Článek
Navenek vystupuje největší země Jižní Ameriky neutrálně a pokračuje tak již po dekády dlouhou tradici své pragmatické zahraniční politiky. Ta je typická udržováním dobrých vztahů nejen se svými sousedy, demokratickými státy v čele se Západem, spřízněnými státy v Africe, ale i s některými východními autokratickými zeměmi jako Čína a Rusko, se kterými pojí Brazílii především ekonomické vazby i v rámci uskupení BRICS.
Čína se během posledních 20 let stala největším obchodním partnerem Brazílie a vystřídala tak na první pozici Spojené státy americké. I s Ruskem udržuje Brazílie pevné obchodní pouto. Zatímco z něj plynou do Brazílie zemědělská hnojiva a suroviny na jejich výrobu, opačným směrem putuje sója, cukr, maso a další potravinářské a zemědělské produkty. Navíc odběr ruské nafty do Brazílie se od počátku války astronomicky zvýšil a nárůst registruje i vývoz brazilského masa do Ruska.
Zájem Brazílie o dobrý vztah se zeměmi Severoatlantické aliance a především Evropské unie dokazuje snaha o dojednání tržní dohody mezi skupinou MERCOSUL a EU, čerstvý kontrakt na výrobu brazilských bitevníků firmy Tucano v Portugalsku, blízkým partnerem v Evropě, ale i například zavedení švédských stíhaček Gripen v brazilském vojenském letectvu a dokonce jejich dohodnutá výroba v samotné brazilské továrně firmy Embraer.
Vztahy s Ruskem se pro Brazílii nezměnily ani během prezidentování Jaira Bolsonara navzdory jeho celkově katastrofální zahraniční politice. Hlavní Bolsonarův rival a přemožitel v loňských volbách, současný prezident Luiz Inácio Lula da Silva v zavedeném politickém kurzu pokračuje a do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou se zapojovat nechce, ba naopak. Lula veřejně několikrát deklaroval zájem na ukončení války a již na počátku svého mandátu letos v lednu přišel s návrhem na vytvoření skupiny zemí, které se k válce staví neutrálně a mohly by představovat platformu pro vyjednávání o míru, tzv. Klub míru. Tento klub by mohly reprezentovat nejen některé světové mocnosti, ale i ostatní státy z různých kontinentů. Je jistě fér dodat, že Brazílie jako jediný člen skupiny BRICS hlasovala pro rezoluci valného shromáždění OSN, která požadovala odchod ruských vojsk z ukrajinského území. Na druhou stranu žádost německa o dodávky munice pro Ukrajinu Brazílie odmítla.
Lula svůj mírový záměr nabídl některým světovým lídrům, např. prezidentu Joe Bidenovi či německému kancléři Olafu Scholzovi. Se svým návrhem však vzhledem k jejich rozdílnému postoji k probíhajícímu konfliktu na ukrajinském území neuspěl. USA spolu s evropskými zeměmi a členy NATO ruskou invazí zkoušenou Ukrajinu podporují dodávkami vojenské techniky, výcvikem vojáků, finančně i humanitárně.
Brazilský prezident tak svůj plán navrhl minulý měsíc v Číně, kam se vydal posílit ekonomické vztahy mezi oběma zeměmi. Pozornost médií a především představitelů západních zemí ale více než jeho důvěra ve vyjednávací roli Číny v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou přitáhly jeho kritizující výroky na adresu USA a evropských zemí. Lula způsobil na Západě poprask, když prohlásil, že by USA „měly přestat povzbuzovat válečný konflikt a začít mluvit o míru“. Kritika se na jeho hlavu snesla i za výrok, kterým kladl stejnou zodpovědnost za vypuknutí válečného konfliktu Rusku i Ukrajině: „Dva se nehádají, pokud jeden z nich nechce“, prohlásil o pár dní později na své státní návštěvě ve Spojených arabských emirátech. Při návštěvě rumunského prezidenta v Brazílii však svou rétoriku zmírnil a prohlásil, že „Brazílie odsuzuje porušení ukrajinské územní integrity“ a zopakoval svoji vizi o vyjednávání politického řešení. Ruskou invazi opět odsoudil při své návštěvě Portugalska o týden později.
