Článek
Let Air Transat 236 z kanadského Toronta do portugalského Lisabonu patří mezi nejneuvěřitelnější příběhy v dějinách civilního letectví. V noci z 23. na 24. srpna 2001 se Airbus A330 se 306 lidmi na palubě ocitl tisíce metrů nad Atlantikem bez jediného funkčního motoru. Přesto se jej podařilo bezpečně dopravit na letiště na Azorských ostrovech.
Všechno začalo nenápadnou závadou
Airbus A330 odstartoval z Toronta s dostatečnou zásobou paliva pro celý let i s předepsanou rezervou. Posádku tvořili zkušený kapitán Robert Piché a první důstojník Dirk De Jager. První hodiny letu probíhaly zcela běžně.
Přibližně čtyři hodiny po startu si piloti všimli neobvyklých údajů na pravém motoru. Přístroje ukazovaly nízkou teplotu oleje a zvýšený tlak. Posádka kontaktovala technickou podporu společnosti Air Transat, která doporučila situaci sledovat. V té chvíli nikdo netušil, že z letadla unikají tisíce kilogramů paliva.
Let Air Transat 236 po nouzovém přistání
Vyšetřování později odhalilo, že jen několik dní před letem byl na letadle vyměněn pravý motor. Mechanici při opravě použili hydraulickou trubku z jiného typu motoru. Kvůli tomu mezi hydraulickým a palivovým potrubím vznikla příliš malá mezera. Během letu se obě trubky o sebe třely, až se palivové potrubí prodřelo. Palivo začalo unikat ven z letadla rychlostí, kterou posádka zpočátku nedokázala rozpoznat.
Piloti nevědomky situaci zhoršili
Když systém upozornil na nerovnoměrné množství paliva v nádržích, posádka se domnívala, že jde o běžnou nerovnováhu mezi levou a pravou nádrží. Podle tehdejších postupů proto otevřela přepouštěcí ventil a začala palivo přečerpávat. Jenže právě tím se problém ještě zhoršil. Místo aby zůstalo v nepoškozené nádrži, další palivo proudilo k poškozenému motoru a unikalo ven z letadla. V době, kdy piloti pochopili, že jde skutečně o únik paliva, už bylo pozdě. Airbus přišel o více než sedm tun paliva.
Posádka okamžitě změnila kurz na portugalskou leteckou základnu Lajes na ostrově Terceira v Azorském souostroví. Letiště bylo nejbližším místem, kam se mohli pokusit doletět. Krátce nato však pravému motoru došlo palivo a zhasl. O několik minut později se zastavil i levý motor.
Airbus A330 se ve výšce téměř 11 kilometrů změnil v obrovský kluzák. Elektřinu a základní hydraulické systémy od té chvíle zajišťovala pouze výsuvná nouzová turbína Ram Air Turbine (RAT), která se automaticky vysunula do proudu vzduchu. Bez ní by posádka ztratila možnost letadlo bezpečně řídit.
Devatenáct minut bez jediného motoru
Airbus klouzal přibližně devatenáct minut a urazil bez motorů asi 120 kilometrů. Šlo o jeden z nejdelších letů dopravního proudového letadla bez tahu motorů. Piloti museli pečlivě hospodařit s výškou. Pokud by klesali příliš rychle, na letiště by nedoletěli. Pokud by naopak přiletěli příliš vysoko, neměli by možnost opakovat přiblížení.
Když konečně zahlédli letiště Lajes, bylo jasné, že budou muset ztratit ještě část výšky. Kapitán proto provedl prudké zatáčky a skluzové manévry, aby se dostal do správné polohy pro přistání. Airbus dosedl na ranvej rychlostí kolem 370 kilometrů za hodinu, výrazně vyšší než při běžném přistání. Pneumatiky hlavního podvozku se okamžitě zničily, brzdy se přehřály a některé části podvozku utrpěly vážné poškození.
Cestující Air Transat 236 měli velké štěstí
Přesto se letadlo podařilo zastavit na konci desetitisícistopé ranveje. Všech 306 lidí na palubě přežilo. Při evakuaci utrpělo 18 osob zranění, většinou lehká.
Vyšetřování změnilo postupy pro piloty
Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že hlavní příčinou nehody byla chyba při údržbě motoru, která vedla k prodření palivového potrubí. Zároveň ale upozornili, že tehdejší postupy společnosti Airbus mohly posádku zmást. Kontrolní seznam pro řešení nerovnováhy paliva dostatečně neupozorňoval na možnost skutečného úniku.
Po nehodě byly upraveny letové příručky pro letadla Airbus A330 i další typy této rodiny. Piloti dnes musí při podobných příznacích nejprve vyloučit únik paliva, teprve poté mohou přistoupit k jeho přečerpávání.
Dodnes je Air Transat 236 považován za jednu z nejlépe zvládnutých nouzových situací v historii civilního letectví. Z události, která mohla skončit tragédií uprostřed Atlantského oceánu, se stal příklad mimořádného profesionálního výkonu posádky.
Časová osa události
- 24. srpna 2001, 00:52 UTC – Airbus A330 startuje z Toronta do Lisabonu.
- Přibližně po čtyřech hodinách letu – Objevují se první neobvyklé údaje o pravém motoru.
- 05:36 UTC – Posádka zjišťuje výraznou nerovnováhu paliva.
- 05:45 UTC – Let je odkloněn na letiště Lajes na Azorských ostrovech.
- 06:13 UTC – Zastavuje se první motor.
- O několik minut později – Selhává i druhý motor, Airbus pokračuje jako kluzák.
- 06:45 UTC – Nouzové přistání na letišti Lajes.
- Bilance: 306 zachráněných, žádná oběť.
Zdroje: autorský článek s využitím
