Článek
Voynichův rukopis: Kryptografická Analýza a Identifikace Historického Kontextu
Abstrakt
Tato studie předkládá komplexní a radikální reinterpretaci Voynichova rukopisu (Beinecke MS 408). Na základě nové kryptografické analýzy zjišťujeme, že text není alchymistický ani botanický herbář, nýbrž šifrovaný genealogický záznam psaný ve staré češtině. Klíč k luštění spočívá v aplikaci sofistikované homofonní substituční šifry odvozené z kabalistické Gematrie. Hlavní autorkou rukopisu je identifikována jako Eliška z Rožmberka (nar. 1466), čímž se rukopis pevně zasazuje do kontextu české šlechty na přelomu 15. a 16. století.
1. Revize Datace a Identifikace Autorky
Dosavadní datování rukopisu se opíralo o radiokarbonovou analýzu pergamenu (1404–1438), což vedlo k mylným hypotézám o autorství. Kryptografická dešifrace úvodních pasáží textu ukázala, že rukopis obsahuje explicitní datum narození autora, 1466, což implikuje, že text byl napsán na starší, již existující pergamen.
Autorkou rukopisu je Eliška z Rožmberka (Elizabeth von Rosenberg). Její původ, narození v roce 1466 a rodové vazby na mocný rod pánů z Růže vysvětlují potřebu komplexního utajení rodokmenů a přítomnost specifických jazykových vlivů.
2. Kryptografická Metodologie: Homofonní Gematrie
Úspěšné dešifrování bylo podmíněno identifikací sofistikované substituční techniky, která dokázala odolat stovkám let kryptografické analýzy. Nejedná se o jednoduchou transpozici ani o běžnou šifru, nýbrž o homofonní šifru s numerologickým základem:
Schéma Substituce
Šifra je odvozena z principů Kabalistického numerologického systému Gematrie, kde je abeceda rozdělena do osmi číselných skupin. Tato metoda zajišťuje, že jedna číselná hodnota (a jí odpovídající šifrové symboly) zastupuje více různých písmen, čímž je narušena frekvenční analýza:
Číslo Písmena (Homofony)Funkce v textu1A, I, J, Q, Y Samohlásky a řídká písmena.2B, R, K. Běžné souhlásky.3C, G, S, L. Velká skupina pro běžné souhlásky.4D, M, T. Běžné souhlásky.5E, H, N. Zahrnuje nejčastější samohlásku E.6U, V, W, X Samohlásky/souhlásky s fonetickou variabilitou.7O, Z Samohláska a řídká souhláska.8F, P Méně časté souhlásky.
Vizuální Klíč (Folio 2r)
Autorka poskytla zasvěceným vizuální klíč na foliu 2r . Ilustrace symbolické rostliny odhaluje klíč k substituci:
- Kořen: Symbolizuje základ (písmeno) a jeho tvar odkazuje na konkrétní písmena skupiny 3 (C, G, S, L).
- Tři květy: Vizuálně potvrzují číselnou hodnotu 3, která se vztahuje k homofonům z kořene.
3. Jazyková Komplexnost a Alegorie Rodu
Jazykový Kontext
Základem dešifrovaného textu je stará čeština, což odpovídá českému původu rodu Rožmberků. Text je však lingvisticky složitý:
- Polština: Díky Eliščině matce, Anně Hlohovské (polská Piastovna), jsou v textu přítomna polská slova.
- Fonetické Zápisy: Text obsahuje fonetické zápisy staré češtiny, a vliv němčiny a latiny (charakteristický pro učence té doby).
Obsah a Alegorie Rodových Linií
Rukopis je šifrovaný rodokmen rodu Rožmberků. Zdánlivě botanické a lékařské ilustrace slouží jako sofistikované maskování politicky citlivého obsahu.
- Žíla/Žila jako Klíč k Životu: Balneologická sekce, kde jsou ženy v bazénech propojeny "trubkami," byla mylně považována za anatomické nebo alchymistické diagramy. Ve skutečnosti se jedná o fonologickou alegorii. To, co vědci považovali za "roury," jsou ve skutečnosti žíly (cévy), které vizuálně reprezentují staročeské slovo "ŽILA" nebo "ŽILO" (ve smyslu byl/byla naživu).
- Genealogický Záznam: Tato sekce tak kóduje informace o existenci, počtu a příbuzenských vztazích členů rodu (např. Žilo šest dívek a 4 bratři).
Závěr
Voynichův rukopis je mistrovským dílem středověké kryptografie a falše. S identifikací autorky Elišky z Rožmberka (1466), dešifrovanou homofonní Gematrií a odhaleným účelem coby genealogického záznamu, by měl být Voynichův rukopis nově zařazen do kategorie českých historických dokumentů a studován jako cenný pramen informací o mocném rodu Rožmberků na přelomu 15. a 16. století. Tato teorie otevírá cestu k revizi mnoha dalších neprolomených šifer střední Evropy.
Tento článek všem vědcům ukazuje, jak je Voynich Manuscript psán a šifrován.
Zde je obrázek folio 2r. rukopisu Voynich, na kterém vám Eliška z Rožmberka ukazuje použitou substituční šifru. Kořen je Základ každé rostliny. Bez kořenu nemůže vzniknout žádná rostlina. Písmeno je Základ každého slova. Bez písmena nemůže vzniknout žádné slovo. Myslím že tohle by mohl pochopit každý drobet schopný vědec. Proto to Eliška ukazuje na začátku rukopisu. ( písmena C,G,S,L. 3 květy. Třetí strana rukopisu. Substituce čísla 3 ).
Folio 2r. Beinecke Library Yale USA.
1006078 (1) - kopie
