Článek
Když se řekne Saddám Husajn, většina lidí si vybaví války, represe, invazi do Kuvajtu nebo americkou invazi do Iráku v roce 2003. Méně známý je osud jeho rodiny po pádu režimu. Zatímco samotný bývalý irácký prezident skončil po dopadení před soudem a v roce 2006 byl popraven, jeho nejbližší příbuzní se ocitli v úplně jiné situaci. Někteří zmizeli z veřejného života, jiní se pokusili zachovat alespoň část politického vlivu. Nejvýraznější postavou se stala jeho nejstarší dcera Raghad Husajnová.
Provdala se za bratrance, který přeběhl
Raghad se narodila v roce 1968 jako první dcera Saddáma Husajna a jeho manželky Sadžidy Talfahové. V době, kdy její otec vládl Iráku pevnou rukou, patřila k nejvýše postaveným ženám v zemi. Vyrůstala v prostředí absolutní moci a bezpečnostního aparátu, který kontroloval prakticky všechny oblasti života. Stejně jako ostatní členové rodiny byla součástí uzavřeného světa prezidentských paláců, ochranky a privilegovaného postavení.
Její život se však dramaticky změnil už v polovině 90. let. V roce 1983 se provdala za svého bratrance Husajna Kamela al-Madžída, jednoho z nejmocnějších mužů režimu. Právě on se však v roce 1995 rozhodl přeběhnout do Jordánska a předat západním tajným službám informace o iráckých zbrojních programech.
Spolu s ním odešla do exilu také Raghad, její sestra Rana a další členové rodiny. Po příslibu milosti se všichni vrátili do Iráku, což se ukázalo jako osudová chyba. Krátce po návratu byli oba zeťové Saddáma Husajna zabiti příslušníky vlastního klanu, kteří je označili za zrádce.
Saddám Husajn byl popraven 30. prosince 2006
Exil v Jordánsku jako nová kapitola
Přestože se Raghad tehdy do nejvyšší politiky nezapojovala, tato zkušenost významně ovlivnila její další život. Ukázala jí, jak rychle se mohou změnit vztahy uvnitř rodiny, která byla navenek prezentována jako jednotná a neotřesitelná.
Definitivní zlom přišel po americké invazi v roce 2003. Režim se zhroutil během několika týdnů a rodina Saddáma Husajna se rozprchla. Raghad a její sestra Rana uprchly do Jordánska, kde jim král Abdalláh II. poskytl azyl z humanitárních důvodů. Obě sestry tam žijí dodnes. Jordánské vedení opakovaně zdůraznilo, že jejich pobyt není politickou podporou bývalého režimu, ale humanitárním krokem.
Právě exil v Jordánsku se stal novou kapitolou jejich života. Z žen, které vyrůstaly v jednom z nejmocnějších politických klanů Blízkého východu, se staly osoby bez oficiálního politického postavení. Přesto jejich jména z irácké politiky nikdy úplně nezmizela.
Opakovaně kritizovala politický systém
Největší pozornost přitahuje Raghad. Zatímco většina členů rodiny se snažila žít v ústraní, ona si zachovala určitý veřejný profil. Po popravě svého otce v roce 2006 vystupovala jako jeho obhájkyně a opakovaně kritizovala nový politický systém v Iráku. Pro část bývalých příznivců baasistického režimu se stala symbolem ztracené éry. Pro mnoho dalších Iráčanů však představuje připomínku období represí a diktatury.
V roce 2006 se její jméno objevilo na seznamu osob hledaných iráckými úřady. Později byl na ni vydán i zatykač a v roce 2007 se případem zabýval Interpol. Irácká vláda ji obviňovala z podpory povstaleckých skupin a z kontaktů s bývalými představiteli baasistického režimu. Sama Raghad tato obvinění odmítala.
Odsouzena v nepřítomnosti
Znovu se výrazněji připomněla v roce 2021, kdy poskytla rozsáhlý televizní rozhovor stanici Al Arabiya. V něm mluvila o svém otci, rodině i současném Iráku a vyvolala značné kontroverze. Kritici jí vyčítali, že se snaží rehabilitovat obraz bývalého režimu, zatímco její příznivci tvrdili, že představuje alternativní pohled na moderní irácké dějiny. Sama naznačila, že by se jednou ráda do Iráku vrátila a hrála určitou veřejnou roli.
Právě tyto mediální aktivity vedly k dalším právním problémům. V roce 2023 ji soud v Bagdádu v nepřítomnosti odsoudil k sedmi letům vězení za propagaci zakázané strany Baas během veřejných vystoupení. Rozsudek znovu ukázal, jak citlivým tématem zůstává odkaz Saddáma Husajna i dvě desetiletí po pádu jeho režimu.
Čas od času se připomenou i ostatní
O poznání méně viditelná je její sestra Rana. Také ona žije od roku 2003 v Jordánsku, ale veřejným vystoupením se většinou vyhýbá. Její jméno se v médiích objevuje podstatně méně často než jméno Raghad. Přesto zůstává součástí rodiny, která je v mnoha částech arabského světa stále předmětem zájmu.
Zajímavou kapitolou jsou rovněž další generace rodiny. V posledních letech se objevují zprávy o vnucích a vnučkách Saddáma Husajna, kteří žijí převážně v Jordánsku nebo v zemích Perského zálivu. Někteří z nich vedou poměrně okázalý život na sociálních sítích a neskrývají rodinné vazby. Největší pozornost vzbudila Raghadina dcera Hareer Hussein Kamel, která se v roce 2024 objevila na společenské akci značky Cartier v Dubaji a připomněla, že rodina bývalého diktátora z veřejného prostoru zcela nezmizela.
Příběh Saddámových dcer je zároveň příběhem o tom, jak rychle se může změnit postavení politických elit. Ještě na počátku roku 2003 patřily k nejmocnějším ženám Iráku. O několik měsíců později žily v exilu a byly odkázány na ochranu cizího státu. Přesto si část rodiny dokázala uchovat určitý vliv, alespoň symbolický. Ať je to ale jakkoli, tak dnes, více než dvacet let po pádu režimu, zůstává Raghad Husajnová jednou z nejznámějších postav spojených s bývalým iráckým vedením.
Jak šel čas s dcerami Saddáma Husajna
1968 – Narodila se Raghad Husajnová, nejstarší dcera Saddáma Husajna.
1971 – Narodila se Rana Husajnová.
1983 – Raghad se provdala za Husajna Kamela al-Madžída.
1995 – Obě sestry odcházejí s manžely do Jordánska po jejich přeběhnutí k Západu.
1996 – Po návratu do Iráku jsou jejich manželé zabiti.
2003 – Pád režimu Saddáma Husajna. Raghad a Rana získávají azyl v Jordánsku.
2006 – Saddám Husajn je popraven. Raghad veřejně vystupuje na jeho obranu.
2007 – Na Raghad je vydán mezinárodní zatykač.
2021 – Poskytuje rozsáhlý televizní rozhovor Al Arabiya.
2023 – Bagdádský soud ji v nepřítomnosti odsuzuje k sedmi letům vězení.
2024 – Pozornost médií poutá i další generace rodiny, zejména vnučka Hareer Hussein Kamel.
Zdroje: autorský článek s využitím
