Řekl jsem si prodavačce v Lidlu o padesát korun za čekání ve frontě

Není to tak dávno, co jsem psal článek o velmi negativní zkušenosti s jedním obchodním řetězcem. Nechtěl jsem ho kvůli pošpinění pověsti jmenovat, proto jsem zůstal anonymní. Řetězec totiž nabízel za nepřiměřeně dlouhé čekání ve frontě poukázku na 20 Kč. Několikrát jsem se jí domáhal, ale vždy jsem se potkal s velmi nelibou reakcí zaměstnanců (zmíněný článek Prodavači mě za to nenáviděli, já ale měl v supermarketu nárok na dvacet korun za čekání ve frontě si můžete přečíst ZDE).

Moje zkušenost tedy dosud potvrzovala, že při domáhání se svého práva v této oblasti, byť za splnění daných podmínek, se jedná vždy o nekomfortní situaci pro obě strany. O to více jsem byl překvapený, když jsem se tento týden setkal s reakcí naprosto opačnou. A tady už mohu být i konkrétní.

S novou akcí už před pár týdny přišel obchodní řetězec Lidl. Pro zákazníky se nejedná o nic nového, některé konkurenční řetězce už s podobným benefitem přišly dávno. Podmínky jsou přitom od Lidlu definované velmi jednoduše: „Pokud čekáte ve frontě více než 5 minut a nejsou otevřené všechny pokladny, požádejte na pokladně před zaplacením o slevu 50 Kč na váš nákup. Akce se nevztahuje na samoobslužné pokladny.“ V doplňujících podmínkách je pak ještě upřesněno, že musí být uskutečněný nákup v konečné hodnotě vyšší než 50 Kč a že se do hodnoty nákupu „nezapočítávají dárkové karty, tiskoviny, alkohol (víno, lihoviny, pivo) a tabákové výrobky.“ Jako problematické vidím nedefinování toho, jak přesně prokázat, že zákazník ve frontě čekal opravdu zmíněných pět minut. Pak to může být slovo proti slovu.

Můj příběh se odehrál dnes. Udělal jsem si v Lidlu nákup, jaký jsem potřeboval a přišel jsem k pokladně. Všimnul jsem si samozřejmě cedule s tímto benefitem ohlašujícím nárok na 50 Kč. Pořídil jsem si fotku lidí stojících přede mnou, aby mi sloužila jako případný důkaz, že jsem ve frontě nějakou dobu opravdu čekal. Pomalu jsem se dostával na řadu. Neměl jsem v plánu se nijak hádat. Chtěl jsem jen uplatnit své právo a pokud by mi nebylo vyhověno, nechal bych to tentokrát být. Jenže k mému překvapení byla pokladní prozákaznicky milá. Nepídila se po důkaze, protože frontu sama viděla. Jen zavolala na kolegyni vedle, jak přesně se sleva do systému zadává. Chvíli to trvalo, ale po pár okamžicích se jí to nějak povedlo a sleva byla na světě.

Navíc praktickým a příjemným faktem bylo, že se sleva rovnou propsala do účtenky. U každé položky, kterou jsem si koupil, se objevila položka se záporným číslem a názvem Sleva fronta. Bylo tak fajn vidět slevu rovnou v praxi. Z mého osobního pohledu určitě lepší nápad, než dostávat poukázku pro použití v budoucnu. Jako zákazník jsem tak odcházel s jistým uspokojením, že si mě Lidl jako zákazníka váží.

Musím tedy dodat, že jsem z celkového přístupu Lidlu v této oblasti potěšen. Ctím totiž principy a pokud někdo slíbí odměnu za nějaký zákaznický nekomfort, měl by pak slib splnit. A to přesně Lidl dnes v mém případě udělal.