Článek
Druhá světová válka dala vzniknout nespočtu příběhů odvahy. Mnohé z nich se týkají vojáků, kteří vedli útoky proti přesile, pilotů sestřelujících nepřátelská letadla nebo tankistů ničících nepřátelské obrněnce. Příběh Desmonda Dosse se však od většiny válečných legend výrazně liší. Nestal se slavným díky počtu zničených nepřátel ani díky odvážnému útoku. Proslavil se tím, že odmítal zabíjet.
Víra, která formovala celý jeho život
V armádě, jejímž hlavním úkolem bylo porazit nepřítele silou zbraní, představoval Desmond Thomas Doss výjimku. Přesto si získal respekt spolubojovníků i velitelů a jeho jméno se nakonec zapsalo do historie amerických ozbrojených sil. Narodil se 7. února 1919 ve městě Lynchburg ve státě Virginie. Vyrůstal v rodině oddané církvi adventistů sedmého dne, která klade velký důraz na nenásilí, dodržování Desatera a svědomí jednotlivce.
Právě víra hrála v jeho životě zásadní roli. Doss byl přesvědčen, že přikázání „Nezabiješ“ platí bez výjimky. Odmítal používat střelné zbraně a věřil, že lidský život má hodnotu bez ohledu na okolnosti. Když Spojené státy po japonském útoku na Pearl Harbor vstoupily do války, Doss nechtěl zůstat stranou. Současně však nebyl ochoten vzdát se svých náboženských zásad. Rozhodl se proto vstoupit do armády jako zdravotník.
Socha Desmonda Dosse
Spolubojovníci ho považovali za problém
To, co se na první pohled zdálo jako rozumný kompromis, se brzy ukázalo jako zdroj konfliktů. Mnoho jeho spolubojovníků nedokázalo pochopit, jak může někdo dobrovolně vstoupit do armády a zároveň odmítat nosit zbraň. Někteří jej považovali za zbabělce, jiní za fanatika. Během výcviku čelil posměchu, urážkám i šikaně a někteří vojáci se jej snažili přimět k odchodu z armády. Velitelé zase pochybovali, zda může být člověk s takovými postoji na bojišti vůbec užitečný.
Doss však odmítal ustoupit. Trval na tom, že chce sloužit své zemi, zachraňovat životy a pomáhat zraněným. Jen nechtěl nikoho zabít. Časem si vybojoval právo sloužit jako zdravotník bez zbraně, což bylo v tehdejší americké armádě mimořádně neobvyklé. Po výcviku byl Doss přidělen k 77. pěší divizi americké armády.
Válka v Tichomoří byla mimořádně brutální
Jeho jednotka se účastnila bojů na Guamu a Filipínách, ale největší zkouška ji teprve čekala. Na jaře roku 1945 zahájily Spojené státy invazi na Okinawu, poslední velký ostrovní cíl před plánovaným útokem na samotné Japonsko. Bitva o Okinawu patřila k nejkrvavějším střetům celé války v Tichomoří.
Americké jednotky čelily houževnatému odporu japonské armády, která využívala rozsáhlé obranné systémy, jeskyně, bunkry a dobře připravené palebné pozice. Boje často probíhaly v extrémně náročném terénu a ztráty na obou stranách rychle narůstaly. Zde Doss vykonal činy, které vstoupily do dějin. Jedním z nejdůležitějších cílů amerického postupu byl strmý útes Maeda, známý mezi americkými vojáky pod přezdívkou Hacksaw Ridge.
Desmond Doss prokázal mimořádnou odvahu
Šlo o přibližně 120 metrů vysokou skalní stěnu, na jejímž vrcholu Japonci vybudovali silnou obranu. Američané museli šplhat vzhůru po sítích a žebřících, zatímco čelili minometné, kulometné i dělostřelecké palbě. První útoky skončily katastrofou. Mnoho vojáků bylo zabito nebo zraněno a jednotky se musely stáhnout. Na vrcholu však zůstaly desítky raněných mužů. Tehdy se Desmond Doss rozhodl udělat něco, co se vymykalo běžným představám o lidské odvaze.
