Jak na odškodnění pracovního úrazu. Tipy a rady od právníka

Proces odškodnění pracovního úrazu se řídí zejména zákoníkem práce a nařízením vlády č. 276/2015 Sb.

Odškodnění pracovního úrazu se formálně uplatňuje u zaměstnavatele, fakticky ale finanční náhradu poskytuje jeho pojišťovna, u které je pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

V první řadě má zaměstnanec povinnost pracovní úraz nahlásit svému nadřízenému, a to bez zbytečného odkladu. Následně, pokud v důsledku úrazu není schopen pracovat déle než tři dny, zaměstnavatel sepíše záznam o pracovním úrazu a tento záznam předá zaměstnanci. Pokud váš zaměstnavatel tento záznam nevytvořil, zažádejte si o něj. Ze strany zaměstnavatele se totiž jedná o povinnost. Tento dokument hraje v procesu odškodnění pracovního úrazu klíčovou roli, neboť slouží jako důkaz o tom, že pracovní úraz skutečně nastal.

Následuje komunikace s pojišťovnou zaměstnavatele (obvykle prostřednictvím účetní zaměstnavatele) a odškodňování jednotlivých náhrad, na které má poškozený nárok. Mezi náhrady patří zejména:

Bolestné je náhrada za vytrpěnou bolest v souvislosti s pracovním úrazem. Tato bolest je vyhodnocena na základě bodového systému, který stanovuje již zmíněné vládní nařízení. Hodnota jednoho bodu činí procento průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí roku předcházejícího tomu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti.

V roce 2024 je hodnota jednoho bodu 424,27 Kč. Pro lepší představu několik příkladů:

Odškodnění bolesti je nejčastější náhrada, která se uplatňuje u drtivé většiny pracovních úrazů, bývá také uplatňována jako první.

Při řešení vážnějších zranění a bolestného však doporučujeme vyhledat právní pomoc a nespoléhat se na běžný proces pojišťoven, který probíhá následovně:

Ošetřující lékař však velmi často není proškolen a neumí výši bolestného správně vypočítat. Nejčastější chyby jsou:

Ušlý výdělek, jak už název napovídá, je náhrada ušlých příjmů v době pracovní neschopnosti. Vypočítá se jako rozdíl mezi průměrným měsíčním výdělkem a dávkami nemocenského pojištění a náhradou mzdy. Správně by měl být ušlý výdělek vyplácen každý měsíc, zaměstnanec se však se svým zaměstnavatelem může dohodnout i jinak. V praxi se pak často stává, že zaměstnavatel s vyplacením ušlého výdělku čeká na ukončení pracovní neschopnosti.

Náklady spojené s léčením zahrnují především:

V rámci odškodnění cestovného můžete získat náhradu za palivo a opotřebení vozidla v souvislosti s návštěvami lékařských zařízení pro léčbu pracovního úrazu. Může se jednat o dojíždění k obvodnímu lékaři, do nemocnice, ale i do rehabilitačních zařízení.

Náklady péče je možné požadovat v případě, že o poškozeného někdo pečoval nadstandardním způsobem, a to nad rámec rodinné solidarity. Taková situace může například nastat, pokud je zranění po pracovním úrazu na takové úrovni, že poškozený není schopen se sám pohybovat, potřebuje pomoc s vykonáváním hygieny, přípravou stravy.

A jako poslední v této kategorii jsou náklady léčení, do kterých spadají náklady na léky, rehabilitační pomůcky a podobně.

Ztížení společenského uplatnění je odborný název pro trvalé následky. Tato náhrada se uplatňuje po relativní stabilizaci zdravotního stavu, většinou je to zhruba rok od úrazu.

Zahrnuje odškodnění toho, že je zaměstnanec trvale omezen v některých oblastech svého života. Při závažnějších pracovních úrazech může být zapojení se do společnosti v určitých sférách úplně znemožněno.

Stejně jako u bolestného, trvalé následky se určují podle bodového systému, a to na základě výše zmiňovaného vládního nařízení. Hodnota jednoho bodu se vypočítá srovnatelně jako u odškodnění bolestného, činí tedy 424,27 Kč v roce 2024. Výše bodů za jednotlivá zranění ale bývá násobně vyšší než u bolestného, jak demonstrujeme na několika příkladech:

Postup odškodnění pracovního úrazu u této náhrady je obdobný jako u odškodnění bolestného:

A ze stejných důvodů jako u bolestného tento postup nedoporučujeme.

Nejčastější chyby při odškodnění trvalých následků jsou:

Výše zmíněné náhrady doporučujeme uplatňovat postupně, každou z nich je vhodné odškodnit v jiný čas.

Bolestné bývá první uplatněná náhrada. Zpravidla se řeší po ukončení první hospitalizace po pracovním úrazu. V případě, že poškozený nebyl hospitalizován, je možné bolestné řešit již po prvním ošetření. Není nutné vyčkávat na ukončení pracovní neschopnosti.

Náklady léčení, cestovného a péče je možné uplatňovat po částech nebo najednou.

Ušlý výdělek se obvykle uplatňuje po ukončení pracovní neschopnosti, ale podle zákoníku práce by měl být vyplácen každý měsíc.

Trvalé následky (ztížení společenského uplatnění) se odškodňují po relativním ustálení zdravotního stavu, většinou to bývá rok od pracovního úrazu.

Každý úraz je však jedinečný, takže se uplatnění náhrad může v závislosti na případu řešit dříve, ale i později.

Samotné uplatnění náhrady na základě formulářů zaslaných pojišťovnou nutně neznamená, že proces odškodnění je ukončen. Pokud má poškozený pochybnosti ohledně toho, zda obdržel plnou náhradu bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, která mu právem náleží, proces může pokračovat.

Často díky výše zmíněným chybám v odškodňování podle formulářů má poškozený nárok na vyšší náhradu, než dostal. V takovém případě zkrátka znalec vypracuje posudek a zašle se žádost o doplatek.

Každý případ je však nutné posoudit individuálně s ohledem na výši již vyplaceného odškodnění pracovního úrazu a případné riziko promlčení.

JUDr. Zbyněk Drobiš

právník projektu pravnikpracovniuraz.cz