Článek
Včera jsem měl narozeniny, a moje monželka mi nabídla, že mi upeče dort. Řekl jsem jí, že k narozeninám mám nejradši čokoládový dort a že to nechci nijak složité. Normálně peče dobře, ale zřejmě si myslela, že udělat pouze čokoládový dort by nebylo dostatečně slavnostní a tak dala velkou vrstvu vanilkového krému dovnitř.
Dort nebyl špatný, ale měl jsem z toho špatnou náladu, protože to prostě nebylo to co jsem chtěl. Manželka si toho všimla a zeptala se mě jestli mi chutná a já jsem jí řekl pravdu, že jsem si skutečně přál pouze čokoládový dort. Řekl jsem přesně:"Kdybych chtěl dort s vanilkou tak bych ti to řek".
Nijak jsem se nerozčiloval a dokonce jsem snědl i půlku – tu čokoládovou část. Ona se na mě ale naštvala řekla: „Ale už jsem ti dělala vanilkový dort a chutnal ti.“ Upozornil jsem ji, že mi nevadí vanilkový krém, ale není to to, co jsem si přál k narozeninám. Asi jí to zranilo protože řekla: „Příští rok ti už žádný dort neudělám.“ Na to jsem jí odpověděl: „Hm tak příště si ho koupím a když mi ho nedají takový jaký jsem jim řekl, tak mi vrátí peníze“. Zřejmě to byla poslední kapka. Požádala mě, abych odešel a řekla mi že jsem ji před našimi svými dětmi ponížil, a teď se se mnou nebaví.
Myslím si, že narozeniny jsou důležité události, a cítil jsem, že jsem jí řekl pravdu, když se mě ptala. Nechtěl jsem jí lhát. Můj kamarád mi ale řekl, že bych měl být vděčný, že mi vůbec dort udělala, zvláště pokud jsem v minulosti její dorty jedl a líbily se mi. Možná jsem to trochu přehnal, ale necítím, že jsem udělal něco špatně. Jsem tu špatný já?
