Odškodnění dopravní nehody v roce 2026: Jak na plnou finanční kompenzaci

Každý, kdo nehodu nezpůsobil výhradně svou vinou, má nárok domáhat se odškodnění po dopravní nehodě.

O odškodnění nejčastěji žádají řidiči, cyklisti i chodci, kteří byli sraženi například na přechodu pro chodce. Nárok na odškodnění po dopravní nehodě má také zraněný spolujezdec. A to nejen při jízdě v osobním vozidle, ale i v prostředcích veřejné dopravy.

Nezáleží přitom na tom, zda poškozený při nehodě prodělal vážná zranění s dlouhou a náročnou léčbou, nebo se jednalo o lehčí poranění, jako jsou modřiny a pohmožděniny.

Poškozený má po dopravní nehodě zpravidla dvě možnosti, jak a u koho se domoci nároku na odškodnění po dopravní nehodě. Poškozený se buď obrátí přímo na samotného viníka nehody, nebo svůj nárok uplatní vůči pojišťovně, u které má viník sjednané povinné ručení vozidla. Je tedy možné požadovat náhradu škody přímo po viníkovi, v praxi však bývá rychlejší a efektivnější řešit vše přes pojišťovnu viníka.

Pokud nastane situace, že viník nemá sjednané povinné ručení, může se poškozený obrátit na Českou kancelář pojistitelů, která může v takovém případě odškodnění za zranění poskytnout.

Řešení odškodnění po dopravní nehodě se zraněním lze zahájit ihned po prvním lékařském ošetření nebo po propuštění z hospitalizace. Nemusíte čekat až do skončení pracovní neschopnosti, protože jednotlivé nároky se uplatňují v různých fázích a zároveň je možné žádat i zálohové plnění.

I v případě, že poškozeného teprve čekají další operační zákroky, lze bolestné nejprve vypořádat v základním rozsahu a případné budoucí operace řešit následným doplatkem bolestného.

K získání požadovaného odškodnění po dopravní nehodě se zraněním se většinou soudit nemusíte, pokud nehrozí promlčení nároku nebo pokud pojišťovna náhrady výrazně nekrátí. Mimosoudní dohoda se zpravidla řeší přímo s pojišťovnou vozidla viníka. Klíčové je předložit správně zpracovaný výpočet odškodnění po dopravní nehodě a doložit dostatek podkladů a důkazů, které prokážou jednotlivé nároky na náhradu újmy na zdraví.

Často dochází i k situaci, kdy viník nehody nabídne i kompenzaci nad rámec plnění z povinného ručení, typicky s cílem zmírnit svůj případný postih v trestním řízení.

Po dopravní nehodě, při níž došlo ke zranění, může poškozený uplatnit více různých nároků na odškodnění. Které z nich jsou v dané situaci relevantní, se vždy odvíjí od konkrétních okolností případu. Nejčastěji se jedná o:

· Bolestné – náhrada za fyzické, a do určité míry i psychické, utrpení vyvolané zraněním a průběhem léčby.

· Náklady na léčení – jedná se o účelně vynaložené výdaje spojené s léčbou, například za rehabilitace, léky, zdravotní pomůcky a další nezbytné položky.

· Náhrada ušlého výdělku – vyrovnání ztráty příjmu způsobené pracovní neschopností. Týká se jak zaměstnanců, tak i OSVČ (a to i tehdy, pokud nebyla vystavená formální neschopenka u OSVČ).

· Náklady na péči – náhrada výdajů na pomoc poškozenému s každodenními činnostmi, pokud poškozený po určitou dobu nezvládá běžnou sebeobsluhu.

· Cestovné – náhrada nákladů na dopravu do zdravotnických zařízeních za účelem léčby po nehodě.

· Ztížení společenského uplatnění – kompenzace za trvalé zdravotní následky, které dlouhodobě omezují poškozeného v běžném životě, volnočasových aktivitách či v práci.

Aby bylo uplatnění nároku na odškodnění po dopravní nehodě úspěšné, je zásadní mít k dispozici veškeré důležité dokumenty. Nejčastěji se jedná o:

· Potvrzení o dopravní nehodě od policie;

· Lékařské zprávy;

· Účtenky, daňové doklady apod.

Proto pokud při nehodě došlo ke zranění, je vhodné bezodkladně přivolat na místo policii. A i když po dopravní nehodě není nutná hospitalizace v nemocnici, doporučujeme co nejdříve absolvovat lékařské vyšetření. Některé potíže, například s krční páteří, se totiž mohou projevit až s odstupem několika dní. Odškodnění lze uplatnit i v takových situacích, i když jste policii hned po nehodě nevolali.

Bolestné se stanovuje pomocí bodového systému. Metodika Nejvyššího soudu uvádí seznam jednotlivých typů úrazů a každému z nich přiřazuje určitý počet bodů podle závažnosti. Tyto body se následně sečtou.