Jeden muž proti chaosu bojiště
Zatímco většina amerických vojáků sestupovala z útesu do bezpečí, Doss se rozhodl zůstat. Pohyboval se mezi zraněnými pod nepřátelskou palbou, poskytoval první pomoc a hledal další vojáky, kteří byli stále naživu. Postupně je přivazoval ke speciálnímu lanu a spouštěl po jednom dolů ze srázu. Nešlo o jednorázový čin, po každé záchraně se vracel zpět do nebezpečné oblasti a hledal další raněné.
Podle svědectví spolubojovníků opakoval stále stejnou modlitbu: „Pane, dovol mi zachránit ještě jednoho.“ Počet zachráněných vojáků se stal předmětem diskusí. Doss sám odhadoval kolem padesáti mužů. Jeho velitelé uváděli přibližně sto. Americká armáda nakonec oficiálně uznala, že zachránil asi 75 vojáků. Ať už bylo skutečné číslo jakékoli, šlo o mimořádný výkon.
Odvaha bez výstřelu
Dossovy činy byly výjimečné nejen počtem zachráněných životů. Pozoruhodné bylo především to, že je vykonal bez zbraně. Na Okinawě se opakovaně pohyboval v místech, kde kolem něj dopadaly granáty, létaly střepiny a pískaly kulky. Neměl možnost opětovat palbu ani se aktivně bránit. Jeho jedinou výbavou byla zdravotnická brašna, obvazy a víra.
V dalších dnech bitvy pokračoval v práci zdravotníka navzdory opakovaným zraněním. Jednou byl zasažen granátem a utrpěl vážná poranění nohou. Později jej zasáhla odstřelovačská kulka do paže. Ani tehdy nepřestal pomáhat ostatním.
Hrob Desmonda Dosse na Národním hřbitově v Chattanoogě
Po skončení války se jeho příběh rychle rozšířil mezi veterány i vojenskými představiteli. Dne 12. října 1945 převzal z rukou prezidenta Harry S. Trumana Medaili cti, nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Stal se prvním odpíračem služby se zbraní v americké historii, který toto ocenění získal. Truman později prohlásil, že by tuto medaili nevyměnil ani za své prezidentské postavení. Bylo to mimořádné uznání pro muže, kterého ještě o několik let dříve mnozí spolubojovníci považovali za přítěž.
Příběh, který přežil desetiletí
Po válce se Doss stáhl z veřejného života. Dlouhodobě trpěl zdravotními následky bojového nasazení i tuberkulózou, kterou pravděpodobně prodělal během služby. Přesto se jeho příběh postupně stal součástí americké vojenské historie. Novou pozornost mu přinesl zejména film Hacksaw Ridge režiséra Mela Gibsona z roku 2016. Snímek představil jeho osud milionům diváků po celém světě a připomněl, že hrdinství nemusí mít vždy podobu útoku se zbraní v ruce.
Druhá světová válka vytvořila nespočet vojenských legend. Někteří hrdinové se proslavili počtem sestřelených letadel, jiní zničenými tanky nebo odvážnými útoky proti nepříteli. Desmond Doss se od nich lišil. Jeho příběh ukazuje, že odvaha nemusí spočívat pouze v ochotě bojovat. Někdy vyžaduje ještě větší sílu postavit se nejen nepříteli, ale i nedůvěře vlastních spolubojovníků, a přesto zůstat věrný svému přesvědčení. Na Okinawě nezískal slávu tím, že bral životy. Získal ji tím, že je zachraňoval.
Časová osa života Desmonda Dosse
7. února 1919
Narodil se v Lynchburgu ve Virginii.
Prosinec 1941
Po útoku na Pearl Harbor se rozhoduje vstoupit do armády jako zdravotník.
1942
Nastupuje do služby a během výcviku čelí kritice kvůli odmítání nosit zbraň.
1944
Účastní se bojů na Guamu a Filipínách.
1. dubna 1945
Americké síly zahajují invazi na Okinawu.
Květen 1945
Během bojů na Hacksaw Ridge zachraňuje desítky zraněných vojáků pod nepřátelskou palbou.
21. května 1945
Je vážně zraněn během dalších bojových operací.
12. října 1945
Přebírá Medaili cti od prezidenta Harryho S. Trumana.
23. března 2006
Umírá ve věku 87 let.
2016
Film Hacksaw Ridge znovu přivádí jeho příběh do centra pozornosti světové veřejnosti.
Zdroje: autorský článek s využitím
