Článek
Co to Benešovy dekrety vlastně jsou.
Benešovy dekrety, též dekrety prezidenta republiky je označení dekretů vydaných v exilu prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem během druhé světové války a krátce po jejím skončení na osvobozeném území Československa po dobu, kdy nebylo možné vykonávat zákonodárnou moc prostřednictvím Národního shromáždění.
Kde hledat příčiny vzniku Benešových dekretů?
Jednoznačně 29. září 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda. V tento den se začala odvíjet stinná kapitola našich dějin. Československé republice bylo odebráno pohraničí v domnění, že se tak předejde válečnému konfliktu. Jak to bylo dále, všichni víme.
Obsazování pohraničí Wehrmachtem bylo Mnichovskou dohodou stanoveno na 1. října 1938 a trvalo do 10. října 1938. Svůj díl si pak rovněž vzalo Polsko i Maďarsko.
Ještě před 29. září 1938, konkrétně 12. září 1938, zaútočil (slovně) Adolf Hitler na sjezdu NSDAP proti Československu a podnítil tak sudetské Němce k vyvolání puče. Ti poté, pod vedením henleinovců, začali útočit na policejní stanice, celnice a pošty. Bylo zavražděno několik desítek úředníků a vojáků. Československá vláda sice vyslala armádu na pomoc pohraničí, ovšem ta se po podpisu Mnichovské dohody opět stáhla do vnitrozemí.
Jak probíhalo vysídlování českého obyvatelstva:
Prakticky po podpisu Mnichovské dohody nastalo okamžité vyhánění Čechů a Židů z pohraničních oblastí. Odcházeli rovněž němečtí antifašisté, kteří se logicky báli represí. Vyhánění nebylo prováděno na základě žádného oficiálního dokumentu, ale realizováno bylo masově pod obrovským nátlakem zejména německých ordnerů. Jaroslav Šíma uvádí, že k 1. 7. 1939 bylo evidováno celkem 171 401 uprchlíků z pohraničních oblastí do vnitrozemí + přibližně 50 000 úředníků. Byl zabaven veškerý majetek, do domovů po uprchlících se začali stěhovat němečtí kolaboranti, vojáci, němečtí úředníci a jejich rodiny.
Přeskočme válečné období a řekněme si čísla.
V následujících datech uvedu pouze oběti na životech. Nejsou zahrnuty zranění a ti, kteří emigrovali a za oběti se dají rovněž počítat. Také není uveden počet zničených rodin a jednotlivců, jež se lidská ztráta osobně dotkla.
- 8327 československých státních příslušníků včetně sudetských Němců bylo Němci popraveno
- Přes 20 000 lidí včetně sudetských Němců, ale bez osob rasově pronásledovaných, zahynulo v koncentračních táborech nebo při výsleších
- Kolem 8000 osob přišlo o život při ozbrojených střetech v českých zemích, minimálně 1000 antinacistů na územích odstoupených Německu. 15 000 až 19 000 obětí si vyžádalo Slovenské národní povstání
- Přes 4000 lidí včetně sudetoněmeckých obětí zahynulo při náletech (podle historika Jiřího Rajlicha to bylo přibližně 12 000 osob)
- 3461 osob zemřelo při pracovním nasazení v Německu (bez Němců českých zemí)
- Na východní frontě padlo včetně Němců českých zemí 5620 lidí, na západních frontách a v Africe je počet padlých odhadován na 1200
- Asi 7000 cikánů z českých zemí, z toho asi 900 z území odstoupených Německu, zahynulo v koncentračních táborech, z toho 534 českou péčí v českých koncentrácích, oběti z řad slovenských cikánů přičteny k obětem SNP
- Zahynulo přibližně 265 000 židů s československým občanstvím.
Čerpáno jest z údajů Pavla Škorpila, který se dané problematice začal věnovat po listopadu 89.
Argumenty, které vedou k diskusím o zrušení Benešových dekretů.
Tím nejprobíranějším argumentem je poválečné vysídlování německých obyvatel zpět do Německa, kdy se nebral zřetel na jejich činnost během války a kdy při vysídlování docházelo k častým násilnostem, mnohdy končící smrtí. „Nejznámějším“ masakrem se stal ten Postoloprtský, kdy zahynulo kolem 3 000 vysídlených Němců.
Jsou tedy Benešovy dekrety i v dnešní době důležité?
Jsem přesvědčený, že rozhodně jsou. Především v kontrastu dnešní doby, kdy se stejná událost z počátku 2 světové války opakuje na Ukrajině. Stejné argumenty, stejný postup, stejné zločiny.
Benešovy dekrety nejsou pouze zámkem pro majetek odsunutých kolaborantů, ale jsou i vzkazem pro současné a budoucí agresory. Z hlediska ekonomického jsou již dávno překonány. Z hlediska historického nesmí být nikdy zapomenuty a musí zůstat vždy v platnosti.
Pokud by se tak nestalo, dali bychom tím jakémukoli agresorovi, vrahovi jistotu, že jeho zločiny budou jednou zapomenuty.
Nacistické Německo a jeho kolaboranti jsou ti, kvůli kterým Benešovy dekrety vznikly, oni rozpoutali peklo a oni za ně musí nést následky.