Článek
Sleva za frontu je nabídka řetězce ke snížení negativního pohledu na ně. Měla by se rozšířit o slevu za objíždění parkoviště při hledání volného místa, o neprůchodnost mezi regály k vůli lidem, kteří snad ani netuší, proč do krámu vlastně přišli a jenom zavazí, o slevu za vyslechnutí nářků, jak je všechno drahé od každodenních návštěvníků marketu, kteří sotva mohou utlačit vozík naplněný „nezbytnostmi“ ke frontě u pokladny, tvořené sobě podobnými, s potřebou si vyškemrat slevu. Princip je v tom, že obchod je v tom v tomto případě nevinně, bez ohledu na to, že tu padesáti korunu má s přihlédnutím na nákup dotyčného a nehorázné přirážky několikrát zpátky. Reklama vyhlásí slevu, konzument přikoupí mražák, naplní vozík a stoupne si do fronty pro padesáti korunovou slevu. Ecce homo. Budiž nebráno osobně.
