Článek
Narodil jsem se 30 leté matce v červnu 1946, zcela náhodně přežila Heydrichiádu akoliv byla zapletena do tehdy hrdelních zločinů proti Říši, navíc byla v Praze a z vesnice Dřetovice u Kladna, vedle té, co byla srovnána se zemí, Lidice. V červnu 2026 mi bude 80 let. Je to též podivné…přežil jsem rok 1951-52 kdy můj otec vyloučen ze strany, přikládal uhlí na parní lokomotivě. Přežil jsem rok 1968, kdy jsem jako pravicový oportunista a člen závodní rady Vagonky Česká Lípa (závod Klementa Gottwalda) byl odejit z České Lípy a díval se, jak hrdí bojovníci za očistu KSČ se lámali jak suché větve. Přežil jsem rok 1989, kdy mizeli Okresní tajemníci strany a stávali se z nich buržousti. Přežil jsem autohavárii, stovky přítomností v továrnách kde jsem lezl po výškách, v rachotu pneumatických a jiných kladiv, nad hlavami těch, mezi které jsem patřil. Přežil jsem chaos kdy zločin byl vydáván za vítězství, krádeže za bílého dne, kdy zloději byli v kurzu, a doba s KSČ byla prohlášena celkem pochopitelně za zločinný režim, ale její organizátoři nikdy nebyli trestáni, naopak, stali se z nich VIP třída. Něco jako denacifikce v Německu po druhé světové. Pravda a láska. A kdo je mrtvý, ten už do toho nemluví, jede se dál. Podivná doba, žití na sudu střelného prachu, ale my Češi jsme zvyklí, padouch nebo hrdina, vždyť jsme jedna rodina. Nakonec i naši předci se chovali stejně, Hej Slované…je možné že nakonec bude více hrdých Čechů v zahraničí než tady. Kdo bude tady, se zatím neví, ale možná i opice.
