohdy jsou to - alespoň podle mých osobních zkušeností invalidní důchodci. Hned vám vysvětlím proč.
V životě je to už tak, jednou jsi dole, jednou nahoře, co neděláte. Stará pravda říká, že život je boj. Darwin to tvrdí taky - přežije jen ten, kdo se nejlépe přizpúsobí změnám. A opět o tom to všechno je, vážení ! Důchodci mohou brečet jako želvy, že je stát okrádá, žijí z ruky do úst, sotva zaplatí výdaje za energie, bydlení, lékaře a léky , už nemají na oblečení, jídlo, koníčky, dovolenou, zkrátka, třou bídu s nouzí. Je to ale pravda ? Vezmu to popořadě. Moje máma celý život pracovala jako administrativní síla u Pozemních staveb. Měla nás, tři děti, z nichž jedno zemřelo 14 dní po porodu, vinou lékařů, ale to sem nepatří. Do důchodu šla ještě za socialismu, v 55 létech. Pravda, ještě si přivydělávala brigádami, umývala nádobí v cukrárně a uklízela ve škole, sedět doma a koukat do televize ji prostě nebavilo. Stíhala brigády a ještě 2× týdně vycházky s partou důchodců klubu Pohádky máje. Bydlela sama v třípokojovém bytě v osobním vlastnictví v Brně, Králově Poli, což je dnes bráno jako luxusní adresa. Provozní náklady bytu a fond oprav si platila sama, dům měl samostatnou kotelnu a vlastní karmu na ohřev TUV měl každý byt svoji. Což si myslím, přispělo k poměrně nízkým nákladům na provoz, co si spotřebuješ, to si zaplatíš, rozepisovaly se jen úkapy, tj. vodné, rozdíl patního vodoměru a vodoměrů v bytech, pak elektřina za svícení ve společných prostorách : chodby, sklepy, garážová stání. Vše poměrně podle plochy bytu a počtu osob v něm přihlášených, takže jsem mámě zvyšoval náklady, protože jsem měl u ní trvalé bydliště, i když jsem dávno bydlel jinde, až do její smrti, vlastně i potom, než jsem se letos přihlásil k trvalému pobytu na současné adrese. Máma celý život kouřila a tento zlozvyk opustila jen v dobách, kdy byla těhotná s někým z nás, potom se dřív, nebo později, ke svému zlozvyku vrátila. A že to byla závislost jako řemen, dosvědčuje to, že i když jí kouření dopomohlo k rakovině, která ji v jejích 88 letech dostala, v době, kdy už měla smrt na jazyku, nemohla chodit, mluvit, ležet, jsme jí stěhovali do bytu k sestře, aby se o ni postarala až do konce a jejím jediným zájmem bylo, ať jí nezapomeneme vzít zuby a cigarety, deset dnů před smrtí ! Tak tomu říkám vášeň a závislost!
Ale to jen na vysvětlení, že i při všech těchto nákladech, důchod měla máma kolem 19 000 Kč, dokázala vše zaplatit, kupovat nám, jejím dětem, dárky k narozeninám a vánocům, svým vnoučatům ( 3 kluci ! ) platit kolotoče, zmrzliny, občas nás všechny pozvat na slavnostní oběd k ní domů a svému prvnímu pravnoučeti věnovat k narození 5 000, mě, jakožto prvorozenému synovi k padesátinám pak zlatý slitek v hodnotě 15 000 Kč, sama chodit do cukráren, restaurací, kin a divadel, ob rok pak dovolenou u moře, Egypt, Kanárské ostrovy, Chorvatsko, zájezdy Paříž, Řím, poutní místa ve Francii…jinak každoroční dovolená v Čechách, alespoň týden někde v rekreačním středisku, nebo hotelu. A občas ještě přispívat na charitu se svými slovy : bábo, když máš na cigarety, dej stejnou částku i potřebným…
Připadá vám to jako nuzný život chudého důchodce ? Já měl v tu dobu stejný plat, jako ona důchod, jako zaměstnanec soukromé firmy s kvalifikací odborný prodejce, skladník, kolorista , správce odpadového hospodářství a příležitostný řidič dodávky 3,5 t. Nevím, kde se pak ve statistice berou ta čísla průměrné mzdy…nikdy jsem neměl čistou mzdu vyšší, než 28 000 Kč. V posledních letech, které se mi počítají do důchodu jsem, bohužel , onemocněl a získal invalidní důchod 1. třídy. Ač jsem si již dvakrát žádal o navýšení na 2. třídu a podle několika lékařů - specialistů bych měl nárok i na třídu třetí, posudkový lékař mi vždycky navýšení zamítnul s tím, že nesplňuji podmínky pro přiznání vyššího stupně, i když jsem byl na neschopence přes rok a při akutní fázi nemoci nebyl schopný ani nalepit samolepku…kromě toho mně vždycky při podání žádosti o zvýšení stupně invalidního důchodu nezapomněly úřednice zdůraznit, že pokud