Hodnota jednoho bodu se určuje jako 1 % hrubé měsíční mzdy za kalendářní rok, který předchází roku, ve kterém k dopravní nehodě došlo. Pro rok 2026 bude hodnota jednoho bodu v rozmezí od 480,- Kč do 500,- Kč (přesná část bude známa na jaře 2026, jakmile ČSU zveřejnění data ohledně průměrné mzdě za rok 2025).

V praxi se výše odškodnění bolestného často určuje tak, že ošetřující lékař poškozeného vyplní formulář pojišťovny. Tento postup ale má několik úskalí. Mnoho praktických lékařů nemá s Metodikou dostatečné zkušenosti, což může vést k chybnému nebo podhodnocenému ohodnocení zranění.

Proto bývá jako vhodnější řešení využít soudního znalce z oboru zdravotnictví se zaměřením na stanovení nemajetkové újmy na zdraví. Takový znalecký posudek zpravidla zajistí větší objektivitu i přesnost při určení odpovídajícího počtu bodů podle Metodiky a zároveň zohlední všechny relevantní okolnosti případu, kterými jsou například operace nebo komplikace v průběhu léčby.

Při stanovení konkrétní výše bolestného je navíc nutné počítat s více faktory, které mohou výslednou částku ovlivnit. Zásadní je především závažnost poranění. Jeho rozsah a charakter, od nichž se odvíjí bodové hodnocení.

Někdy se také mohou vyskytnout komplikace, které léčbu prodlouží nebo její průběh ztíží. V takových situacích může posuzující lékař bolestné navýšit.

Odškodnění po dopravní nehodě se zraněním je možné vyřídit i bez právní pomoci, ale je nutné počítat s tím, že na druhé straně stojí pojišťovna, která představuje velkou a zkušenou instituci.

Je tedy na poškozeném, zda se pokusí uplatnit náhradu újmy na zdraví a související nároky svépomocí nebo raději využije odbornou právní pomoc, aby dosáhl správné výše plnění.

Ztížení společenského uplatnění představuje odborný název pro trvalé zdravotní následky. Vzhledem k jejich dlouhodobému charakteru se tato náhrada obvykle řeší až zhruba rok po nehodě, kdy už bývá zdravotní stav alespoň relativně stabilizovaný. Zdravotní následky se často projeví až s odstupem času, a proto se tento nárok v praxi zpravidla uplatňuje až jako jeden z posledních.

Určení výše této náhrady se rovněž řídí Metodikou Nejvyššího soudu, ale na rozdíl od bolestného zde nefunguje bodový systém. Proto je důležité najít si lékaře či znalce, který je v práci s Metodikou odborně vyškolen. Výše náhrady se pak stanovuje na základě zdravotnické dokumentace a osobního vyšetření znalcem.

Ztížení společenského uplatnění často představuje nejvyšší vymoženou částku. Odškodnění trvalých následků obvykle pohybuje:

· U lehkých trvalých následků mezi 100.000 až 350.000 Kč;

· U středně těžkých následků od 350.000 Kč do 1.000.000 Kč;

· U nejzávažnějších následků nad 1.000.000 Kč.

Pokud zranění poškozeného nebo míra porušení povinností dosáhnou určité závažnosti, může viník nést za způsobení dopravní nehody trestní odpovědnost. Typicky se může jednat o trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti.

V trestním řízení má poškozený k dispozici řadu práv. Může být průběžně informován o průběhu řízení, nechat se zastupovat advokátem, který se může účastnit výslechu viníka, nahlížet do trestního spisu a vykonávat i další úkony.

Trestní řízení vedené proti viníkovi může trvat i několik měsíců, ale nárok na odškodnění po dopravní nehodě je možné uplatňovat už v jeho průběhu, aniž by bylo nutné vyčkávat na pravomocné rozhodnutí. Zároveň platí, že ne každá věc skončí před trestním soudem. V mnoha případech může dojít k podmíněnému zastavení trestního stíhání, například pokud se viník poškozenému omluví a poskytne mu i finanční kompenzaci nad rámec plnění z povinného ručení.

Výsledek trestního řízení může mít navíc dopad i na výši odškodnění po dopravní nehodě, protože pojišťovna viníka může plnění krátit, pokud je v rámci řízení stanovena spoluodpovědnost poškozeného na vzniku nehody.

Při prověřování okolností nehody mohou orgány činné v trestním řízení dospět k závěru, že se poškozený na vzniku dopravní nehody částečně podílel. Toto spoluzavinění se zpravidla vyjadřuje procentuálně a má zásadní dopad na výši odškodnění. Náhrada se totiž obvykle krátí právě podle míry zavinění poškozeného.