V polovině května při příležitosti setkání se s nizozemským premiérem Lula zmínil i vyslání svého speciálního poradce pro zahraniční politiku Celsa Amorima, bývalého ministra zahraničních věcí své vlády. Ten se již v dubnu setkal s představiteli Ruska, když navštívil Moskvu a s ruským ministrem zahraničí Lavrovem jednal také při jeho nedávné cestě do Brazílie. Sám Lavrov brazilský přístup velmi chválil.
V Kyjevě se následně Amorim setkal i s Volodymyrem Zelenským. Nicméně jednání nepřineslo žádný zásadní zvrat. Prezident Zelenský uvedl, že pro ukrajinskou stranu má smysl pouze ukrajinský návrh o míru, který počítá s odchodem ruských jednotek z ukrajinského území a také, že očekává návštěvu Luly v Kyjevě. Ukrajinský lídr rovněž vyjádřil zájem o uspořádání summitu Ukrajiny se zeměmi Latinské Ameriky. Celso Amorim ebyl Zelenského reakcí překvapen a komentoval jednání tak, že „současná práce byla o budování důvěry, aby se udržel živý dialog o míru“ a zdůraznil, že není možné se vzdát jednání o míru: „to je úloha Brazílie“. Lulův poradce ještě stihl navštívit město Buča, kde si prohlédl fotografie obětí ruských masakrů. V rozhovoru s brazilskými médii však šokoval, když v reakci na to, co viděl prohlásil: „Jsme jasně proti zvěrstvům a úmrtím, ať se odehrajou kdekoliv. Jsou to silné fotografie, nebudu mluvit o detailech. Ale nedají se z toho úplně vyvozovat závěry, jsou to fotografie.“
Poradce brazilského prezidenta Celso Amorim při jednání s ukrajinskými zástupci
Není to první kontroverze způsobená brazilskými představiteli u ukrajinců. V ten samý den zvláštní pověřenec pro Latinskou Ameriku prezidenta Zelenského Ruslan Spirin položil v rozhovoru pro televizi CNN řečnickou otázku: „Vzdala by se Brazílie v případě, že by byla napadena cizími silami, části Amazonie ve snaze tak konflikt ukončit?“, narážejíce na předešlé výroky brazilského prezidenta.
Patrně jediným praktickým výsledkem cesty C. Amorima na Ukrajinu tak bylo oznámení brazilského ministerstva zahraničí o jmenování Andrije Melnyka mimořádným a zplnomocněným velvyslancem v Brazílii. Melnyk vešel ve známost během svého působení na ukrajinské ambasádě v Berlíně, když v loňském roce kritizoval německé představitele za jejich „nevýraznou vojenskou“ pomoc Ukrajině.
Pachuť v brazilsko - ukrajinských vztazích zůstala i po uskutečněném summitu zemí G7 v Japonsku minulý týden. Prezident Zelenský se sice mohl na Ukrajinu vrátit s utuženou podporou západních demokracií i Japonska, ale k pozitivnímu vývoji vztahů s Brazílii nedošlo. Ukrajinský prezident žádal o schůzku se svým brazilským protějškem, ten se jí však měl vyhýbat a přistoupil na setkání až ve chvíli, kdyby bylo jasné, že už se jí Zelenský účastnit nemůže. Naopak brazilská strana mluví o ukrajinské neochotě se setkat. Lula si pak na svém twitterovém účtu postěžoval, že Ukrajina ani Ruskou o mír nestojí.
Postoje prezidenta Luly vyvolávají na Ukrajině, na Západě i v samotné Brazílii smíšené a nesouhlasné reakce. Dle některých komentátorů Lula situaci nerozumí či porozumět ani nechce a dávají jeho výroky k ruské invazi na Ukrajinu do kontrastu s jeho nezájmem o politickou a lidskoprávní situaci levicových diktatur v zemích Latinské Ameriky. Brazilský prezident je sám levicový politik. V parlamentu se opírá o širokou podporu středových, levicových a krajně levicových stran a jeho politický světonázor je patrně formován vlivy z doby studené války, kdy byla Brazílie vojenskou diktaturou podporovanou USA, proti které Lula ostře vystupoval. I tak si vysvětlují jeho částou kritiku směrem k Bílému domu a smířlivými postoji k Rusku a Vladimíru Putinovi.
