Článek
V syrských kruzích, kam se běžný člověk nedostal, měl Eli Cohen pověst muže, který umí zařídit téměř cokoli. Měl peníze, známosti a otevřený dům. Jeho večírky navštěvovali vojáci, politici i lidé z okolí prezidenta. Nikdo z nich netušil, že hostitel si při rozhovorech pamatuje informace, které později putují do Izraele.
Všechno začalo v Argentině
Cohen se narodil v roce 1924 v egyptské Alexandrii. Jeho rodina měla syrské kořeny a arabština pro něj byla přirozeným jazykem. Po přestěhování do Izraele se dostal do hledáčku zpravodajské služby. V roce 1960 dostal nabídku, která znamenala zásadní změnu jeho života: měl odjet do Sýrie a vybudovat si tam novou identitu.
Příprava začala v Argentině. Cohen se tam vydával za Kámila Amína Thábita, syrského podnikatele, který dlouhá léta žil v zahraničí. Navazoval kontakty se syrskými emigranty a vytvářel si minulost, kterou mohl později předkládat novým známým. Když v roce 1962 dorazil do Damašku, nepůsobil jako cizinec, který se objevil odnikud.
Muzeum Eliho Cohena
Žil na hodně vysoké noze
Důležité nebylo jen to, co říkal, ale i jak žil. Cohen utrácel, pořádal večírky a dával najevo, že má dost peněz i obchodních kontaktů. Hosté se u něj cítili dobře. A právě tehdy se často mluvilo o věcech, které se na oficiálních schůzkách neprobíraly. Cohen se nemusel vyptávat na každou podrobnost. Stačilo poslouchat a později předat dál to, co zaslechl.
Mezi jeho známé patřil také Amin al-Háfiz, který se po převratu v roce 1963 stal syrským prezidentem. Cohen se tak dostal do blízkosti lidí, kteří rozhodovali o politice i armádě. Jeho zprávy se týkaly například vojenských zařízení a rozmístění syrských jednotek na Golanských výšinách. Pro Izrael, který sledoval syrské vojenské aktivity na hranici, měly tyto informace značnou cenu.
O Cohenovi se traduje příběh, podle kterého syrským důstojníkům doporučil vysadit u vojenských stanovišť eukalypty, aby vojákům poskytovaly stín. Stromy měly později Izraelcům pomoci rozpoznat polohu opevnění. Historka se často objevuje v jeho životopisech, její přesné detaily se ale v jednotlivých verzích rozcházejí.
Syrská kontrarozvědka měla jasno
Cohenova práce byla stále nebezpečnější. Pravidelně vysílal zprávy do Izraele a syrská kontrarozvědka se snažila zjistit, odkud citlivé informace unikají. V lednu 1965 ho bezpečnostní složky zatkly v jeho damašském bytě. Našly tam zpravodajské vybavení a důkazy, které potvrdily jeho skutečnou identitu.
Stezka Eliho Cohena na Golanských výšinách
Cohen se ocitl před vojenským soudem. Izrael i jeho rodina se snažili dosáhnout zmírnění trestu, ale syrské vedení odmítlo ustoupit. Dne 18. května 1965 byl veřejně oběšen na náměstí v Damašku. Bylo mu čtyřicet let. Jeho ostatky zůstaly v Sýrii a rodina je dodnes nemá.
Loni získaly další materiály
Po jeho smrti se začalo mluvit o tom, jak významné informace dokázal získat. Jeho zprávy pomohly Izraeli poznat syrské vojenské postavení na Golanech před šestidenní válkou v roce 1967. Samozřejmě však není možné připsat mu samotné izraelské vítězství. Válka měla řadu příčin a Cohenovy informace byly jen jednou z částí širšího zpravodajského obrazu.
V roce 2025 Izrael oznámil, že získal zpět přibližně 2 500 položek z Cohenova archivu. Materiály zahrnovaly dokumenty, fotografie i osobní předměty spojené s jeho misí. Po desetiletích tak rodina mohla znovu nahlédnout do části jeho života. Jeho tělo ale zůstává v Sýrii.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://www.jpost.com/history/article-833822
https://blog.nli.org.il/en/eli-cohen/
https://www.timesofisrael.com/the-real-story-behind-the-spy-sacha-baron-cohens-new-netflix-series/
https://apnews.com/article/israel-syria-spy-eli-cohen-damascus-244cb3d5bb5341092d9bf899ad23f49b