revizní lékař nazná, že nesplňuji podmínky pro invaliditu ani 1. stupně, bude mi i tato odebrána…Dobré, ne ? Kdejaký celý život nepracující cikán je na tom líp, já dostal invalidní důchod 1. třídy až v 56 letech, po poctivé celoživotní práci a placení pojistného…kde je něco shnilého, ve státě Českém ?!? Takže po více, než roce na neschopence jsem hledal pracovní místo, rozeslal 300 životopisů na různé firmy, výsledek 0 ! Nikdo vás v tomto věku a s touto diagnózou nezaměstná ! Alespoň ne za přiměřené peníze, ze zoufalství jsem šel do chráněné dílny, ani tam mě nechtěli na větší úvazek než 15 hodin týdně, čistá mzda cca. 6 200, neskutečná buzerace, museli jsme si například naddělávat i návštěvy doktora, i když jsem si přinesl potvrzení, že jsem u něj skutečně byl, to bylo třeba 4 hodiny, tedy víc, než jsem měl denní úvazek. Dobrý , že ? Taky máte pocit, že nepracovat a nevyvíjet žádnou aktivitu v tomto směru a raději stát na sociální dávky s nataženou dlaní je vlastně státem podporováno ? Já už neodbytný, vše jsem si musel vyřizovat sám, když mě z práce v chráněné dílně vyhodili ( dovolil jsem si požádat o neplacené volno - nefachčenka nebudou živit ) požádal jsem přes Úřad práce o možnost rekvalifikace - musel jsem kromě dalších čtyřech formulářů donést ještě potvrzení od dvou !!! lékařů - specialistů, že budu schopen mnou zvolenou práci po rekvalifikaci, ovšem v případě schválení !!! Úřadem práce, vykonávat ! Super, že ? Vy chcete pracovat a oni dělají vše ne pro to, vám to usnadnit a umožnit, ale zatížit a znechutit. Opravdu, jen tak dál, soudruzi, pak bečte, že lidé nechtějí pracovat…a jako poslední bonbónek ještě toto : rekvalifikaci jsem nakonec dostal, kdyby mi ji nezaplatil Úřad práce, musel bych si oněch 35 000 zaplatit sám, protože jinak mi nabízeli, pět let před důchodem, skvělé práce typu : pomocný dělnik na lince tříhodinový denní úvazek za 6 500 Kč hrubého !!! Nebo pomocný skladový dělník za 11 500 Kč hrubého !!! Podotýkám, že podpora v nezaměstnanosti u mne činí závratných 3 400 měsíčně a s invalidním důchodem 1. stupně mám skvělých asi 15 600 Kč měsíčně. Což je pod minimální mzdou. Myslíte, že mám nárok na sociální příspěvek na bydlení, nebo životní náklady ? Ano, vážení, NE !!! Bydlím ve svém, resp. manželčině v rodinném domě, nezatíženém hypotékou a žena vydělává 40 000, jako zástupce vedoucího, tak ať mě živí, jsou zde přece jiní potřebnějsí, asi ti, co celý život nepracují, berou dávky a důchod je jim vypočítán z průměrné mzdy, na kterou většina pracujících stejně nedosáhne, takže logický závěr je - je lepší být v tomto státě příživník a nefachčenko, vychází to nejlíp a vše vám hradí stát : bydlení, lékaře, obědy ve škole pro početné děti, ze kterých vychováte dle vlastního vzoru další příživníky, dopravu…není to krásné ? Dokonce mám pocit, že jsem zaslechl, že máte nárok i na proplacení telefonu a internetu, protože co kdyby jste se rozhodnul ( to bych byl opravdu hňup ) začít po létech nečinnosti pracovat ? ( nikdy, z poctivé práce i koně chcípají.. ) A to má kolegyně z chráněné dílny důchod stejný, jako já, menší úvazek, jen 2 × týdně, takže 3 400 čistá ruka, bydlí na vesnici a musí dojíždět takže z 15 600 Kč měsíčně - 4 300 na permanentku na dopravu, žije sama v bytě 1 + kk, má těžké deprese a úzkostné stavy, takže si nepůjde zažádat o příspěvek na bydlení, rodina ji zavrhla, naopak ji deptá a zhoršuje jí tím zdravotní stav - takže když zaplatí ještě nájem, energie a léky, má tak akorát na chleba nebo rohlíky a čistou vodu k jídlu…fajn život s perspektivou, že bude líp, co ? Divíte se jí, že je znechucená vším a všemi a uvažuje o sebevraždě ?
Porovnejte zmíněné s matkami samoživitelkami, které alespoň společnost ve velké míře lituje, podporuje penězi, pokud otec neplatí, dotuje nájem, energie, školné pro děti…a ve velké míře případů je právě toto zneužíváno jako další příjem rodiny, i když otec s rodinou pravidelně žije, platí a stará se o svoje potomky.
Tak kdo je na tom nejhůř ?
Hezký vánoční čas a hlavně zdraví v novém roce, ostatní si koupíme !
