Článek
Albina Mali-Hočevar se narodila 12. září 1925 ve Vinici na jihovýchodě dnešního Slovinska, v oblasti zvané Bílá krajina. Doma jich bylo hodně. Měla sedm sourozenců a rodina neměla peněz nazbyt. Otec byl švec, jenže v roce 1935 zemřel. Matka potom zůstala sama na osm dětí. Albina se proto nemohla dlouho chovat jako bezstarostné dítě. Od mládí pomáhala, kde bylo potřeba, a nějaký čas pracovala také u příbuzných. V roce 1941 přišla válka. Bylo jí šestnáct.
Za zraněnými na frontu
Jugoslávii obsadila zejména německá a italská vojska. V Chorvatsku se chopili moci ustašovci a násilí se brzy rozšířilo i mezi samotné obyvatele země. Proti sobě bojovali partyzáni, četnici i další ozbrojené skupiny. Albina se rozhodla přidat k partyzánům. Zpočátku po ní nikdo nechtěl, aby běhala po bojišti se zbraní. Pracovala jako kurýrka a spojka. Přenášela zprávy a materiál a pohybovala se mezi lidmi zapojenými do odboje. Byla pořád velmi mladá, ale nebezpečné úkoly jí nevadily.
V létě 1942 se připojila k Západodolenjskému oddílu. V prosinci pak přešla k Tomšičově brigádě a začala pracovat jako zdravotnice. Práce zdravotnice v partyzánských jednotkách rozhodně neznamenala bezpečné místo někde daleko od střelby. K raněným se musela dostat často přímo během bojů a potom je dostat do provizorních nemocnic.
Dochované materiály popisují také případ, kdy pomáhala zraněným partyzánům po boji. U jednoho z těžce raněných zůstala až do jeho smrti a později splnila slib, který mu dala – informovala jeho matku o místě, kde byl pochován. Podobných situací zažila během války celou řadu. A sama přitom nebyla nedotknutelná. Naopak.
Granát jí vzal oko
Albina byla během války několikrát zraněna. V jednom případě dokonce své zranění zatajila, aby nemusela opustit jednotku. Nejhorší přišlo během bojů v roce 1943. Výbuch granátu ji těžce zasáhl do obličeje, přišla o oko a zůstaly jí výrazné jizvy. Skončila v partyzánské nemocnici Jelendol v Kočevském rohu, kde se léčila. Člověk by čekal, že po něčem takovém bude mít války dost. U Albiny to neplatilo.
Jakmile se zotavila natolik, aby se mohla vrátit, znovu odešla k partyzánům. Zdravotnickou práci neopustila a dál pomáhala raněným. Její zjizvená tvář se později stala součástí příběhů, které se kolem ní vyprávěly. Mezi německými vojáky měla pověst ženy, která se může objevit prakticky kdekoli. V některých pozdějších textech se dokonce objevuje motiv „přízraku“, který měl nepřítele děsit.
Z partyzánky národní hrdinka
Válka skončila v roce 1945, mladé ženě tehdy nebylo ani dvacet let. Po válce se její jméno neztratilo. Albina Mali-Hočevar dostala několik vyznamenání a v roce 1953 také titul národní hrdinky Jugoslávie. Tehdy už ale žila úplně jiný život než během bojů. Zapojila se do politiky a pracovala také v různých společenských funkcích. Byla členkou komunistické strany a kvůli práci vystřídala několik míst. Žila v Lublani, Brežicích a později v Mariboru, kde se nakonec usadila.
Na válečná léta se jí lidé ptali i po letech. Na setkáních s mladými lidmi vyprávěla o tom, co zažila jako šestnáctiletá partyzánka. Vše bylo stále velice živé, byla pořád plná emocí. „Jako bych se vrátila do těch dnů, kdy jsem jako sotva šestnáctiletá vstoupila do boje za svobodu…,“ říkala s tím, že na boji bylo nejhezčí to, že byl každý připraven položit život za svého kamaráda. V pozdějších letech se věnovala také sociální oblasti. Zůstávala aktivní mezi bývalými partyzány a setkávala se s mladšími generacemi, kterým vyprávěla o válce.
Zemřela v roce 2000
Albina Mali-Hočevar zemřela 22. ledna 2000 na Slivniškem Pohorju. Bylo jí 74 let. Za sebou měla život, který začal v početné rodině a v šestnácti letech se obrátil vzhůru nohama. Z obyčejné dospívající dívky se stala kurýrka, potom zdravotnice a partyzánka. Válka jí vzala oko a poznamenala jí obličej na celý život. Přesto se po zraněních vracela zpátky.
To je na jejím příběhu možná zajímavější než všechny pozdější legendy o tom, jak moc nebo málo se jí měli němečtí vojáci bát. Ona totiž nemusela být žádným válečným přízrakem. Její činy ukazovaly nejvíc na její odvahu a odhodlání.
Zdroje:
https://www.obrazislovenskihpokrajin.si/oseba/albina-mali-por-hocevar/
https://dolenjskilist.svet24.si/posavje/novice/ljudje-ob-kolpi-albina-mali-hocevar-1926119
https://www.jstor.org/stable/community.34604392
https://slov.si/doc/TV-15_1976/TV-15_1976_23.pdf
https://slov.si/doc/TV-15_1973/TV-15_1973_32.pdf
