Článek
Lafayette G. Pool se narodil v texaském Odemu 23. července 1919. Po maturitě nastoupil na Texas A&I College, kde studoval strojírenství. Školu ale opustil a zamířil do armády. Původně se přitom pokoušel dostat k námořnictvu, ale kvůli poranění oka ho nepřijali. U armády však uspěl a postupně se dostal k obrněným jednotkám. Právě tam se ukázalo, že má pro velení tanku mimořádné předpoklady.
Vojenský výcvik mu sedl. Kromě tanků se věnoval také boxu a patřil k elitě. Do bojů ve Francii vyrazil na konci června 1944. Jeho Sherman nesl jméno In the Mood, stejně jako další dva tanky, které později převzal.
In the Mood: Tank, který se stal legendou
Pool sloužil u 3. obrněné divize americké armády, přezdívané Spearhead, tedy Hrot kopí. Do Evropy se dostal v roce 1943 a po vylodění spojenců v Normandii se jeho jednotka zapojila do bojů ve Francii. Jméno jeho tanku In the Mood nebylo náhodné. Název odkazoval na známou skladbu jazzového hudebníka Glenna Millera, která byla v té době populární.
Americký tank M4 Sherman
Jeho prvním strojem byl Sherman M4A1. Do ostrého boje se dostal 29. června 1944 u Villiers-Fossard nedaleko Saint-Lô. Tank byl zasažen německou protitankovou zbraní panzerfaust, ale posádce se podařilo uniknout. Pool tak přišel o svůj první Sherman prakticky na začátku bojové kariéry.
Druhý tank dostal 1. července. Šlo o modernizovanou verzi Shermanu s výkonnějším 76mm kanonem. Ani tento stroj však nevydržel dlouho. V srpnu 1944 byl během bojů u vesnice Fromental zasažen palbou amerického stíhacího letounu P-38 Lightning, který si ho spletl s nepřátelským vozidlem. Pool a jeho muži se ale nevzdávali. Dostali třetí Sherman, opět pojmenovaný In the Mood, a pokračovali v postupu přes Francii a Belgii směrem k německým hranicím.
81 dní, které vešly do vojenské historie
Poolovy výsledky byly mimořádné. Během přibližně 81 dní bojového nasazení se jeho posádce připisuje zničení 258 nepřátelských obrněných vozidel a samohybných děl. Z tohoto počtu mělo být dvanáct tanků. Kromě toho měla zajmout přibližně 250 německých vojáků a způsobit nepříteli značné ztráty na životech.
Je ovšem důležité připomenout, že tato čísla se vztahují k celé tankové posádce, nikoliv pouze k Poolovi. V tanku nebyl sám a jeho úspěchy byly výsledkem práce několika mužů. Řidič Wilbert Richards, střelec Willis Oller, nabíječ Del Boggs a pomocný řidič Bert Close tvořili sehraný tým, který dokázal reagovat na nebezpečí v řádu sekund.
Pool navíc nebyl velitelem, který by se držel v bezpečné vzdálenosti od fronty. Jeho tank se opakovaně dostával do čela útoků. Vojenské záznamy mu připisují vedení 21 rozsáhlých útočných operací. Jeho schopnost rychle vyhodnotit situaci a rozhodnout se pod tlakem byla jedním z důvodů, proč mu nadřízení svěřovali tak náročné úkoly. V souvislosti s jeho úspěchy se často objevuje označení „americké tankové eso všech es“. Pool je považován za jednoho z nejúspěšnějších amerických tankových velitelů druhé světové války.
Poslední Sherman a zranění, které změnilo jeho život
Poolova bojová kariéra se uzavřela 19. září 1944 u německého Munsterbuschu, nedaleko Cách. Jeho třetí Sherman se tehdy zapojil do bojů při postupu k Siegfriedově linii, německému obrannému systému na západní hranici země. Tank zasáhl německý Panther. První střela vozidlo poškodila, ale nezastavila. Když se řidič pokusil se Shermanem ustoupit, přišel další zásah, který tank převrátil do příkopu a Poola vymrštil z velitelského poklopu.
Velitel utrpěl vážné zranění pravé nohy. Lékaři se ji pokoušeli zachránit, nakonec však museli přistoupit k amputaci nad kolenem. Pro muže, který strávil celé léto v čele obrněných útoků, to znamenalo konec bojové kariéry. Jeho příběh tím ale neskončil. Pool se vrátil do Spojených států a podstoupil dlouhou rehabilitaci. Naučil se chodit s protézou a v roce 1948 znovu vstoupil do armády. Tentokrát už nemohl sloužit jako tankový velitel v první linii, ale své zkušenosti předával dalším generacím vojáků.
Z tankisty se stal instruktor
Po návratu do armády působil Pool u dopravních jednotek a později se znovu připojil ke 3. obrněné divizi. Věnoval se výuce mechaniků a předávání zkušeností, které získal během bojů v Evropě. Jeho vojenská kariéra tak pokračovala i přes vážné zranění. V roce 1960 odešel do výslužby v hodnosti Chief Warrant Officer 2. Po odchodu z armády se věnoval různým civilním zaměstnáním a později také pedagogické činnosti.
Lafayette G. Pool zemřel 30. května 1991 v texaském Killeenu ve věku 71 let. Pohřben byl na vojenském hřbitově v San Antoniu. Za svou službu obdržel řadu vyznamenání.
Poolův příběh se připomíná také v souvislosti s válečným filmem Železná srdce (Fury) z roku 2014, ve kterém hlavní roli ztvárnil Brad Pitt. Jeho tankový velitel Don „Wardaddy“ Collier je často spojován právě s Poolem. Podobnost se týká především jeho role velitele Shermanu a způsobu, jakým vedl svou posádku do bojů. Film však není přesným životopisným zpracováním Poolova osudu.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://warfarehistorynetwork.com/article/lafayette-pool-american-tank-ace/
https://www.militarytimes.com/off-duty/military-culture/2023/06/16/meet-the-real-wwii-tanker-who-inspired-brad-pitts-character-in-fury/
https://www.army.mil/article/275916/fort_moore_names_harmony_church_access_control_point_honors_tank_ace_of_aces
https://www.tshaonline.org/handbook/entries/pool-lafayette-green
https://www.youtube.com/watch?v=e5t42dA6×CM
https://www.3ad.com/history/wwll/pool.pages/ordnance.journal.htm
https://www.3ad.org/wwii.cfm?subpage=4387