A jak hodnotí Lulovu zahraniční politiku směrem k Ukrajině a Rusku brazilští občané? Zajímavou sondou do jejich myslí jsou výzkumy od agentur IPSOS a Media Consult. První jmenovaná přináší výsledky ještě z roku 2022, druhá zveřejnila čerstvá data počátkem května.
Agentura IPSOS provedla první průzkum veřejného mínění ohledně války na Ukrajině na přelomu března a dubna loňského roku. Průzkum byl prováděn ve 27 zemích světa. Druhý průzkum zopakovala na přelomu listopadu a prosince téhož roku ve 28 zemích. Data byla sbírána prostřednictvím online internetových dotazníků. Obou se účastnilo přibližně 1000 respondentů z každé země, nicméně v případě Brazílie a několika málo dalších zemí se jedná o vzorek obyvatel především z velkých měst, proto je nutné brát tuto skutečnost v potaz při jejich vyhodnocování.
Výsledky průzkumu agentury IPSOS
Výsledky průzkumu agentury IPSOS
Z obou průzkumů agentury IPSOS je patrný stabilní pohled brazilské veřejnosti na již 13 měsíců probíhající válku na Ukrajině. Brazilská společnost válku silně vnímá a obává se možných negativních následků pro svět, ale zároveň si nemyslí, že by konflikt měl přímý dopad na jejich životy. S tím i možná souvisí jejich většinově odmítavý postoj k teoretickému angažmá Brazílie ve válce samotné, ať už vojensky (vyslání vlastních vojsk) či nepřímo (zabavení majetku ruským oligarchům napojených na Vladimíra Putina): Na druhou stranu nejsou k válce úplně apatičtí, pouze dvě pětiny dotázaných si myslí, že konflikt není záležitost jejich země a jasná většina se dokonce vyjádřila pozitivně pro přijímání uprchlíků a pro zákaz účasti ruských sportovců na velkých akcích.
Pokud se podíváme na vztah brazilské vlády k válce na Ukrajině, dá se říct, že je v souladu s většinovým postojem brazilské společnosti.
Trošku specifičtější a možná překvapivý pohled přináší výsledky průzkumu americké společnosti Media Consult. Ta se koncem letošního dubna prostřednictvím dotazníků tázala přibližně tisícovky brazilských respondentů na to, jak vnímají role jednotlivých států, uskupení, ale i jejich politických lídrů v současném válečném konfliktu a odpovědi nejsou pro ruskou stranu moc pozitivní. Vedle Brazílie byl průzkum proveden taktéž v Německu, Japonsku, Jižní Koreji a ve Spojených státech amerických.
Celkem 62 % Brazilců klade vinu za rozpoutání války Rusku, pouhých 17 % viní NATO. V tomto případě se jejich odpověď zásadně neliší od Německa či Japonska.
Většina tázaných brazilců je rovněž názoru, že by byl svět lepším místem bez Putina v čele Ruska a ten by měl být souzen za válečné zločiny. Ačkoliv se Brazílie k Západem zavedeným protiruským sankcím nepřidala, většina respondentů jim vyslovuje podporu.
Spíše kladně je dle nich hodnocen americký prezident J. Biden, ukrajinský prezident V. Zelenský, OSN, EU a NATO, naopak velmi negativně vnímají V. Putina. Brazilští respondenti vyjadřují silný prozápadní postoj, ačkoliv prezidenty Bidena a Zelenského nehodnotí tak pozitivně jako v ostatních zemích, kde byl průzkum veden.
Narozdíl od průzkumu agentury IPSOS naznačuje anketa společnosti Media Consult nesoulad ve vnímání účastníků války na Ukrajině mezi brazilským prezidentem Lulou a vlastní brazilskou společností. Ta totiž celkem zřetelně vyjadřuje spříznění se Západem a obětí ruské invaze, avšak v rozporu s reálnou brazilskou zahraniční politikou není.
Text pochází z blogu autora a byl aktualizován.
Zdroje:
