Článek
Tento noir z roku 1962, nekompromisně kritizující americký sen a zasazený do temných uliček a přístavů Manhattanu, slibuje hutnou atmosféru, spletitý příběh a napínavé drama. Přestože film má své silné stránky, zůstává poněkud nevyrovnaný.
Největším přínosem snímku je jeho estetika. Temná kamera, výrazné kontrasty a mlhavé ulice New Yorku vytvářejí skvělou kulisu pro příběh plný intrik. Ústřední postava detektiva je typickým noirovým hrdinou – drsným, cynickým, ale s nádechem morálního zápasu. Jeho výkon je solidní, i když občas sklouzává do klišé. Dialogy, zejména ty z úvodní scény, jsou dramatické a úderné. Repliky jako „Dolary, šéfe, jak nemáte dolary, ste namydlenej“ nebo „Zabili Bradleyho“ si zachovávají svou působivost i po letech.
Přestože snímek působí jako ostrá společenská kritika, poukazující na morální prázdnotu společnosti, kde je vše podřízeno síle peněz. Kde je dolar nejen platidlem, ale i symbolem destrukce, který pohlcuje lidskou důstojnost a vztahy, jeho poselství je poněkud přímočaré a často zaniká v překombinovaném ději. Vedlejší postavy, jako femme fatale nebo zkorumpovaný boss, jsou spíše šablonovité a nevyužité. Někdy se zdá, že režisér kladl větší důraz na atmosféru než na vývoj příběhu nebo postav.
Tempo vyprávění je občas nevyvážené. Některé scény se táhnou, zatímco klíčové momenty – například odhalení vraha Bradleyho – přicházejí příliš rychle a bez dostatečné emocionální gradace. Harpuna je film, který má ambice a styl, ale chybí mu hloubka a soudržnost. Pro fanoušky noiru jde o zajímavý kousek, který nabízí atmosférické záběry a pár silných momentů. Avšak jako společenská kritika působí poněkud ploše.
Hodnocení: 6/10
Slušné řemeslo, ale chybí mu něco, co by ho povýšilo mezi klasiky žánru (až bude případně v budoucnu dotočen jako spin-off).
