Článek
Herodes Veliký nechal Masadu vybudovat už dávno před válkou. Sloužila mu jako bezpečné útočiště a podle toho také vypadala. Na vrcholu byly paláce, lázně, sklady a velké cisterny na vodu. Zásoby vody samozřejmě byly pro život v tak vyprahlém místě zásadní. Když v roce 66 vypuklo povstání proti Římu, Masadu obsadili povstalci. Nějakou dobu měli od římských vojáků pokoj. Po pádu Jeruzaléma už ale bylo zřejmé, že se Římané pustí i do posledních míst, která jim stále vzdorovala.
Masada zůstala, Římané se blížili
Římané se k ní vydali přibližně v letech 73–74. Velitelem byl Lucius Flavius Silva. Pro jeho vojáky představovala pevnost nepříjemný problém. Přímý útok na skalní stěny nedával příliš smysl, a tak Římané udělali to, co uměli dobře: obléhání. Pevnost prostě obklíčili. Pod Masadou vzniklo osm římských táborů a mezi nimi vojáci vybudovali kamennou zeď. Ta měla zabránit tomu, aby obránci v noci vyklouzli ven nebo se pokusili římské vojáky překvapit výpadem. Nebyla to ale jen obyčejná zeď.
Podle nového archeologického výzkumu měřila na některých místech kolem dvou až dvou a půl metru a měla několik věží. Římané navíc nepotřebovali Masadu dobýt hned. Měli čas. Jenže ani obránci nebyli bez šance. Na vrcholu měli vodu i zásoby a samotná poloha jim poskytovala obrovskou výhodu. Římané proto museli najít způsob, jak dostat své vojáky a obléhací techniku přímo k hradbám. Na západní straně začali stavět rampu.
Římská obléhací rampa z vrcholu kopce v Masadě
Dnes ji člověk vidí v krajině pořád. Je to obrovský násep, který stoupá směrem k pevnosti. Římané na něm pracovali z kamení a zeminy, aby získali cestu k místu, kam se jinak dostávali jen velmi obtížně.
Každý den bylo dole něco nového
Nutno říct, že průběh římského obléhání přinesl v posledních letech zajímavé nové poznatky. Archeologové použili drony, podrobné měření terénu a 3D modelování. Podle jejich výpočtů mohli Římané vybudovat obléhací zeď a tábory během přibližně dvou týdnů. Studie tak podporuje starší odhady, podle nichž samotné obléhání nemuselo trvat roky, ale spíš několik týdnů. Pro obránce musel být pohled z hradeb dost nepříjemný.
Každý den se dole objevovalo něco nového. Římské tábory, vojáci, stavby a nakonec rampa, která postupovala vzhůru. Pak přišla chvíle, kdy už nebylo kam ustoupit. O posledním dění na Masadě víme hlavně z knihy Josepha Flavia. Jeho vyprávění je zásadní, ale zároveň je potřeba mít na paměti, že Josephus nebyl přímým svědkem posledních hodin obléhání.
Podle jeho popisu žilo v pevnosti asi 960 lidí. Když bylo jasné, že Římané obranu prolomí, měl vůdce povstalců Eleazar ben Jair přesvědčit ostatní, že římské zajetí bude znamenat otroctví. Rozhodnutí mělo být strašné, ale jednoduché. Zemřít. Josephus popisuje, že muži nejprve zabili své rodiny. Potom mezi sebou vybrali muže, kteří usmrtili ostatní. Nakonec měl zůstat jediný člověk, který zabil poslední přeživší a následně i sebe.
Římané neměli koho zotročit
Když Římané dorazili nahoru, podle Josepha už neměli koho zajmout. Přežít měly pouze dvě ženy a pět dětí, které se před vojáky ukryly. Tento okamžik udělal z Masady symbol odporu proti Římu. Jenže příběh má jeden háček. Nemáme totiž jiný dobový popis, který by Josephovo vyprávění nezávisle potvrdil. Archeologie velmi dobře dokládá římské obléhání – tábory, zeď i rampu. Nedokáže ale říct, co přesně se odehrálo mezi lidmi uvnitř pevnosti během poslední noci.
Výhled z Masady na římský obléhací tábor
Také římská rampa je dnes předmětem sporů. Část badatelů se domnívá, že ji Římané nedotáhli úplně do konce, takže není jisté, jestli právě po ní vedl poslední útok na pevnost. Jiní archeologové ale poukazují na to, že celé obléhání bylo mnohem promyšlenější a rozsáhlejší, než se může na první pohled zdát.
O tom, že Římané Masadu oblehli a nakonec ji dobyli, však pochyb není. V poušti po nich zůstaly tábory, zeď i samotná rampa. Stopy jsou po nich stále patrné. Masada však zůstává příběhem, u kterého známe začátek i konec, ale některé nejdůležitější detaily mezi nimi nám pořád unikají.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://www.theguardian.com/science/article/2024/sep/04/romans-siege-wall-masada-archaeology-israel
https://www.nationalgeographic.com/science/article/dry-spells
https://www.nybooks.com/articles/2021/01/14/what-happened-at-masada/
https://www.biblicalarchaeology.org/daily/biblical-sites-places/biblical-archaeology-sites/the-masada-siege/
https://www.cambridge.org/core/journals/journal-of-roman-archaeology/article/roman-siege-system-of-masada-a-3d-computerized-analysis-of-a-conflict-landscape/32C59BE59ACD3E9A91C95F947DFD271E
https://scriptaclassica.org/index.php/sci/article/view/4397
