Článek
Samozřejmě veřejnoprávní mediální prostředek jako televize plnila i v době minulého století svoji úlohu a tou byla zábava většinové společnosti. Pořad chalupáři a článek o sedmdesátých letech kdy ten pořad televize uváděla je pro mě důvod ke komentáři. Otázka v tom článku položená je zda ta doba byla idylická, když v té době byla vláda komunistické strany a normalizace. Když se dělá historický pohled na minulost vždy zde musí být větší časový odstup. Nyní je ten časový odstup pouze padesát let a to je ještě málo, protože stále žijí protagonisté té doby. Pak je tu vliv tehdejšího držitele moci, který tu moc uchopil přes stranické organizace a toto masivní působení ve společnosti má stále vliv na jednání a chování společnosti. Lze tedy k té době sedmdesátých let napsat jen jistá fakta. Československo tehdy bylo okupováno Sovětským svazem a jeho spojenci. V té době odešlo do zahraničí cca tři sta tisíc lidí, jejich majetek byl zabaven a oni byli odsouzení k několikaletému odnětí svobody, protože se stali nepřáteli režimu. Lidé, kteří se projevili negativně vůči režimu či lidé s jiným světovým názorem byli různě perzekuováni. Vládnoucí moc využívala k perzekuci jak právníky tak i lékaře. Víc zatím nelze k tomu psát. Pořad chalupáři tedy plnil velmi dobře úlohu zábavného pořadu pro většinovou společnost, která se přizpůsobila tehdy stávajícímu režimu a pro ty lidi ta doba se asi jevila jako idylická. Nedávno byl v Praze kanadský profesor Michael Ungar. Pan profesor se na vědecké konferenci, kde bylo tak dvacet pět účastníků ptal : Proč si lidé volí různé zločinné režimy? Bylo to v souvislosti s tím když mluvil o některých režimech v Africe. Nedostal však odpověď. Odpověď na otázku proč si lidé volí různé totalitní či zločinné režimy je ta, že to ti lidé netuší jaký ten režim ve skutečnosti je, počítá se s lidskou hloupostí. Lidem se vždy ukazuje krásná tvář, která však je falešná.
