Článek
Dnes je jeho kostra vystavená v londýnské University College London. Sedí v obleku, který patřil samotnému Jeremy Benthamovi, v ruce má svou vycházkovou hůl a na místě, kde by člověk čekal jeho tvář, je vosková hlava. Celý exponát je za sklem a na první pohled může připomínat figurínu. Teprve při bližším pohledu člověku dojde, že pod oblečením je skutečná kostra slavného filozofa.
Bentham svůj posmrtný osud popsal už ve své závěti. Přál si, aby byla jeho kostra po smrti sestavena do sedící polohy a oblečena do jeho vlastních šatů. Posadit ji nechal na židli, kterou používal ještě za života. Pro takto vytvořený exponát měl dokonce vlastní označení – Auto-Icon. A jeho přání bylo skutečně splněno. Bentham nechtěl, aby po něm zůstalo jen jméno v učebnicích. Zajímalo ho, co se s jeho tělem stane, až zemře, a proto si všechno předem promyslel.
Jen ta hlava se nepovedla
Narodil se v roce 1748 a během života se věnoval hlavně právu, politice a otázkám fungování společnosti. Proslul jako jeden z nejvýznamnějších zastánců utilitarismu. Podle něj mělo být při rozhodování podstatné hlavně to, jaký dopad bude mít konkrétní rozhodnutí na lidi a kolika z nich může přinést užitek. Jeho vztah ke smrti byl v tomto směru poměrně praktický. Nechtěl, aby jeho tělo po smrti jednoduše zmizelo v hrobě. Přál si, aby mohlo dál sloužit vědě a zároveň připomínalo jeho názory.
Plánoval, že svým činem povzbudí další lidi k tomu, aby poskytli těla pro lékařský výzkum. Po smrti proto jeho tělo převzal jeho přítel, lékař Thomas Southwood Smith, který ho nechal veřejně rozebrat při anatomické přednášce. Benthamův plán ale tímto nekončil. Po odstranění měkkých tkání byla jeho kostra sestavena a opatřena výplní, aby mohla držet požadovaný tvar. Poté dostala Benthamovo oblečení, boty, klobouk a jeho oblíbenou vycházkovou hůl. Jen hlava způsobila problém.
Skutečná hlava se totiž nepovedla, její konzervace nedopadla podle představ. Proces sušení, který měl napodobovat způsob používaný při konzervaci hlav u Maorů na Novém Zélandu, skončil neúspěchem. Hlava přišla o velkou část výrazu a podle tehdejšího popisu byla natolik nevzhledná, že se nakonec rozhodlo o jejím nahrazení. Na těle proto dnes není Benthamova skutečná hlava. Je tam vosková kopie, kterou vytvořil Jacques Talrich na objednávku Thomase Southwooda Smithe v letech 1832 až 1833.
Tělo si užilo cestování
Skutečná hlava měla několik desetiletí vlastní historii. Byla uložena v dřevěné schránce a později se stala terčem různých studentských žertů. Dnes už není veřejně vystavována a univerzita ji uchovává v kontrolovaných podmínkách. Benthamovo tělo se přitom během desetiletí několikrát stěhovalo. V roce 1992 byla jeho vosková hlava a oblečení zapůjčeny do Německa, znovu pak o deset let později.
Bentham se dokonce dostal na rentgenové vyšetření do Portsmouthu, kde odborníci zkoumali konstrukci jeho kostry. V roce 2018 pak Benthamův Auto-Icon cestoval do New Yorku na výstavu v Met Breuer. Jeho převoz vyžadoval mimořádnou opatrnost, takže ani po smrti neměl Bentham zrovna klidný život. Do univerzitní vitríny se dostal až později, původně byla dřevěná a ne úplně reprezentativní. Až v roce 2020 dostal výrazně modernější místo ve Student Centre.
„Přítomen, ale nehlasuje“
Nová vitrína přitom není jen efektní. Je navržena tak, aby ostatky chránila před ultrafialovým zářením, prachem, škůdci a dalšími vlivy, které by mohly poškozovat kostru, oblečení nebo voskovou hlavu. Jednotlivé části jsou spojeny pomocí drátů a speciálních spojů, takže celý objekt může držet v sedící poloze. Když tedy návštěvník stojí před vitrínou, dívá se skutečně na tělesné pozůstatky muže, který zemřel v roce 1832.
K Benthamovi se váže ještě jedna historka. Podle jednohoo příběhu byl jeho Auto-Icon občas přivážen na zasedání univerzitní rady. V zápisu pak měl být uveden jako „present but not voting“, tedy „přítomen, ale nehlasuje“. Ovšem dnes už víme, že tato historka je smyšlená. To ale neznamená, že se Benthamův Auto-Icon nikdy na univerzitní akci neobjevil. Ve své „nové“ podobě zúčastnil oslav 150. výročí univerzitní rady v roce 1976.
Dnes už navíc nejde jen o kuriozitu. Auto-Icon se stal součástí historie univerzity a zároveň jedním z nejpodivnějších univerzitních exponátů v Británii. Jeremy Bentham zemřel před téměř 200 lety lety. Přesto dodnes „sedí“ v univerzitní budově, oblečený ve svých šatech a s holí po boku. Jen jeho vlastní hlava nakonec musela být nahrazena voskovou.
Zdroje: autorský článek s využitím
