Článek
Vždycky tvrdím, že štěstí je parádní „věc“ a je potřeba ke všemu. Někdy si ani neuvědomujeme, kolik štěstí v životě máme. Někdy může jít o maličkosti, ale i ty jsou důležité.
Pojďme si udělat malou procházku, v čem tkví to největší štěstí.
Zdraví
Zdraví je podle mě to největší štěstí. To jsem si myslela už od mládí, přesto mě jeden příspěvek na Facebooku ovlivnil tak, že si to uvědomuji ještě víc. Již je to pěkná řádka let, a přesto si ten příspěvek pamatuji dodnes. Pod jakýmsi obrázkem o štěstí se objevil komentář: pro mě je štěstí dobře se vykadit. Jsem vyléčený střevař, než jsem se vyléčil, užil jsem si bolestí a komplikací. Jít teď bez problémů na záchod je pro mě luxus.
Doteď si vybavuji, jak jsem si pomyslela, že někdy bereme dobře fungující tělo příliš automaticky. Přitom jde o to největší štěstí. A naprosto souhlasím s citátem na Facebooku: štěstí je jít okolo lékárny a minout ji, protože nikdo z rodiny není nemocný. Což si přeji pro celou moji rodinu, včetně kočičích parťaček, a přátele.
Otázka: Jste vy a vaši blízcí v relativně dobrém zdravotním stavu?
Lidé
Mít štěstí na lidi je také prima věc. Můžete sem započítat rodinu, příbuzné, známé, kolegy, přátelé, sousedy… Teď lze namítnout, že máte třeba skvělé rodiče a bratra, ale nemáte štěstí na sousedy nebo kolegy. Nebo máte skvělého manžela/manželku/partnera/partnerku, ale nejste spokojení s tchyní a šéfem. Lidské vztahy jsou pěkně komplikované, takže ta spokojenost může kolísat. Já to ale nyní beru jinak.
Když pomáháte při ochraně zvířat, mnohdy vaše mysl nemůže pochopit, čeho je člověk schopný. Nesnáším rčení: chovají se jako zvířata…. jaké zvíře tohle mohlo udělat… chyťte to zvíře. Žádné zvíře neumí to, co člověk. Mučení, sadismus a týraní nahrávají poznámkám, které někdy vidíte v komentářích: lidi jsou zrůdy. Někteří lidé ano, ale spousta lidí ne.
Odpovězte si nyní na tuto otázku: je ve vaší rodině, příbuzenstvu, mezi vaši známými a sousedy někdo, kdo by uměl mučit, týrat a zabíjet? Pokud odpovíte, že nikoho takového neznáte, buďte rádi. Tím pádem máte možnost žít s normálními lidmi. Jestliže navíc známe lidi s dobrým srdcem, kteří pomáhají, je to další kousek štěstí do naší mozaiky životního štěstíčka.
Samozřejmě že je štěstí mít báječnou rodinu, přátelé, kolegy… na tom však musíme všichni pracovat.
To samozřejmě platí, až dospějeme. Proto musím doplnit: jedním z největších životních štěstí je mít dobré rodiče a sourozence. V dětství se člověk nemůže bránit, a tak je potřeba vyrůstat v dobré rodině.
Otázka: Cítíte, že vám přeje štěstí na lidi?
Domov
Dalším úžasným štěstím je mít svůj domov. Je jedno, zda si přejete žít v domě či bytu, ve městě či na venkově. Důležité je mít svoje místo. Těšit se na návrat domů z práce či dovolené, z nákupu nebo kina.
Nyní napíši něco, co pro mě není frází, ale já jsem opravdu vděčná za takové momenty, kdy si dáme s manželem v klidu kávu nebo když si sednu na gauč a hned mám u sebe vrnící kočky; když přijde bratrova rodina a „kecáme“ o všem možném při sklence dobrého moravského vína; když si dám na linku notebook a u seriálu dělám muffiny. Pro někoho normálka, pro mě ale ceněné štěstí.
Pokud někdo touží po luxusně zařízeném domově, je to naprosto jeho věc. Každý z nás má nějaké touhy, ale ten pravý domov dělá spokojená atmosféra.
Otázka: Máte svůj domov? Cítíte se v něm spokojeně?
Peníze + práce
Peníze nepovažuji za zlo. Samotné peníze nemohou za to, že máme na planetě chamtivce a lakoty. V minulosti jsem to přirovnávala třeba k noži. Nůž potřebujeme, abychom nakrájeli zeleninu a ovoce, chleba, vánočku atd. Když někdo nožem zabije, není to vina toho nože. Peníze bohužel byly zneužity a jsou zneužívány, ale samy o sobě patří pouze k výměnným účelům. Nemít problémy s financemi je také štěstí.
Upřímně netoužím po velkém bohatství, ale přeji si žít v klidu: mít peníze na kvalitní stravu pro nás i pro kočky, mít nějaké úspory na případné výdaje, bez problémů si koupit knihy a oblečení… a také si přeji mít peníze na to, abych mohla pomáhat útulkům a dalším charitativním organizacím. Jakmile mám toto zajištěné, absolutně si nestěžuju.
Práce naplňuje velkou část našeho života. Kdo má práci, která ho baví, má velké štěstí. Již před třiceti lety jsem vyměnila „stabilní práci“ za samostatně výdělečnou činnost. Někdy je to boj, protože se mi nedaří udat projekty, někdy to jde lépe. Práci věnuji opravdu hodně času. Spoustu věcí jsem dělala „do šuplíku“. Ne všechny obrázky se prodávají, ne všechny rukopisy jsou přijaty. Jsem ale vděčná za tuto možnost.
Otázka: Máte alespoň „tak akorát“ peněz? Máte rádi svou práci?
Česká republika
Tatínek byl z Moravy a maminka z Čech, takže když mluvím o naši republice, nechci vynechat žádnou její část. Mám ráda naši zemi. Můžeme na některé věci nadávat. Já jsem například tři roky hledala zubaře. Až nyní jsem měla štěstí na pana zubaře, který se zhrozil a rychle mě zaregistroval jako pacientku, protože je potřeba urychleně řešit moje problémy se zuby, i tak to bude náročné. (Vidíte, já to říkám, že ke všemu je potřeba štěstí). Ano, lze na něco nadávat.
Přesto se cítím šťastná, že žiju zde. Nesouhlasím s pomluvami, že Češi jsou závistiví . Umíme si pomoci. Těch příkladů je hodně. Kolikrát mi Eva z Pes v nouzi povídá, že tohle či ono dopadlo dobře a vybralo se. Přispěla jsem na výstavbu voliéry pro orlici Gaiu. Z Donia mi chodí, jak práce pokračují a je to paráda, jak se ta stanice stará . U nás v kočičím útulku jsou báječné ženy. Znám skvělé redaktorky. Máme krásnou přírodu. V klidu a míru si mohu zajít s kamarádkou na kávu. Můžu se věnovat své kariéře, mít koníčky… prostě žít moderní život.
Ano, jsem šťastná, že jsem se narodila na tomto území.
Otázka: Žijete rádi v ČR?
Pokud jste odpověděli na většinu otázek „ano“, pak to jsou pěkně pevné pilíře pro šťastný život. A k tomu vám přeji štěstí, abyste si splnili ta svá přání, která vás učiní ještě šťastnější.
