Hlavní obsah

Šťastné zítřky našim dětem!

Foto: ivan STRÁNSKÝ

JSEM V ČECHÁCH, ALE JEDNOU NOHOU V NĚMECKU.LUŽ

Stále jsme v Čechách, i když je otázka, kdo je vlastní. Není to prodej a nyní pronájem? Kdo tu s námi bydlí, kdo je majitel toho co je kolem,když ráno vstaneme? Možná mi to vysvětlíte.

Článek

Československo z pohledu demografie nikdy nepředstavovalo typický národní stát, ale spíše zmenšenou verzi rozpadlé habsburské monarchie, paradoxně právě bez Rakouska, tedy šlo o útvar s mnoha etniky. Aby před vítěznými velmocemi mohla obstát představa národnostního státu, museli zakladatelé republiky, v čele s Masarykem a Benešem, přijít s uměle vytvořenou myšlenkou jednotného československého národa. Francouzské archivy tak odhalují zásadní paradox července 1947: československou suverenitu neohrožoval pouze Stalinův diktát ohledně americké pomoci, ale také Benešovo rozhodnutí přenést domácí politický spor do Moskvy.(LACAZE, Yvon: Československo sovětské vztahy v letech 1945-1948 ve světle francouzských archivů. In: Mezinárodní vztahy 32, č. 3, (1997,) s. 84-99.).Uklidňovat se tím, že jiné země jsou zadluženější než Česko, je podle Jiřího Rusnoka podobné jako omlouvat vlastní pití sousedem, který pije ještě víc. „To není cesta ke zdraví, že někdo je na tom ještě hůř,“ uvedl bývalý guvernér České národní banky v Prostoru X. Česko sice stále patří mezi méně zadlužené země, tento náskok ale rychle ztrácíme a podle výnosu desetiletých státních dluhopisů máme čtvrté nejdražší financování v Evropské unii.Marek Wolner:„Je podle mě potřeba se podívat, o jakou vládu jde a kdo je jejím předsedou.“ Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se před úterním hlasováním o nedůvěře vládě Andreje Babiše vyjádřil k premiérovi mimořádně tvrdě. Babiše označil za člověka, který je „usvědčený z toho, že veřejně lže“, a zároveň za člověka ve střetu zájmů. Jeho střet zájmů označil za „gigantický“.plk.dr. Eduard Stehlík: Někdy je mi z těch dnešních poměrů a neustálého žvanění bez schopnosti přijmout rozhodnutí a nést za ně odpovědnost až fyzicky nevolno. Právě tohle nás odlišuje od časů první republiky v časech jejího smrtelného ohrožení. Tehdejší rychlost rozhodování je až fascinující.Přijetí Mnichovské dohody provázely stovky už zapomenutých osobních tragédií. Z téměř 600 vojáků československé armády, kteří v době mobilizace přišli o život, zemřelo nejméně 164 vlastní rukou.dnešek, jeden z mnoha: Vojsko zaplatilo předem za „unikátní“ drony krachující firmě. Nikdy nepřišly. šlo o zálohu cca 8 milionů.Z dokumentu Vojenské policie totiž vyplývá, že 14 milionů bylo tentýž den převedeno na konto jisté nebankovní platební instituce, jejíž jméno je jako jména dalších aktérů v textu začerněno. A už během dalších svátečních dnů část těchto peněz putovala jinam. nikdo nebyl potrestán, žaloba odložena.18. 2. 2026 5:00. Já, tady stojím a píšu: Narodil jsem se 30 leté matce v červnu 1946, zcela náhodně přežila Heydrichiádu ačkoliv byla zapletena do tehdy hrdelních zločinů proti Říši, navíc byla v Praze a z vesnice Dřetovice u Kladna, vedle té, co byla srovnána se zemí, Lidice. V červnu 2026 mi bude 80 let. Je to též podivné…přežil jsem rok 1951-52  kdy můj otec vyloučen ze strany, přikládal uhlí na parní lokomotivě a matka žehlila na mandlu.V noci jsme sbírali uhlí kolem tratě, aby bylo teplo.. Přežil jsem rok 1968, kdy jsem jako pravicový oportunista a člen závodní rady Vagonky Česká Lípa (závod Klementa Gottwalda) byl odejit z České Lípy a díval se, jak hrdí bojovníci za očistu KSČ se lámali jak suché větve. Přežil jsem rok 1989, kdy mizeli Okresní tajemníci strany a stávali se z nich buržousti. Přežil jsem autohavárii, stovky přítomností v továrnách kde jsem lezl po výškách, v rachotu pneumatických a jiných kladiv, nad hlavami těch, mezi které jsem patřil. Přežil jsem chaos po roce 1989 kdy zločin byl vydáván za vítězství, krádež za bílého dne privatizací do těch správných rukou, kdy zloději byli v kurzu, a doba s KSČ byla prohlášena celkem pochopitelně za zločinný režim, ale její organizátoři nikdy nebyli trestáni, naopak, stali se z nich VIP třída. Něco jako denacifikce v Německu po druhé světové. Pravda a láska. A kdo je mrtvý, ten už do toho nemluví, jede se dál. Podivná doba, žití na sudu střelného prachu, ale my Češi jsme zvyklí, padouch nebo hrdina, vždyť jsme jedna rodina. Nakonec i naši předci se chovali stejně, Hej Slované…je možné že nakonec bude více hrdých Čechů v zahraničí než tady. Kdo bude tady, se zatím neví, ale možná i opice. Těšte se, vy i děti. ivan STRÁNSKÝ, viz Linked In pod jménem, www.pametnaroda.cz dtto, Facebook, atd.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám