Článek
Jak takového člověka poznat?
Valná většina našich klientů, ať už se jedná o muže či ženy na konzultaci zmíní, že jim jejich matky říkaly, ať si ho nebo ji neberou. A uzavřou konstatováním, že jejich matky měly pravdu. Ukázalo se totiž, že matka o něm či o ní tvrdila, že to není věrný typ, že je to lakomec, uhádaný typ, nepostará se o rodinu, jde mu či jí o peníze apod. Když to slyšíte už po sté, řeknete si, že na tom něco asi je. Že by měly matky radar nebo je to životní zkušenost, která dětem, i když třicetiletým, chybí? Prostě těch třicet let zkušeností s lidmi se nedá smazat. Anebo to je jen náhoda, a kdyby se člověk řídil pouze názory rodičů, pak by se neoženil a nevdal.
Primární je určit, zda rodič nemá sklony k tomu chránit dítě až přespříliš, čímž mu škodí, případně se nejedná o rodiče, který maří vztahy záměrně. Pokud to není taková anomálie, pak stojí za to si názor zkušeného vyslechnout.
Je to možná pro mnohé úsměvné, ale věřte, že rozvádějící a rozcházející se k matkám a otcům obrací velmi často. Pro ty, kteří chtějí zkusit jinou metodu, pak mám několik typů, kdy zpozornět, než si pořídíte společné dítě. Společné dítě je totiž mnohem větší závazek než uzavření manželství.
Za nejčastější důvod krachu vztahu (u rozvodů) se označuje „nesoulad povah, odlišné názory a vzájemné odcizení“. Za ním však stojí většinou některý z těchto problémů – peníze, nevěra, děti a příbuzní. Co stálo za odcizením se dvou lidí, kteří spolu mají děti, není jednoduché rozklíčit. Nicméně, pokud jste v manželství či ve vztahu a plánujete společné dítě, pak zpozorněte, pokud zaznamenáte tyto, za nás klasické scénáře, díky nímž můžete skončit na mnoho let u soudu:
Muž či žena poznamenaná předchozím rozvodem/rozchodem, kdy brání druhému rodiči v kontaktu s dítětem nebo naopak vyvíjí nepřiměřený tlak na druhého rodiče. To je záruka mnoha let tahanic o děti u soudu i mimo něj. Jsou to většinou velmi agilní a hádaví muži, kteří nechtějí přistoupit na nic menšího než střídavou péči týden - týden u dvouletého dítěte nebo „stalkeři“, kteří vypisují tomu druhému rodiči několik zpráv denně na nejrůznější marginální témata. Pozor také na partnery, kteří jsou brouci pytlíci, ví naprosto všechno nejlépe, u mužů se to projevuje tak, že ví, jak nejlépe kojit. Vyvstává velká pravděpodobnost, že při krachu vašeho vztahu s tímto druhem partnera/partnerky pak nastane úplně stejný scénář vám, a ještě ke všemu již tento člověk bude mít zkušenost se soudním systémem, která vám bude naopak chybět.
Zpozorněte také, pokud se nemůžete shodnout na financích. Bohužel je stále mnoho žen a mužů, kteří ani po desetiletém manželství neví, kolik ten druhý vydělává. Má příjmy na černo, bokem? Pak z toho nikdy nic Vy mít nebudete. Stejně jako okrádá stát, bude okrádat vás. Podniká a nechce se podělit s informací, jak na tom je? Nakupuje auta, domy na firmu? Má pětinásobně vyšší příjem, ale chce, ať přispíváte na chod domácnosti polovinou? Potom vás může čekat nemilé překvapení, že máte s mateřskou a rodičovským příspěvkem vyžít, když dostáváte tolik peněz za nic. Tento druh partnera je druhým nejčastějším člověka, který soudní řízení na mnoho let provází.
A do sběrné kategorie, interně nazvané „sobci za všech okolností“ patří jedinci zvýšeně hašteřivý či lenivý, ti, kteří mají výmluvu na vše, léčí své mindráky tím, že je přenáší na druhého partnera, a pokud je situace opravdu vážná, lze jednání těchto lidí označit za psychickou šikanu. Proto tedy, pokud vás druhá strana deptá, nadřazuje se, ponižuje vás ještě před tím, než máte děti, zcela jistě se to jejich narozením zhorší. Takový člověk se bude vyžívat v soudních sporech, protože se vyžívá ve své nadřazenosti a vaší podřízenosti. S takovým jedincem uzavřít dohodu, byť pro vás i nevýhodnou, není možné.
Nejedná se o výčet důvodů pro rozvod, ale ty nejtypičtější scénáře – typy lidí, které vás přivedou na několik let do soudní síně, protože se dá rozvést/rozejít také slušně, rozumně a bez naschválů, i když už důvody pro krach vztahu mohou být různé, nepříjemné a bolestné.