Je podstatné si uvědomit, že spoluzavinění neznamená automatický zánik nároku na odškodnění po dopravní nehodě. Odpovědnost viníka se zpravidla snižuje pouze v rozsahu, v jakém se poškozený podílel na vzniku škody či újmy. Spoluvina při dopravní nehodě může mít řadu podob, a proto je klíčové ověřit, zda bylo krácení odškodnění po dopravní nehodě skutečně oprávněné.

Mezi časté okolnosti, které mohou spoluodpovědnost poškozeného zakládat, patří například nepoužití bezpečnostního pásu, absence ochranné přilby nebo reflexních prvků u cyklisty nebo například situace, kdy spolujezdec věděl, že řidič usedl za volant pod vlivem alkoholu.

Pokud došlo ke smrtelné dopravní nehodě, nárok na odškodnění po dopravní nehodě mají osoby blízké. Ti nejčastěji uplatňují tyto náhrady:

· Odškodnění duševních útrap;

· Náklady spojené s pohřbem;

· Náklady na výživu pozůstalých.

Náhrada za duševní útrapy je nejčastěji uplatňovaným a současně klíčovým nárokem pozůstalých. Jejím smyslem je alespoň částečně kompenzovat psychické a emoční utrpení, které rodina a blízcí prožívají po ztrátě člověka v důsledku dopravní nehody.

Podle občanského zákoníku mohou náhradu za duševní útrapy požadovat zejména: manžel nebo manželka, partner či partnerka, děti, rodiče, případně i další blízké osoby (např. sourozenci, prarodiče, vnuci apod.).

Zásadní podmínkou však je, aby zesnulý nebyl označen za výlučného viníka dopravní nehody. Pokud nenese odpovědnost za nehodu výhradně, pozůstalí zpravidla mají právo domáhat se odškodnění za duševní útrapy (byť s krácením pro spoluodpovědnost zemřelého za nehodový děj).

U nejbližších pozůstalých se náhrada za duševní útrapy obvykle stanovuje v rozmezí přibližně od 500.000 do 1.200.000 Kč. Nárok však mohou uplatnit i vzdálenější příbuzní, například tety, strýcové nebo snacha. V jejich případě ale bývá přiznávané odškodnění zpravidla podstatně nižší než částky, které náleží nejbližším rodinným příslušníkům.

Pozůstalí mohou po dopravní nehodě uplatnit i nárok na náhradu výživného. Tento typ kompenzace náleží osobám, které byly na zemřelé osobě finančně závislé, nejčastěji se tedy jedná o manžela a děti. Určení konkrétní výše je zpravidla složitější a vždy se odvíjí od okolností daného případu, proto se obvykle vyplatí konzultace s advokátem, který se na tuto problematiku zaměřuje.

Pozůstalý manžel nebo dítě mívá současně nárok na vdovský nebo sirotčí důchod.

Vedle odškodnění za duševní útrapy mohou pozůstalí uplatnit také nárok na proplacení výdajů souvisejících s pohřbem. Nejde přitom jen o samotné pohřební služby, ale i o řadu dalších nákladů, například zřízení pomníku, pronájem hrobového místa.

Tyto výdaje tvoří součást celkové finanční zátěže, kterou pozůstalí v souvislosti s úmrtím nesou, a lze je proto zahrnout do odškodnění po dopravní nehodě.

1. Přivolejte policii

Je důležité nepodcenit přivolání policie, a to i u zdánlivě méně vážných nehod. Policie totiž zajistí oficiální zadokumentování události, které bývá klíčové pro pozdější uplatnění nároků na odškodnění po dopravní nehodě se zraněním. Pokud se tento krok vynechá, může to zkomplikovat dokazování a výrazně ztížit dosažení spravedlivé kompenzace.

2. Navštivte lékaře

I v případě, kdy se vám vaše zranění jeví jako zanedbatelná nebo nepodstatná, lékařské ošetření může být pro dokazování určitých nároků klíčové. Neváhejte navštívit lékaře i s odstupem pár dnů po nehodě, pokud se zranění nebo jiné zdravotní potíže projeví až s odstupem.

3. Uplatněné své právo na odškodnění po dopravní nehodě

Jednotlivé nároky se uplatňují v různých fázích léčby a celkovém průběhu odškodnění po dopravní nehodě.

4. Pozor na formuláře pojišťovny

Jak již bylo zmiňováno výše v tomto článku, využívání těchto formulářů může vést k neúplnému nebo nesprávnému výpočtu výše vašeho nároku na bolestné nebo trvalé následky. Obraťte se spíše na specializovaného znalce.

Mezi další chybu se řadí opomínání některých náhrad. Poškození často neuplatňují náhradu za péči, cestovné nebo ztížení společenského uplatnění.

JUDr. Zbyněk Drobiš, právník projektu odskodneninehody.cz