Článek
V Československu 50., 60. a 70. let nebyly peníze na stole při karetní hře vždy jen soukromou záležitostí. Záleželo na tom, o jakou hru šlo, kolik se hrálo a jestli někdo na hazardu dokonce vydělával. Karty sice patřily k hospodě stejně jako pivo, cigarety a řeči u vedlejšího stolu. Jenže existovala hranice, za kterou už tehdejší úřady takovou zábavu za obyčejné posezení nepovažovaly. A nebylo vždycky snadné poznat, kde přesně ta hranice leží.
Zásadní spor o 750 korun
Právě to ukazuje případ, kterým se v roce 1976 zabýval Nejvyšší soud ČSSR. Dva muži spolu hráli karty a ve hře byly peníze. Jeden z nich potom vzal druhému 750 korun. Soudy řešily, jestli šlo o krádež, nebo zda si muž ve skutečnosti vzal zpátky peníze, které do hry vložil a následně prohrál. Nebyl to přitom žádný akademický spor.
Nejvyšší soud se přitom zabýval i tím, zda může být peněžní výhra z karetní hry považována za majetek vítěze. Nakonec zaujal stanovisko, že pokud šlo o platnou dohodu o hře, výhra sama o sobě nebyla automaticky neoprávněným majetkovým prospěchem. Jiná situace ovšem nastávala u podvodné nebo zakázané hry. Zní to možná absurdně, ale právě podobné případy ukazují, jak složité bylo tehdejší posuzování karetního hazardu.
Za železnou oponou se často děly věci, které „nezúčastněný“ člověk považoval za naprosto absurdní
Když se v hospodě hrálo o peníze
Dnes si člověk pod hazardem nejspíš představí hlavně automaty, kasina nebo sázkové kanceláře. V minulosti ale mohl být problém mnohem obyčejnější. Stačil stůl v hospodě, balíček karet a peníze. Zajímavé je, že československé právo tehdy podle samotného Nejvyššího soudu nemělo přesně definovaný pojem „hazardní“ nebo „zakázané“ hry. Právě soud na to v roce 1976 výslovně upozornil. Nebylo tedy možné jednoduše říct: tahle hra je zakázaná a tahle povolená. Hodně záleželo na konkrétních okolnostech.
Generální prokurátor tehdy zastával názor, že za zakázané hry je třeba považovat především takové hry, jejichž cílem bylo získávání bezpracného příjmu v rozporu se socialistickou morálkou. Typicky mohlo jít o hry o vyšší peněžní částky. A právě výraz „vyšší peněžní částka“ byl problém. Nikde totiž nebyla jednoduchá čára, od které by se z běžné partie stala zakázaná hra.
Policie nemusela řešit jen samotné hráče
Podezřelá nemusela být pouze parta lidí, která si sedla ke kartám. Problém mohl mít také člověk, který hraní umožnil. Už starší právní předpisy počítaly s postihy za provozování či umožňování zakázaných her. Historické prameny navíc ukazují, že otázka hraní v hostincích nebyla ničím novým. V archivech se například dochoval případ hostinského Františka Rýpara z Přerova, který byl už na začátku 20. století obviněn, že ve svém hostinci dovoluje zakázané hry. Polciie udělala razii a měl problém. Co na tom, že hosté tehdy hráli dokonce o ořechy.
Hospoda tak nebyla žádným neutrálním prostorem, kde si mohl každý dělat, co chtěl. Pravidla pro hraní se měnila podle doby a konkrétní právní úpravy, ale úřady se možností hazardu v hostincích zabývaly dlouhodobě.
Nešlo o zákaz každé karetní hry
Samotné karty problém automaticky nepředstavovaly. Rozhodující bylo především to, o co se hrálo, jak vysoké byly částky a za jakých okolností hra probíhala. A právě proto mohl jeden večer u karet skončit úplně obyčejně, zatímco jiný přerostl v policejní nebo soudní případ.
Dobové právo navíc řešilo hazard v širších souvislostech. Výdělek získaný bez práce byl v tehdejší společnosti vnímán velmi citlivě a právě na tom byla část argumentace kolem zakázaných her postavena. Takže když se v hospodě večer rozdal balíček karet, ještě nikdo nemusel mít důvod k obavám. Jakmile ale na stole začaly ležet vyšší částky, mohl se obyčejný hospodský večer dostat do úplně jiné kategorie.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://www.reflex.cz/clanek/historie/69608/ivan-jonak-kral-kluku-z-ulice-fascinuje-i-roky-po-smrti.html
https://ekonom.cz/c1-62998370-tazeni-proti-hazardu-narazi-na-lidskou-prirozenost-hraci-opusti-automaty-a-vrati-se-ke-kartam
https://www.magazinuni.cz/hudba/rozhovory-hudba/vlasta-tresnak-asi-jsem-na-svym/
https://e-sbirka.gov.cz/
https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/10405/
https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/10499/
