Článek
Ráno 14. srpna 2005 panovalo na letišti v kyperské Larnace klidné letní počasí. Boeing 737-300 společnosti Helios Airways měl před sebou pravidelný let do Prahy s mezipřistáním v Athénách. Na palubě bylo 115 cestujících a šestičlenná posádka. Mezi pasažéry byly celé rodiny mířící na dovolenou i lidé vracející se domů z Kypru. Letadlo s registrací 5B-DBY neslo jméno Olympia a do té doby nemělo za sebou žádnou vážnou nehodu. Krátce po deváté hodině dopoledne se odlepilo od ranveje a zamířilo nad Středozemní moře a nikdo netušil, že už během několika minut začne v kabině ubývat kyslík.
Přepínač spustil řetězec osudových chyb
Ještě před odletem prováděli technici kontrolu přetlakového systému kabiny. Aby mohli test dokončit, přepnuli systém přetlakování z režimu AUTO do režimu MANUAL. Po skončení práce ale zůstal přepínač ve špatné poloze. Posádka měla během předletové kontroly ověřit, že je systém nastaven správně. To se však nestalo. Když Boeing začal stoupat, kabina se přestala automaticky přetlakovávat. Vzduch uvnitř byl stále řidší a obsah kyslíku rychle klesal.
V kokpitu se sice rozezněl výstražný signál, piloti ho ale zaměnili za jiné varování, které se ozývá při nesprávné konfiguraci letadla před startem. Místo řešení ztráty přetlaku začali hledat problém tam, kde žádný nebyl. Největší hrozbou nebyla technická závada ani požár. Byla jí hypoxie, tedy nedostatek kyslíku. Ve výšce přes 10 kilometrů člověk bez dostatečného přetlaku a přísunu kyslíku postupně ztrácí schopnost logicky uvažovat. Přichází ospalost, zpomalené reakce, zmatenost a nakonec bezvědomí. Proto je hypoxie tak zákeřná. Postižený si často vůbec neuvědomuje, že se něco děje.
Stroj si dlouho „plul“ oblohou, jako kdyby se vůbec nic nedělo
Piloti ještě několik minut komunikovali s řídící věží. Jejich odpovědi ale byly stále zmatenější a krátce nato se rádiové spojení úplně odmlčelo. V kokpitu už nikdo nebyl schopen letadlo řídit, přesto Boeing pokračoval v letu. Autopilot přesně plnil naprogramovanou trasu směrem k Athénám.
Řecké stíhačky našly letadlo duchů
Když Boeing přestal odpovídat na výzvy dispečerů, začalo být jasné, že se děje něco mimořádného. Řecké letectvo vyslalo z letecké základny Nea Anchialos dvojici stíhaček F-16 Fighting Falcon, aby dopravní letadlo vizuálně zkontrolovaly. To, co piloti stíhaček uviděli po přiblížení k Boeingu, patří k nejděsivějším okamžikům v historii civilního letectví.
V kokpitu seděl kapitán nehybně skloněný nad řízením, druhé pilotní sedadlo bylo prázdné. Za okny kabiny cestujících byly vidět spuštěné kyslíkové masky. Většina pasažérů se nehýbala. Letadlo přitom letělo naprosto stabilně, autopilot přesně držel naprogramovaný kurz, jako by se vůbec nic nedělo. Řečtí piloti se marně snažili navázat vizuální kontakt s posádkou. Nikdo nereagoval.
Muž, který se pokusil zachránit letadlo
Krátce před katastrofou se ale odehrál nečekaný okamžik. Piloti F-16 spatřili v kokpitu jiného muže. Nebyl to kapitán ani druhý pilot. Šlo o Andrease Prodromoua, člena palubního personálu, který měl pilotní průkaz a v minulosti absolvoval výcvik na menších letounech. Díky přenosné kyslíkové lahvi se pravděpodobně jako jediný na palubě dokázal pohybovat i po ztrátě přetlaku.
Vyšetřovatelé se domnívají, že se dostal do kokpitu pomocí nouzového přístupového kódu poté, co oba piloti ztratili vědomí. Podle záznamů z letových zapisovačů se pokoušel převzít řízení a zároveň vyslal nouzové volání. V rádiu bylo krátce slyšet pouze jediné slovo:„Mayday…“ Spojení se však okamžitě přerušilo. Nebylo jasné, zda už v té chvíli začaly selhávat motory, nebo zda neměl dostatek zkušeností s ovládáním velkého dopravního letadla.
Konec přišel po vyčerpání paliva
Autopilot pokračoval v letu tak dlouho, dokud měl Boeing dostatek paliva. Když se první motor zastavil kvůli jeho nedostatku, letadlo se odpojilo od automatického řízení a začalo ztrácet výšku. Krátce nato vysadil i druhý motor. Prodromou se podle všeho ještě pokusil letadlo otočit a stabilizovat, ale bez tahu motorů a bez odpovídajícího výcviku už neměl šanci. V 12:04 místního času narazil Boeing do kopcovitého terénu u obce Grammatiko, asi 40 kilometrů severně od Athén a na palubě zahynulo všech 121 lidí.
Řecký úřad pro vyšetřování leteckých nehod dospěl k závěru, že katastrofu nezpůsobila jediná chyba. Technici po kontrole nechali přepínač přetlakování v manuálním režimu a posádka při předletové kontrole změnu neodhalila. Když se ozvalo varování, piloti si jeho význam nesprávně vyložili a soustředili se na hledání domnělé závady klimatizace místo řešení ztráty přetlaku. Ve výšce přes 10 kilometrů pak postupně podlehli hypoxii.
Lidé v letadle bohužel neměli šanci
Vyšetřování zároveň kritizovalo konstrukci výstražného systému Boeingu 737. Stejný zvukový alarm upozorňoval jak na špatnou konfiguraci letadla před startem, tak na ztrátu přetlaku za letu. To mohlo přispět k osudovému nedorozumění.
Katastrofa změnila postupy po celém světě
Nehoda letu Helios 522 vedla k řadě změn v civilním letectví. Letecké společnosti zpřísnily kontroly přetlakových systémů před každým letem a výrobci upravili některé výstražné postupy, aby bylo riziko záměny varovných signálů co nejmenší. Větší důraz začal být kladen také na výcvik pilotů v rozpoznávání hypoxie. Dnes patří podobné situace mezi standardní scénáře na simulátorech.
Příběh letu Helios 522 dodnes fascinuje odborníky i veřejnost. Ne kvůli explozi nebo dramatickému požáru, ale proto, že se moderní dopravní letadlo změnilo na více než dvě hodiny v „letadlo duchů“, které letělo bez schopné posádky až do okamžiku, kdy mu došlo palivo.
Časová osa události
14. srpna 2005, 09:07 – Boeing 737-300 společnosti Helios Airways odlétá z Larnaky do Athén.
Krátce po startu – Kabina se přestává přetlakovávat kvůli nesprávně nastavenému systému.
Přibližně 09:20 – Posádka přestává komunikovat s řízením letového provozu.
10:55 – Řecké letectvo vysílá dvě stíhačky F-16 k identifikaci letadla.
Před polednem – Piloti F-16 pozorují nehybného kapitána a později člena palubního personálu Andrease Prodromoua v kokpitu.
12:03 – Dochází palivo a postupně vysazují oba motory.
12:04 – Boeing naráží do kopců u obce Grammatiko severně od Athén.
Zdroje: autorský článek s využitím
