Článek
Usáma bin Ládin se stal tváří globálního terorismu, ale jeho rodina měla úplně jiný příběh. Rod bin Ládinů nevybudoval své postavení díky radikálnímu islámu, nýbrž díky stavebnictví. Patriarcha Muhammad bin Ládin přišel z Jemenu do Saúdské Arábie jako chudý přistěhovalec a během několika desetiletí vybudoval jednu z největších stavebních společností na Blízkém východě. Firma získávala zakázky na výstavbu mešit, letišť, silnic i královských paláců a rodina se stala jednou z nejbohatších v zemi.
Příjmení bin Ládin bylo symbolem úspěchu
Muhammad bin Ládin měl přes padesát dětí z více manželství. Usáma byl pouze jedním z nich. Vyrůstal mezi desítkami sourozenců, z nichž většina vedla zcela odlišný život. Někteří studovali na prestižních univerzitách v Evropě a USA, jiní řídili rodinné podniky nebo se věnovali filantropii. Ještě v 80. letech bylo příjmení bin Ládin vnímáno především jako symbol obchodního úspěchu a mimořádného bohatství.
Všechno se začalo měnit po sovětské invazi do Afghánistánu. Usáma odešel podporovat mudžahedíny a postupně se radikalizoval. Zatímco většina jeho sourozenců pokračovala v podnikání a udržovala úzké vztahy se saúdskou monarchií, on se vydal úplně jinou cestou. Rozchod byl definitivní v roce 1994.
Budova Bin Ládina. Dubaj, Spojené arabské emiráty, rok 2004
Saúdská Arábie tehdy Usámovi odebrala občanství a rodina bin Ládinů vydala veřejné prohlášení, v němž se od jeho aktivit distancovala. Současně byl odstřižen od rodinného majetku i od obchodních aktivit společnosti Saudi Binladin Group. Právě tento okamžik bývá označován za definitivní přerušení vztahů mezi Usámou a většinou jeho příbuzných.
Nejsem jen bin Ládin
Po útocích z 11. září 2001 se však veřejnost začala zajímat o každého, kdo nesl stejné příjmení. Rodina se ocitla pod obrovským tlakem. Přestože americké úřady nikdy neprokázaly, že by většina příbuzných měla s al-Káidou cokoli společného, jméno bin Ládin se přes noc stalo téměř nepoužitelným.
Jedním z nejznámějších členů rodiny se stal Yeslam bin Ládin, Usámův nevlastní bratr. Dlouhá léta žil ve Švýcarsku, získal tamní občanství a věnoval se podnikání. Po roce 2001 opakovaně zdůrazňoval, že každý člověk nese odpovědnost pouze za své vlastní činy.
V rozhovoru pro časopis TIME prohlásil: „Nejsem jen bin Ládin. Jsem Yeslam bin Ládin. Mám vlastní identitu.“ Tím vystihl dilema celé rodiny, kdy slavné příjmení bylo najednou silnější než osobní život každého jednotlivce. Ještě otevřenější byla jeho bývalá manželka Carmen bin Ladinová.
Snažila se dokázat, že s ním nemá nic společného
Švýcarka, která byla součástí rodiny od 70. let, po rozvodu vydala knihu Inside the Kingdom, v níž popsala život uvnitř saúdskoarabské elity. Opakovaně zdůrazňovala, že většina rodiny nesdílela Usámovy názory, zároveň ale upozorňovala na konzervativní prostředí, které podle ní umožňovalo růst náboženského extremismu. Po roce 2001 veřejně vysvětlovala, že ona i její dcery nemají s Usámou bin Ládinem nic společného a že jejich hodnoty jsou zcela odlišné.
Podobnou situaci zažívaly i její dcery. Nejstarší z nich, Wafah Dufourová, studovala práva a krátce se věnovala modelingu i hudbě. Po útocích z 11. září se ocitla pod mimořádným zájmem médií. Přestože vyrůstala převážně ve Švýcarsku a Spojených státech a svého strýce prakticky neznala, byla neustále spojována s jeho jménem. Přesto, že donekonečna oopakovala, že za jeho činy nenese žádnou odpovědnost.
Rodina se od něj distancovala už před útoky
Zcela jinou cestu zvolila většina ostatních sourozenců. Vyhýbali se médiím, neposkytovali rozhovory a snažili se chránit své soukromí. Pro obchodní impérium rodiny znamenalo období po roce 2001 obrovskou reputační zátěž. Přesto společnost Saudi Binladin Group pokračovala v činnosti a nadále realizovala významné stavební projekty v Saúdské Arábii i zahraničí.
Z historického hlediska je zajímavé, že vztahy mezi Usámou a rodinou byly přerušeny dávno před 11. zářím. Rodina se obávala, že jeho radikalismus poškodí nejen jejich pověst, ale i vztahy se saúdskou královskou rodinou. Proto se od něj veřejně distancovala už v době, kdy byl znám především jako podporovatel radikálních islamistických skupin v Súdánu a Afghánistánu.
Po útocích na New York a Washington se situace ještě vyhrotila. Ve Spojených státech proběhlo rozsáhlé vyšetřování rodinných financí. Švýcarské i americké úřady prověřovaly některé podnikatelské aktivity členů rodiny, žádné důkazy o jejich zapojení do financování útoků se však neprokázaly. Řada vyšetřování byla později uzavřena bez obvinění.
Žijí všude možně po světě
Osudy jednotlivých příbuzných se od té doby výrazně liší. Někteří zůstali v Saúdské Arábii a pokračovali v podnikání, jiní žijí ve Švýcarsku, Francii nebo Spojených státech. Další se rozhodli zcela zmizet z veřejného života. Spojuje je jediné, a to příjmení, které se po roce 2001 stalo symbolem globálního terorismu.
To je možná největší paradox celé rodiny. Z více než padesáti sourozenců se svět soustředil téměř výhradně na jediného. Ostatní strávili následující desetiletí vysvětlováním, že nejsou odpovědní za činy svého příbuzného. Příběh rodiny bin Ládinů tak není jen příběhem Usámy bin Ládina. Je také příběhem lidí, kteří se snažili zachovat vlastní identitu navzdory jménu, které se stalo jedním z nejznámějších na světě.
Časová osa života Usámy bin Ládina
1931 – Muhammad bin Ládin zakládá stavební impérium, z něhož vzniká Saudi Binladin Group.
1957 – Narodil se Usáma bin Ládin.
1967 – Umírá Muhammad bin Ládin, vedení rodinného impéria přebírají jeho synové.
80. léta – Usáma působí v Afghánistánu během války proti Sovětskému svazu.
1994 – Saúdská Arábie mu odebírá občanství a rodina se od něj veřejně distancuje.
11. září 2001 – Teroristické útoky v USA mění osud celé rodiny bin Ládinů.
2004 – Carmen bin Ladinová vydává memoáry Inside the Kingdom.
2011 – Usáma bin Ládin je zabit při americké operaci v Abbottábádu v Pákistánu.
Zdroje: autorský článek s využitím
