Článek
Po kořenech Halloweenu se tedy nejprve poohlédneme podle data, kdy se koná, tj. v noci z 31. října na 1. listopad. A vidíme, že v barbarské, přesněji keltské tradici, na toto datum připadá svátek samain, tzv. keltský Nový rok. Je to jeden z tzv. čtvrtících svátků, tj. svátků ležících uprostřed mezi rovnodenností a slunovratem. Dalšími takovými čtvrtícími svátky jsou Hromnice (2. únor), Beltine (1 květen) a Lugnasad (1. srpen). Samain je vymezený jako svátek střetu světla a tmy, proti tmě se vyrábějí lampičky a zapalují světla. Původně se k tomuto účelu používala všeobecně dostupná a levná řepa či tuřín, dýně přišly až později. K těm se váže původně irská pověst o Lakomém Jackovi, kterého nepřijalo nebe, ale nemůže přijít ani do pekla, protože přelstil čerta. A tak navěky bloudí po světě a je mu třeba posvítit na cestu.
Halloween a Dušičky
Keltové věřili, že v době samainu, tj. v noci z 31. října na 1. listopadu, je opona mezi světy živých a mrtvých obzvláště tenká a dá se jít projít. Nastupující křesťanství ze samainu udělalo nejprve svátek Všech svatých, nejen těch známých, ale i těch, „o jejichž svatosti ví jenom Bůh“. Původně se tento svátek jako svátek všech mučedníků slavil v Byzanci ve 4. století, a to začátkem léta, tedy v návaznosti na antický kulturní okruh. Podle starořímské tradice se na mrtvé vzpomínalo začátkem léta při slavnostech zvaných rozálie, kdy se hroby zdobily růžemi nebo fialkami. Východokřesťanské církve si tento svátek takto ponechaly, západokřesťanské jej v 7. století, kdy začala christianizace barbarské Evropy, přesunuli na 1. listopad.
Tzv. Dušičky čili Památku věrných zemřelých slavený 2. listopadu chytře koncem 10. století zavedl opat Odilo , aby tak posílil svátek Všech svatých proti tehdy ještě přetrvávajícím pohanským tradicím. Chytré to bylo proto, že cizí svaté se leckomu uctívat nechce, ale připomenout si své mrtvé považuje za správné snad každý.
A také sv. Martin
Zajímavě se všechny tyto svátky spojují se svátkem sv. Martina (11. listopadu) doprovázeného průvodem se světýlky, který se u nás za socialismu hladce překlopila do lampionových průvodů pořádaných k připomenutí Velké říjnové socialistické revoluce, jak si mnozí ještě možná vzpomenout. Dušičky i sv. Martina spojovalo také pečení zvláštního pečiva, tzv. Dušiček. Vyrábělo se z kynutého těsta v různých tvarech, např. ve tvaru kostí či hnátů nebo rohlíčků, a často se plnilo makovou či ovocnou náplni.
Ochrana proti temným silám
Pokud se chystáte o této magické noci, ven, je ale dobré vzít si na sebe něco z kožešiny. Zlé síly si pak člověka, kterému by chtěly škodit, spletou se zvířetem. A to nechají na pokoji.
Tip pro vás
Tradiční dlabání dýni si ulehčíte, pokud na vydlabání vnitřku použijete ruční šlehač.
