Článek
Patřím mezi plnoštíhlé rodiče, kteří si svou váhu uvědomují, ale moc s tím nedělají. Snažím se sice chodit, jezdit na kole i plavat, ale očividně nedostatečně. Jsem „vidět“ čím dál tím víc. Mám ještě pořád konfekční velikost, avšak musím si dávat velký pozor. Zejména na koblihy, koláče, bůček a další zákeřné útočníky, kterými mě neustále bombarduje reklama a moje žravost.
Není tedy divu, že určitou míru obžerství jsem u svých dětí toleroval. Dokonce jsem je omlouval pubertou. Znáte to: „Tati, můžu ještě knedlík? Uděláš mi ještě řízek? Toho buřta už nebudeš?“ Jediné, co mají zakázané, jsou „sladké žbrndy“. Tedy sladké nápoje. Také metráky čokolády a tuny chipsů nepřipadaly v úvahu. Ale na bůček vám zadělá i obyčejný řízek.
Jednoho syna zachránila freestylová koloběžka, druhého nápad maminky: „Pošleme ho do ozdravovny, tam ho naučí.“ A naučili.
Kamarádkou si nechala doporučit dětskou léčebnu v Říčanech. Jedná se o obrovský areál na kraji města. Téměř v lese. Z mého pohledu ideální. Pomáhají tam léčit obezitu, pohybové ústrojí, dýchací ústrojí a reflux. Do té doby jsem o podobné léčebně ani netušil.
Mají velmi přísný režim, což mě velice potěšilo. Kluk potřebuje řád jako sůl. Při příjezdu vaši ratolest a její zavazadla důkladně prošacují. Co kdyby „hodní“ rodiče nebo chudinka hladový chlapeček pašovali kabanos či šišku uheráku. A docela byste se divili, co se všechno najde. Prohledává se průběžně, během celého pobytu. Dětem se totiž občas „zázračně“ objevují v zavazadlech francouzské sýry, salámy, limonády… Předpokládám, že žádná pašerácká stezka neexistuje a černý trh taky. Už zbývají jen ti „hodní“ rodiče. „Ježiš, lidi, proč je tam tedy dáváte?“
Během týdne probíhají procedury, školní výuka a pohybové aktivity. Nebojte, není to výcvikový tábor. Děti se baví. Alespoň většina. Probíhají i školení o stravování. Nejdříve jsem to kvitoval, po návratu syna proklínal. Hlídá mi teď každé sousto!
V každém případě mu pobyt prospěl. Určitě je víc samostatný a přemýšlí o tom, co jí. Navíc je ještě větší fešák než dřív. Asi si nechám poradit od patnáctiletého syna ohledně stravovacích návyků. Bohužel, fešáka už ze mě neudělá.
PS: Pojišťovna léčebný pobyt hradí.
Zdroje:
