Článek
Vidím to na YouTube, na Facebooku a dalších sociálních médiích, že přibývá příběhů, v němž jsou šťastná různá zvířata s lidmi, kteří je zachránili.
Již několik let vznikají farmy či tzv. azyly (sanctuary), kde spolu žijí lidé a zvířata v naprosté harmonii. Hodně z nich ukazuje hlavně krávy, koně a oslíky zachráněné z otřesných podmínek. Ta vide jsou krásná a dojemná. Tady je malý sestřih s lidmi a skotem, který vám ukáže, co myslím.
Níže je video, kde mladá maminka natáčí, jak se mají rádi její synek a oslík Snickers. Toto video kolovalo i na FB, a pod tím spousta komentářů. Mnohé byli pozitivní, ale našli se i takové, které indikovaly, že jejich pisatelé si myslí, že to dítě vyrůstá jako „nějaký chudák odstřižený od moderní doby“.
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Lidé žijící tímto stylem ihned napsali, že i na farmách a ve zvířecích azylech mají počítače, všichni vlastní mobily (to video to dokazuje, jak jinak by mohla vznikat tato videa) a že žijí naprosto normální život, s tím rozdílem, že dospělí a děti nejsou nalepeny na mobilech po celý den, ale pobývají hodně venku.
V těchto dvou týdnech však FB ovládla koza Rhea. Ve videu, jehož odkaz je níže, se píše, že oslepla při testech v laboratoři, v jednom materiálu se ale psalo, že se narodila slepá. Snažila jsem se pátrat, dokonce jsem napsala otázku pod video na FB a dostala jsem odpověď: Ria went blind during testing at a test facility (oslepla při testování).
Raději se tedy nepátrala dál, představa, že se dělají útrpné testy na mláděti, které by mělo vesele poskakovat na louce, je pro mě hrozivá.
Nejdůležitější je ale ten příběh z The Shore Sanctuary, kde zachraňují různá zvířata. Na jejich webce toho ale moc nenastudujete, všechno je spíše uvedeno na videích, která kolují po sociálních sítích:
Když si Rheu ještě jako mládě přivezli na farmu, bylo brzy zřejmé, že její život nebude jednoduchý. Zatímco ostatní kozy bezstarostně pobíhaly, Ria často bojovala s každodenními výzvami, jako je nalezení potravy nebo vyhnutí se překážkám. Díky náklonnosti Alexe, jejího pečovatele, našla však způsob, jak žít plnohodnotný život.
Zpočátku to bylo náročné. Slepota ztěžovala koze orientaci. Tehdy Alexův hlas začal hrát klíčovou roli v jejím životě.
Hlas jako průvodce
Rhea rychle rozpoznala, že Alexův hlas je pro ni nejen zdrojem bezpečí, ale také jí napomáhá orientovat se. Jakmile zaslechla jeho hlas, její chování se změnilo – začala ho okamžitě následovat, protože věděla, že ji bezpečně provede neznámým prostředím.
Každodenní rutina, kdy Alex volal Rheu, aby se mohla orientovat a najít cestu, se postupně stala něčím více. Bylo to o důvěře. Rhea si byla jistá, že kdykoliv zaslechne jeho hlas, je v bezpečí. Pro slepé zvíře je pocit jistoty klíčový, a Alexova trpělivost jí poskytla právě tento pocit bezpečí, který potřebovala k tomu, aby se naučila žít bez zraku.
Výzvy a adaptace
Pro Alexe nebyla péče o slepé zvíře jednoduchým úkolem. Bylo to, jak sám přiznal, jako starat se o novorozené dítě, které potřebuje neustálý dohled a vedení. Rhea měla problémy se základními činnostmi, jako je krmení nebo orientace na pastvině. Alex musel být neustále po jejím boku, aby jí ukazoval cestu a pomáhal jí se vším, co pro ni bylo nové a neznámé.
Díky jeho lásce a trpělivosti však Ria udělala obrovské pokroky. Naučila se důvěřovat nejen Alexovi, ale také si vybudovala určité strategie pro orientaci v prostředí. Začala se spoléhat na jiné smysly, zejména na sluch, což jí umožnilo cítit se méně bezbranná.
Neuvěřitelná emoční inteligence koz
Výzkumy ukázaly, že kozy jsou schopné rozeznávat lidské emoce na základě tónu hlasu. To vysvětluje, proč se Ria cítila tak bezpečně a uvolněně, když slyšela Alexův hlas, který ji od začátku měl rád a chtěl ji pomoci. Její schopnost reagovat na emocionální podněty ukazuje, že zvířata mohou mít hlubší pocity, než si mnozí lidé uvědomují.
Podle některých studií, včetně výzkumů, mají kozy schopnost rozlišovat mezi pozitivními a negativními zvukovými signály a mohou rozpoznávat lidské pocity. Tento výzkum jen potvrzuje to, co Alex a Ria každý den zažívají – pouto, které jde mnohem hlouběji, než by někteří lidé od zvířete jako je koza očekávali.
Oslava života navzdory slepotě
Navzdory všem těžkostem, které Rhea zažila, je její příběh plný radosti a vděčnosti. Nedávno oslavila své první narozeniny a video z této oslavy ukazuje, jak se stala součástí své rodiny. I když má kolem sebe další kozy, Rhea má hezký vztah i s ostatními zvířaty na farmě, včetně papoušků, což ukazuje její neobyčejnou schopnost přizpůsobit se a najít si své místo v širší komunitě zvířat.
Jedním z nejpůsobivějších momentů (které Alex popisuje) je, jak Rhea ráda tráví čas plaváním v bazénu nebo v náručí, když odpočívá. Její schopnost najít radost ve zdánlivě jednoduchých věcech, jako je radost z plavání nebo teplo lidské náruče, ukazuje, jak radostný život zvířete může být, i když je postaven před takovéto překážky. Zde je nejpopulárnější video o nich.
Je to krásné video a sledováním šťastné Rhey si člověk uvědomí, že i zvířata, která čelí vážným zdravotním problémům nebo postižení, mohou žít šťastně, pokud jim poskytneme lásku a péči. Rhea a Alex jsou živým důkazem toho, že přátelská pouta mezi lidmi a zvířaty mohou být pevná a úžasná.
A jak mi napsal můj kamarád Jim Windwalker, který založil WolfGarden, když jsem mu psala, že ráda využívám moderní technologie, ale stejně tak miluju přírodu. Trošku jsem to rozvedla a ona mi napsal: „Tak to máš pravdu. Víš, už si neumím představit, že bych neměl počítač, díky internetu jsem mohl rozjet dva velké projekty a bez auta ani ránu… ale pak je nejlepší všechno tohle nechat a jít si sednout ven, projít se a cítit přírodu. A je jedno, zda u sebe máš vlka, vrnící kočku nebo pozoruješ ptáky, tohle spojení je podle nás Indiánů posvátné.“
A já s Jimem souhlasím. Nejlepší je žít naplno a využívat moderní věci, ale taky být ve spojení s přírodou a se zvířaty.
P.S. Jelikož nemohu použít kvůli autorským právům snímky kozy Rhey, tu musíte shlédnout jen na videu, tady je obrázek kozlíka, co mi vytvořil DALL-E, je to jiný druh, ale nakonec jsem si řekla, proč ne. I když nepiju pivo, reklamy s Velkopopovickým kozlem se mi vždy líbily, a tady ten mi připadá jako jeho světlý protějšek.
