Článek
Dne 22. srpna 1985 se na letišti v Manchesteru odehrála tragédie, která navždy změnila bezpečnostní standardy v civilním letectví. Boeing 737-236 společnosti British Airtours nikdy neopustil ranvej, přesto při nehodě zahynulo 55 lidí. Vyšetřování ukázalo, že největším nepřítelem cestujících nebyly plameny, ale hustý toxický kouř, který během několika desítek sekund zaplnil kabinu.
Cestující mířili na vysněnou dovolenou
Na palubě Boeingu 737 bylo 131 cestujících a šest členů posádky. Většinu tvořily britské rodiny, páry a přátelé, kteří odlétali na letní dovolenou na řecký ostrov Korfu. Počasí bylo příznivé a nic nenasvědčovalo problémům. Kapitán Peter Terrington i první důstojník Brian Love patřili ke zkušeným pilotům a předletová příprava proběhla bez komplikací. Krátce po šesté hodině ráno dostala posádka povolení ke vzletu.
Boeing se rozjížděl po ranveji a rychlost se blížila hranici, po které už by nebylo možné vzlet bezpečně přerušit, když se ozvala hlasitá rána. Kapitán okamžitě poznal, že se stalo něco vážného. Přerušil vzlet, stáhl plyn a začal intenzivně brzdit. V první chvíli se domníval, že explodovala pneumatika podvozku, ve skutečnosti ale došlo k mnohem horší závadě.
Boeing 737 společnosti British Airtours
V levém motoru Pratt & Whitney JT8D se rozpadla spalovací komora. Kovové úlomky prorazily kryt motoru, zasáhly spodní část levého křídla a prorazily panel palivové nádrže. Letecký benzín začal okamžitě unikat pod vysokým tlakem přímo na rozpálené části motoru a během okamžiku vyšlehly několikametrové plameny.
Vítr obrátil oheň přímo proti letadlu
Posádka zastavila letadlo na pojížděcí dráze a okamžitě nařídila evakuaci. Rozhodnutí bylo správné, problém však představoval vítr. Foukal z levé strany a hnal plameny přímo na trup letadla. Oheň během krátké chvíle začal zahřívat hliníkový plášť Boeingu a teplota byla tak vysoká, že se konstrukce začala deformovat. Přibližně po jedné minutě od vzniku požáru plameny pronikly dovnitř kabiny a v tento okamžik znamenal zlom.
Mnoho lidí si dodnes myslí, že oběti uhořely, ve skutečnosti většina z nich zemřela úplně jinak. Jakmile začaly hořet sedačky, obložení stěn, koberce a další vybavení kabiny, vzniklo obrovské množství hustého černého kouře obsahujícího oxid uhelnatý, kyanovodík a další toxické látky.
Viditelnost během několika sekund prakticky zmizela, lidé přestali vidět nouzové východy i jeden druhého. Stačilo několik nádechů a mnozí ztráceli orientaci. Další už nedokázali pokračovat k východu. Oficiální pitvy později ukázaly, že 48 z 55 obětí zemřelo především následkem vdechnutí toxického kouře, nikoli popálenin.
Evakuace se změnila v boj o každou sekundu
Levou stranu letadla nebylo možné použít, plameny šlehaly přímo kolem dveří. Posádka proto otevřela pravé přední dveře a pravý nouzový východ nad křídlem. Jenže cestující reagovali stejně jako při většině mimořádných situací – většina se instinktivně snažila dostat ke dveřím, kterými do letadla nastoupila a v úzké uličce vznikla zácpa.
Někteří lidé se zastavili, jiní se snažili vrátit pro své blízké nebo pro příruční zavazadla. Každá podobná překážka zpomalovala proud dalších cestujících. V zadní části kabiny už mezitím nebylo téměř možné dýchat. Palubní personál přesto pokračoval v evakuaci až do poslední chvíle. Dva z jejích členů při záchraně cestujících zahynuli.
Záchranáři přijeli rychle, ale bylo pozdě
Letištní hasiči dorazili během několika desítek sekund od vyhlášení poplachu a požár začali okamžitě hasit pěnou. Přesto se ukázalo, že uvnitř kabiny rozhodují doslova sekundy. Ve chvíli, kdy hasiči dostali plameny pod kontrolu, byla většina obětí už mrtvá. Celkem zahynulo 53 cestujících a dva členové palubního personálu. Dalších 82 lidí přežilo. Někteří utrpěli těžké popáleniny nebo otravu kouřem, jiní vyvázli jen s lehkými zraněními.
Britský Úřad pro vyšetřování leteckých nehod (AAIB) strávil analýzou nehody téměř tři roky. Vyšetřovatelé potvrdili, že katastrofu odstartovalo nekontrolované selhání levého motoru, které vedlo k protržení palivové nádrže. Tím ale seznam problémů nekončil. Ukázalo se, že materiály používané v interiéru tehdejších dopravních letadel byly při požáru mimořádně nebezpečné. Hořely rychle a uvolňovaly velké množství jedovatých plynů.
Stroje britské společnosti do inkriminované tragédie létaly bez nehody
Dalším problémem bylo nouzové osvětlení. Hustý kouř cestujícím prakticky znemožnil orientaci. Podlaha nebyla vybavena světelnými pásy, které dnes pomáhají najít cestu i při nulové viditelnosti. Vyšetřovatelé upozornili také na konstrukci některých sedadel a rozmístění vybavení v kabině, které komplikovalo pohyb během evakuace.
Tragédie změnila konstrukci moderních letadel
Katastrofa British Airtours 28M znamenala zásadní obrat v přístupu k požární bezpečnosti. Výrobci začali používat nové materiály s výrazně nižší hořlavostí a menší produkcí toxických zplodin. Ve všech moderních dopravních letadlech se objevilo podlahové nouzové osvětlení, které vede cestující ke dveřím i v hustém kouři.
Změnila se konstrukce sedadel, označení nouzových východů i postupy výcviku palubních průvodčích. Jedním z nejdůležitějších důsledků katastrofy bylo zpřísnění certifikačních zkoušek. Každý nový typ dopravního letadla dnes musí prokázat, že je možné všechny osoby na palubě evakuovat během 90 sekund, a to i při omezeném počtu použitelných východů. Tragédie v Manchesteru ukázala, že při požáru letadla nerozhodují minuty, ale desítky sekund.
Časová osa tragédie
- 22. srpna 1985, 06:12 – Boeing 737 společnosti British Airtours zahajuje vzlet z letiště Manchester.
- O několik sekund později – Selhává levý motor Pratt & Whitney JT8D.
- Vzlet je okamžitě přerušen – letadlo zastavuje na ranveji.
- Přibližně po jedné minutě – Oheň proniká do kabiny cestujících.
- Začíná evakuace – Hustý toxický kouř během krátké chvíle zaplňuje interiér.
- Na místo přijíždějí letištní hasiči – požár se daří dostat pod kontrolu, mnoho cestujících už ale zemřelo v důsledku nadýchání toxického kouře
- Bilance: 55 mrtvých (53 cestujících a 2 členové posádky), 82 přeživších.
- 1988 – AAIB zveřejňuje závěrečnou zprávu. Její doporučení vedou k rozsáhlým změnám požární bezpečnosti v civilním letectví.
Zdroje: autorský článek s využitím
