Článek
Výchozím bodem cesty na Černou Horu v Krkonoších byl v našem případě Černý Důl.
Pochmurným názvům přizvukovalo i počasí, po celou dobu stoupání pršelo až lilo.
Minuli jsme Muzeum Krkonoš a Aquacentrum při průjezdu Vrchlabím a parkujeme na placeném parkovišti v Černém Dole na náměstí. Aktuální cena je 150 Kč za den.
O pár set metrů dále je cena 100 Kč za den, je to u chaty U tří mědvědů.
Na Černou Horu převážná část cesty je úzká asfaltka, kterou lemuje sytě zelený vzrostlý les a potok Čistá neboli Stříbrný potok. Pramení pod Liščí horou a měří 13 kilometrů.

Cestou na Černou Horu v Krkonoších
Po části výstupu koukáme na důlní vozíky, volně vystavené.
Tradice dobývání rud v Krkonoších a zejména v Černém Dole sahá až do středověku.
Stříbro, zlato, železo a vápence, to jsou hlavní těžené komodity v Černém Dole. Důlní vozíky připomínají romantikům jednu českou pohádku. Praktikům těžký život v dobách minulých. Jistě nebylo nic lehkého v dolech pracovat.
Naučná hornická stezka Berghaus se nachází v kopcích v místech, pod kterými vedou staré štoly.

Krkonošská panoramata na Černé Hoře
Další zasávkou musí být rašeliniště s dřevěnými chodníky. Jeho příběh trvá už šest tisíc let. Nikoho nepřekvapí, že rašeliniště obývají vzácné druhy rostlin a živočichů. Například ještěrka živorodá. Tetřívek obecný.
Náš výstup je zakončen na vrcholu Černé Hory v bistru hotelu Černá bouda. Nadmořská výška 1260 m. Hotel stylově zachovává v názvu černou barvu. V bistru jsme jedinými hosty. Patrně za to může déšť. Naše oblečení není tak nepromokavé, jak tvrdí výrobci, ale není to katastrofa.
Zjišťuji, že náhradní tričko jsem zapomněla na ubytku, dopiji drahý a zato nedobrý čaj, k tomu něco nezdravého občerstvení.
Cesta nahoru byla stále jen do kopce, žádné vlnění terénu nebo rovinky.
Cesta dolů je, kdo by to byl řek, z prudkého kopce. Cca 5 km opravdu prudkého klesání.

Strmé klesání z Černé Hory v Krkonoších po žluté turistické značce do obce Černý Důl
Klesání důkladně prověřilo naše nohy. Počasí už bylo milosrdnější, dokonce vykouklo slunce. Pokud by pršelo, kluzký terén by byl opravdu náročný. Prudké klesání je sice ledaskde, ale tady bylo na mimořádně dlouhém úseku.

Rozhledna Panorama na Černé Hoře
Rozhledna Panorama na Černé hoře byla pro nepřízeň počasí zavřená. Takže jsme ušetřili 106 schodů neboli 106 kroků.
Tip pro vás. Půjdete-li po našich stopách, mějte oči otevřené. Značení turistických cest je místy matoucí a snadno zabloudíte, pokud nebudete ve střehu.
Druhý krkonošský výlet, tentokrát na horu Přední Žalý, navštívíte zde:
Zdroje:
osobní cestovatelský archiv autorky článku Jitky Mrázkové
https://www.krkonose.eu/hornicka-stezka
https://www.krkonose.eu/naucna-hornicka-stezka-berghaus
https://www.krkonose.eu/cernohorske-raseliniste
https://www.region-krkonose.cz/rozhledny-vyhlidky/rozhledna-cerna-hora/







